Zeman podpořil plán vlády obnovit na Jesenicku těžbu zlata

Zlatý důl

Zlatý důl Zdroj: CC: CC-BY-2.0/Leandro Neumann Ciuffo/wikimedia.org

Prezident Miloš Zeman dnes podpořil plán ministerstva průmyslu a obchodu obnovit ve Zlatých Horách na Jesenicku těžbu zlata. Podle Zemana by těžba v regionu sužovaném vysokou nezaměstnaností mohla v následujících letech dát práci stovkám lidí a odlehlému Jesenicku by pomohly také nové provozy zaměřené na zpracování vytěženého dřeva. S obnovením těžby kovů včetně zlata počítá nová surovinová politika státu, kterou nedávno připravilo MPO.

„Podle mého názoru by bylo dobré podpořit obnovení těžby zlata (ve Zlatých Horách), a to z toho důvodu, že cena zlata na světových trzích se od zastavení těžby někdy v roce 1993 mnohonásobně zvýšila, takže těžba by byla rentabilní,“ řekl dnes Zeman při návštěvě Zlatých Hor. Podle něj by těžba zlata v regionu přímo zaměstnala zhruba tři stovky lidí a další pracovní místa by vznikla v navazujících provozech.

Počet obyvatel Zlatých Hor kvůli vysoké nezaměstnanosti rychle klesá a nyní jich je zhruba 4500. „Celkový počet obyvatel Zlatých Hor se za posledních 15 let snížil o dva tisíce. To je při celkové velikosti vašeho města obrovská krvácející rána,“ řekl Zeman. Prezident míní, že další „krvácení města“ může zastavit právě těžba zlata.

Šetrnější hlubinná těžba

Plánovaná těžba zlata by podle Zemana neměla nepříznivý dopad na životní prostředí. „Jsem proti těžbě zlata metodou kyanidového loužení, protože ničí spodní vody. Ale tady je hlubinná těžba,“ podotkl Zeman. Při hlubinné těžbě se zlatá ruda těží hornickým způsobem, který je šetrný k přírodě. Ze Zlatých Hor by byla převážena do zpracovatelského závodu v Belgii.

Ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) za jeho snahu obnovit těžby zlata prezident pochválil. „Budu se přimlouvat, aby se tento projekt uskutečnil a nezůstalo jenom u planých slibů,“ dodal.

Nyní platná surovinová politika s těžbou kovů nepočítá, avšak podle MPO není důvod nechávat tyto zásoby ležet ladem. Podmínkou ale je, že se těžba musí vyplatit. Mezi zvažované těžební lokality patří právě Zlaté Hory, v jejichž okolí jsou podle odhadů několikatunové zásoby zlata. Vedení státního podniku Diamo už dostalo za úkol vypracovat studii proveditelnosti těžby zlata v tomto regionu.

Dobývání zlata má na Zlatohorsku staletou tradici. Prvními písemnými zprávami je doloženo ve 13. století, odborníci ale počátek těžby cenného kovu odhadují už na přelom 10. a 11. století. Novodobá těžba zlata skončila v polovině 90. let. V závěru 90. let chtěla ložisko u Zlatých Hor prozkoumat firma Altenberg, nedostala ale souhlas ministerstva životního prostředí.

Na Zemana ve Zlatých horách navzdory deštivému a chladnému počasí čekalo několik set lidí, mezi nimi i mladá dvojice s transparentem „Sudety zdraví Krym“. Sudety byly součástí Československa, které je v roce 1938 pod nátlakem velmocí odstoupilo hitlerovskému Německu. Zeman, který kritizuje západní sankce proti Rusku v souvislosti s anexí Krymu, dvojici mladých lidí vyzval k diskusi, ti však po chvíli transparent sbalili a odešli.

Investice do dřevozpracujícího průmyslu

Podle Zemana by Jesenicku pomohly také investice do dřevozpracujícího průmyslu. „Máte zde obrovské přírodní bohatství, které se dá využít k rekreaci, ale máte zde také obrovskou zásobu dřeva, které se často vyváží v surovém stavu. Někdy se dokonce vyveze až do Finska, tam z něj udělají nábytek a ten se doveze zpátky k vám,“ řekl Zeman.

Prezident míní, že několik menších dřevozpracujících závodů by na Jesenicku dokázalo zaměstnat stejný počet lidí jako velký investor.