Tuzemské společnosti se v minulých letech potýkaly zejména s rychle rostoucími náklady na zaměstnance. Letos se k růstu mezd přidává navíc ještě zdražování energií dané tím, že energetické firmy promítají prudký růst cen elektřiny na burzách do cen pro firmy a domácnosti. Prudký vzestup burzovních cen nastal v důsledku rychlého zdražení emisních povolenek.
„Firmy a domácnosti letos za elektřinu zaplatí meziročně třicet miliard korun navíc,“ upozorňuje na dopady růstu cen Vladimír Štěpán, energetický expert a jednatel společnosti ENAS.
Nejvíce je zdražováním elektřiny zasažen průmysl. „Pociťujeme to všichni. Český průmysl je založený na těžkém průmyslu, kde je vysoká energetická náročnost,“ dodává místopředseda Asociace exportérů a šéf strojírenské firmy ATAS elektromotory Náchod Otto Daněk.
Mezi největší žrouty energie tak patří hutě, chemická a petrochemická výroba nebo sklárny. „Letošní nárůst cen energií předpokládáme ve výši přibližně 25 procent oproti roku 2018,“ uvádí mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková.
Podobně se vyjadřují další firmy. „Každé zvýšení nákladů je pro nás špatné. Je to však jen jeden z mnoha vlivů,“ uvádí jednatel společnosti Skleněné kameny Pavel Drobník.
Končí levné kontrakty
Účty za elektrickou energii dál porostou. Vzestup cen na burzách se zatím nepromítl do cen pro firmy v plném rozsahu. Dodavatelé energií mají totiž nasmlouvané dlouhodobé kontrakty na odběr elektřiny za ceny, které jsou nižší oproti současným. „S končícími kontrakty na levnou elektřinu vzrůstá cena,“ popisuje Štěpánek s tím, že některé smlouvy budou končit ještě v roce 2020.
Zdražení energií se navíc přidává k rostoucím mzdám, což způsobuje potíže. „Náklady rostou firmám rychleji než ceny jejich zboží a služeb nebo růst produktivity práce,“ upozorňuje ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.
Postavení společností dál ztěžuje to, že zvýšené výdaje nemohou plně promítnout do cen. „Když se ochlazuje poptávka, nemohou se zvyšovat ceny. Má to dopady na ziskovost,“ popisuje Daněk.
Růst nezaměstnanosti
Pokles poptávky není jediným faktorem, který brání zvyšování cen výrobků a služeb. „Vzhledem k velmi silné konkurenci je prostor pro promítnutí nákladů do cen omezený,“ uvádí Čížek.
Společnosti se nevyhnou alespoň částečnému zdražení výrobků a služeb. „Nynější vysoké růsty energií a mezd již odraženy být musejí. Rozhodně to ale nelze učinit jedna ku jedné,“ tvrdí Čížek. Spotřebitelé tak zaplatí růst energií jednak vyššími cenami v obchodech, jednak vyššími účty za elektřinu či plyn.
Hrozba vyšší inflace však nepředstavuje jediný možný dopad na ekonomiku. „Už jsme byli nuceni uvolnit nějaké zaměstnance. Snížili jsme stav agenturních pracovníků,“ vysvětluje Daněk. V českém hospodářství tak může začít růst míra nezaměstnanosti.
