Změna vlastníka nepomohla. Vítkovice Steel zavřou ocelárnu v Ostravě

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: E15

Společnost Vítkovice Steel oznámila, že nejpozději do konce září 2015 zavře svou ostravskou ocelárnu. Nenaplnila se tak očekávání zaměstnanců, že po příchodu nového vlastníka je hrozba zavření továrny zažehnána. Zatím není jisté, kolik lidí přijde o práci. Firma celkově zaměstnává přes tisíc lidí, z toho v ocelárně jich pracuje asi 250.

Uzavřením ztrátové ocelárny vyhrožoval již původní vlastník - ruský gigant Evraz. Loni kvůli klesající poptávce několikrát v podniku pozastavil výrobu. Nakonec se mu podařilo Vítkovice Steel prodat, což firma i celý ostravský region považovaly za konec hrozby propouštění. Marně. Pro uzavření ocelárny se nakonec nyní rozhodl i její nový vlastník, nepříliš průhledná skupina soukromých investorů, skrytých za společnostmi se sídlem na Kypru.

Uzavření ocelárny vyplývá z rozhodnutí valné hromady společnosti, která zastavila investici do takzvaného sekundárního odprášení konvertorové haly. To bylo podmínkou, aby ocelárna mohla dále vyrábět. Ostatní provozy podniku včetně válcovny by to nemělo příliš ovlivnit.

„Akcionáři firmy nařídili managementu společnosti vypracovat plán ukončení střediska ocelárna, který bude minimalizovat dopad rozhodnutí na zaměstnanost v regionu a respektovat dodavatelsko-odběratelské vztahy,“ uvedl Krišica.

Předseda představenstva Vítkovice Steel Dmitrij Ščuka řekl, že společnost bude jednat o prodloužení smlouvy s dodavatelem surového železa, firmou ArcelorMittal Ostrava, tak aby ocelárna mohla vyrábět až do konce září 2015. Dosavadní smlouva platí do března.

Tři důvody konce

Hlavní důvody, proč se společnost rozhodla zastavit investice do odprášení, jsou podle Ščuky tři. Tím prvním je ne zcela podařená privatizace, po níž se ocelárna ocitla bez vlastního zdroje surového železa. „Tím pádem se vytvořil monopolní dodavatelský vztah, který diplomaticky řečeno nám nechává velmi omezený manipulační prostor ve velmi svízelných tržních podmínkách,“ řekl Ščuka.

Druhým důvodem jsou zvýšené požadavky na další ekologické investice mimo sekundární odprášení. Ty by podle Ščuky výši investic prakticky zdvojnásobily, a tím pádem udělaly provoz ocelárny neekonomickým. „A v neposlední řadě bohužel došlo k tomu, že my jsme jako jediná česká firma nedostali přiděleny emisní povolenky na ocelárnu a tím pádem jsme museli ty povolenky kupovat na trhu. Dlouhodobě se všechno skládá do jednoho součtu, který dělá hospodaření ocelárny záporným, a pro nás je ekonomicky lepší cesta dovážet bramy (hutnické polotovary) a válcovat z dovážených bram,“ řekl předseda představenstva.

Vstup nových investorů

Vítkovice Steel koupila od Evrazu letos v dubnu skupina investorů, kterými jsou společnosti Martinley Holdings, Nabara Holdings, Vitect Services, Hayston Investments a Dawnaly Investments. Podle informací ruských médií jde o investory z ukrajinského ocelářského holdingu Průmyslový svaz Donbasu.

Evrazu za její českou divizi zaplatili celkem 287 milionů dolarů, což je více než 5,7 miliardy korun. Největší ruská ocelářská firma Evraz koupila podnik v roce 2005 za 285 milionů dolarů.

Změna plánu

O tom, že ostravskou ocelárnu hodlají zavřít, zjevně nevědělo předešlé vedení firmy ani odboráři. Obchod se jim naopak zamlouval. „Investoři mají v plánu zlepšit ekonomiku EVS prostřednictvím synergií vznikajících z možnosti nakupovat základní suroviny od různých nezávislých dodavatelů,“ napsal ještě v dubnu mluvčí ocelárny Jaromír Krišica na webu společnosti. Investoři podle něj neplánovali významné změny v provozu společnosti.

Odboráři zprávu o prodeji vítali také. „Prodej je pro nás určitě dobrou zprávou,“ reagoval tehdy na oznámenou dohodu šéf odborářů Vítkovice Steel Zdeněk Kološ.

Historie Vítkovice Steel
Tradice Vítkovic sahá do roku 1828, kdy byla založena Rudolfova huť. V roce 1843 podnik převzala rodina Rotschildů. V roce 1868 začala spolupráce Rothschildů s obchodním domem Gutmannů, což vedlo v roce 1873 ke vzniku Vítkovické hornické a hutnické společnosti Rotschild-Gutmann. V roce 1889 byla založena vítkovická kovárna. Zároveň s rozvojem výroby oceli byly ve Vítkovicích budovány válcovací tratě. Předchůdkyně v současnosti provozovaných válcovacích tratí byly uvedeny do provozu v roce 1911.
V letech 1947 až 1961 byla do Vítkovických železáren začleněna řada znárodněných železářských závodů. V roce 1952 se osamostatnila Nová huť a v roce 1963 Hutní montáže. V roce 1979 byl vytvořen oborový podnik Vítkovice - železárny a strojírny KG, ke kterému bylo přidruženo dalších šest tuzemských strojírenských organizací. V roce 1981 se oborový podnik transformoval na koncern Vítkovice s generálním ředitelstvím ve Vítkovicích. Po likvidaci koncernu v polovině roku 1989 se Vítkovice - železárny a strojírny KG staly státním podnikem, a to až do začátku února 1992, kdy byla vytvořena akciová společnost Vítkovice.
Hutní a strojírenská společnost Vítkovice v roce 1998 po 162 letech skončila s vlastní výrobou surového železa. Poslední ze tří vysokých pecí zhasla 30. září 1998. V roce 2001 společnost vyčlenila svou hutní výrobu do Vítkovice Steel, a. s., a zůstala jí především strojírenská výroba. V roce 2005 stát prodal Vítkovice Steel ruské ocelářské a těžařské skupině Evraz Group S.A. za více než sedm miliard korun. Letos v dubnu podnik koupila skupina soukromých investorů.
Důležitá fakta o Vítkovice Steel
Obor činnosti: výroba oceli a válcovaných výrobků z ní; nosný výrobní program tvoří produkce tlustých plechů, ocelových profilů a štětovnic
Akcionáři: od počátku letošního dubna drží 100 procentní podíl ve firmě skupina soukromých investorů, skrytých za společnostmi se sídlem na Kypru
Hospodářské výsledky: podle Hospodářských novin měla v roce 2012 tržby 12,3 miliardy korun a vytvořila ztrátu přes tři čtvrtě miliardy korun
Vítkovice Steel jsou třetí největší hutní společností v Česku. Zaměstnává přes 1000 lidí.
V poslední době se firma potýkala s se slabou poptávkou, kvůli které v roce 2013 několikrát přerušila výrobu.
Letos v dubnu koupila firmu od ruské skupiny Evraz skupina soukromých investorů, kteří jsou skryti za anonymními kyperskými společnostmi Martinley Holdings, Nabara Holdings, Vitect Services, Hayston Investments a Dawnaly Investments. Za podnik noví majitelé zaplatili 89 milionů dolarů (téměř 1,8 miliardy korun) a rovněž převzali závazky za 198 milionů dolarů (téměř čtyři miliardy korun). Celková hodnota transakce tak dosáhla 287 milionů dolarů (5,7 miliardy korun). Podle informací ruského listu Kommersant z poloviny dubna jsou skutečnými vlastníky Vítkovic lidé z ukrajinského ocelářského holdingu Průmyslový svaz Donbasu (ISD).
Loni v září vydal Krajský úřad Moravskoslezského kraje společnosti Vítkovice Steel nové integrované povolení pro provoz ocelárny, které určuje, jak velké množství emisních látek v tunách mohou za celý rok vypustit. Firmě tak o dva roky prodloužil lhůtu, do které by musela vybudovat sekundární odprášení konvertorové haly ocelárny. Valná hromada společnosti však investici do odprášení odmítla, takže ocelárna bude muset ukončit provoz nejpozději 30. září 2015. Z původních tří části podniku tak zbude válcovna a výrobna výpalků.