Současná vlna pandemie ještě nepominula, a firmy už pociťují další krizi, tentokrát vyvolanou ruskou invazí na Ukrajinu. Kvůli přerušení obchodování s Ukrajinou a Ruskem, nedostatku pracovníků i zvyšujícím se cenám pohonných hmot žádají zaměstnavatelé a odbory po vládě kompenzace. Kromě řešení cen pohonných hmot se mluví o kurzarbeitu či příspěvku na ubytování uprchlíků. Vláda chce opatření koordinovat na celoevropské úrovni.
Drahé tankování
Firmy nejvíce trápí dramatický růst cen pohonných hmot vyvolaný zdražováním ropy na světových trzích i oslabení koruny v důsledku války na Ukrajině. První na ráně jsou dopravci, přepravní služby, kurýři či třeba dopravní podniky. Obavy ale mají i obchodníci, kteří jsou závislí na pravidelných dodávkách zboží.
Kabinet Petra Fialy (ODS) ve středu rozhodl, že zruší přimíchávání biosložek do paliv. „Občané i firmy dlouhodobě platí za věc, jejíž ekologický dopad je sporný. Vydělává na tom pár firem. Rušíme to,“ řekl Fiala. Vláda také rozhodla o zrušení silniční daně, což má podle Fialy pomoci zejména malým a středním firmám. Stát také začne kontrolovat marže u čerpacích stanic, aby nedocházelo k umělému zvyšování cen pohonných hmot.
Podnikatelé by si ovšem představovali radikálnější zásah. „Dopravci nyní zaznamenávají ztrátu až čtyř korun na kilometr. Budou tedy zřejmě žádat ještě další, dodatečné opatření, například snížení spotřební daně,“ domnívá se hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Dopravci kromě toho v posledních dnech požadovali zastropování cen pohonných hmot.
Největší zrádce Ukrajiny: Janukovyč rozkradl svou zemi, nařídil střelbu do lidí, kolaboruje s Putinem
Staronový kurzarbeit
Zaměstnavatelé a odboráři žádají širší kompenzace. Válka na Ukrajině se dotýká podle odborového předáka Josefa Středuly nejen českých firem, které podnikají přímo na území znesvářených zemí, podniky se musejí potýkat také s výpadky surovin či nedostatkem zaměstnanců, což vede k omezení výroby. Zhruba polovina tuzemských firem, jež zaměstnávají Ukrajince, se podle Hospodářské komory musí potýkat s odchody pracovníků do války. Pomoci by měl podle zaměstnavatelů i odborů známý program kurzarbeit na podporu zaměstnanosti.
„Na využití kurzarbeitu panuje jednoznačná shoda. Je nutné situaci řešit. Taková krize, jaká je nyní, tady dosud nebyla,“ uvedl Středula. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) sdělil, že to zatím není na pořadu dne, byť by vláda měla být schopna získat souhlas Evropské komise v řádu týdnů. Česko bude podle Jurečky usilovat na evropských jednáních o řešení kompenzací pro zasažené sektory a firmy.
Příspěvek hoteliérům
Na pomoc by mohli dosáhnout ti, kdo pomohou s řešením migrační vlny. Do České republiky přišlo už více než 150 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Vláda zřejmě poskytne příspěvek hotelům a penzionům, které ukrajinské uprchlíky ubytují. Na podobě takzvaného solidárního příspěvku, jejž by mohly čerpat i domácnosti, se vláda ve středu neshodla.
„Solidární příspěvek budeme diskutovat a ladit. Potřebujeme uzavřít debatu, která se týká nejen ubytování v rodinách, ale i v hotelích, penzionech a podobně,“ řekl Jurečka.
Příspěvek pro domácnosti by měl činit tisíc korun za osobu a měsíc, nejvýše ale pět tisíc korun. Ubytovatel by mohl o příspěvek požádat krajský úřad práce. Pokud by se zapojilo na čtvrt roku deset tisíc ubytovatelů a dostávali plnou částku, výdaje ze státního rozpočtu by dosáhly 150 milionů korun.
