Byť byl rok 2020 pro investory ze střední a východní Evropy bezprecedentní zatěžkávací zkouškou, oddechnout si nejspíš nebudou moci ani příští rok. Nejistotu z přetrvávajících dopadů koronaviru budou přiživovat volby, nutnost skoncovat s hospodářskými stimuly i výzvy na poli měnové politiky, píše agentura Bloomberg.
Obecně působí vyhlídky pro region pozitivně. Zatímco měny jako polský zlotý nebo česká koruna mohou nadále oslabovat a podporovat export, snahy centrálních bank krotit inflaci i robustní vládní stimuly mohou vést k růstu výnosů dluhopisů. Tento trend do zemí může přilákat kapitál, míní analytici. Ve hře jsou navic i investice společností, které budou v těchto zemích vidět výhodu nižších výrobních nákladů. „To všechno může státům z regionu pomoci k rychlejšímu ekonomickému zotavení,“ míní Christian Wietoska, stratég z londýnské pobočky Deutsche Bank.
„Ve střední a východní Evropě jsou v příštím roce příležitosti pro růst rozhodně větší než riziko ekonomickému poklesu,“ říká Wietoska. Přesto je tu několik trendů a událostí, které by investorům neměly uniknout.
Vnější i vnitřní politika
V regionu bude pokračovat spor mezi Evropskou unií na jedné straně a Polskem a Maďarskem na straně druhé. Tlak Evropské komise na posílení právního státu v těchto zemích přitom může zhoršit nejen diplomatické vztahy mezi znesvářenými stranami, ale v konečném důsledku může mít dopady i ekonomické.
Se stabilitou nemůže počítat ani Česká republika. Premiér Andrej Babiš bude čelit nejen podzimním parlamentním volbám, ale také pokračujícímu stíhání. Státní zastupitelství by mělo dokončit vyšetřování jeho dotační kauzy Čapí hnízdo a došetřit by se měl definitivně i jeho údajný střet zájmů.
Rumunský premiér Florin Citu se bude snažit udržet svou křehkou koalici a nastolit nový rozpočtově odpovědný kurz. V Maďarsku i Polsku bude příští rok volební klid. Už v první polovině roku 2022 však bude maďarský premiér Viktor Orbán usilovat o již čtvrté zvolení po sobě.
Dluhy
Snahy evropských států o snižování dluhů vzaly kvůli šíření pandemie koronaviru za své. Všechny vlády v regionu byly nuceny zvýšit své výdaje, aby zmírnily ekonomické dopady svých bezpečnostních opatření.
Přestože by se kola ekonomik v regionu měla v novém roce znovu pomalu rozběhnout, deficity budou podle analytiků podobné, nebo možná ještě vyšší než v prvním pololetí tohoto roku. Jinak tomu může být v Rumunsku, kde má vláda ambici ukončit roky štědré politiky a zaměřit se na zlepšení svého finančního ratingu.
Měnová politika
Přestože může kvantitativní uvolňování – tedy mohutné nakupování dluhopisů ze stran centrálních bank – u části států v regionu pokračovat, jeho intenzita by měla postupně slábnout. Probuzené ekonomiky mohou centrální bankéře naopak přinutit k otočení kormidla o 180 stupňů. Inflace v regionu zůstane vyšší než v eurozóně a další ekonomické podpůrné programy mohou dál přiživovat její růst. V Česku by se proto do konce příštího roku mohla znovu zvednout úroková míra, podle forwardových kontraktů o 35 bazických bodů.
