Novela zákona, která čeká na schválení v senátu, počítá s tím, že plyn vyrobený v bioplynových stanicích bude moci být vtlačován do plynárenské soustavy. Výkupní cena u tohoto plynu má být maximálně 4000 korun za kilowatthodinu. To je čtyřikrát více, než je aktuální tržní cena zemního plynu.
Zelené bonusy jsou nevyzpytatelné
Podle odborníků ale nehrozí, že by se bioplyn prodával za tolik. „V zákoně je uvedeno nejvýše 4000, což neznamená, že to nemůže být třeba 500. Myslím, že ERÚ bude postupovat jako u jiných zdrojů z předpokládané doby návratnosti takového zařízení, proto cena nikdy uvedených 4000 korun nedosáhne,“ uvedl pro E15 Josef Urban ze společnosti Bioprofit.
Boom v oblasti biometanových stanic Urban nečeká. „Spíše naopak. Jako největší zbraň proti budoucí výstavbě bioplynových stanic vidím úplný přechod z garantovaných výkupních cen na zelené bonusy. Zda se vůbec do budoucna bioplynové stanice budou stavět, to ukážou vyhlašované výše zelených bonusů na další roky,“ říká Urban.
Nový zákon přináší nové brzdy
„Určitě zde nehrozí nezdravý boom jako ve fotovoltaice, protože tyto projekty jsou technologicky i finančně náročné a míst pro připojení do plynárenské soustavy je omezený počet. Pochopitelně platí jednoduchá rovnice, že čím více plynu vyrobíme v ČR, tím méně ho dovezeme ze zahraničí a to se skupinám na dovozu plynu zainteresovaným určitě nelíbí,“ říká Jan Palaščák, ředitel firmy Amper Market, která prodává elektřinu.
Novela zákona podle expertů výstavbu bioplynových stanic spíše zbrzdí. „Paní Vitásková taktně pomlčela o tom, že pokud bude zavedena podpora vtláčení biometanu, eliminují se tím neefektivní záměry výstavby bioplynových stanic, kde není efektivně využito teplo,“ připomíná Jaroslav Jakubes z konzultantské společnosti ENA pasáž zákona, podle které musí nové stanice využívat nejméně 10 procent vyrobeného tepla. Zákon také nově přikazuje, že alespoň 30 procent biomasy musí být jiné než organické, což má zamezit cílenému pěstování biomasy na polích.
Trumfy má v rukou přece Vitásková
Podle Jana Matějky z České bioplynové asociace má navíc „všechny trumfy“ v rukou právě Vitásková, protože to bude ERÚ, kdo rozhodne o výši zelených bonusů, zatímco nyní byly dotace garantované. „Nikdo nebude stavět o překot biometanové stanice, pokud jejich reálná návratnost (jako u FVE) nebude pět šest let. Už desetiletá návratnost je prakticky nezajímavá. Zákon neotvírá zlatý důl,“ vysvětluje Matějka.
„Uvědomme si také, že stát má v rukou kromě cenové regulace další nástroje omezující výstavbu – Národní akční plán (NAP) pro OZE, kde stačí nastavit „správné“ limity a daný obor OZE skončí, protože bez provozní podpory OZE prostě nefungují,“ uzavírá Matějka.
Mluvčí ERÚ Jarmila Lehnerová E15.cz informovala, že paní Vitásková nemá spadeno na bioplynové stanice jako takové, nýbrž jen na vtláčení bioplynu do plynárenské soustavy. „Tento proces je velmi energeticky náročný a vyžaduje čištění bioplynu a jeho stláčení na potřebnou tlakovou úroveň pro vstup do plynárenské soustavy,“ uvedla Lehnerová. Vitásková ale naopak podporuje bioplynové stanice, které zpracovávají kejdu u chovatelů dobytka a budou sledovány Agrární komorou ČR a „začnou vytvářet skutečně obnovitelné zdroje a také pracovní příležitosti v regionech pro české zemědělce“.
Biomasa a bioplyn produkují 3 procenta energie
Jako člen EU se ČR zavázala v roce 2020 vyrábět 13,5 % spotřebované energie z obnovitelných zdrojů. Přispět k tomu má Národní akční plán, který stanoví míru podpory pro jednotlivé obnovitelné zdroje. Výroba z obnovitelných zdrojů se loni meziročně zvýšila o 27 %. Nejvýznamnější nárůst zaznamenaly kvůli výhodným investičním podmínkám solární elektrárny, jejichž instalovaný výkon loni vzrostl více než čtyřnásobně na asi 1950 MW.
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v Česku loni pokryla 8,32 % celkové spotřeby. Největší podíl na výrobě energie z obnovitelných zdrojů mají vodní elektrárny, které vyrobily 4 procenta energie. Následovala biomasa a bioplyn, jejichž výroba dohromady dosáhla asi tří procent. Solární elektrárny se na loňské spotřebě podílely necelým jedním procentem.
Podle dokumentu by měl růst obnovitelných zdrojů postupně pokračovat v rámci Národního akčního plánu do roku 2020, kdy se naplní 13,5% cíl. Například kapacita fotovoltaiky ale již cíle akčního plánu naplnila, větrné elektrárny naopak zřejmě nastavené cíle nesplní. Místopředseda ERÚ Blahoslav Němeček informoval, že Národní akční plán o obnovitelných zdrojích bude v kontextu současného vývoje nutné přepracovat.
