Analýza: Zatím se nepotvrdilo, že Blanka je tunel | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak vydělat v těžkých časech

Více k tématu

Analýza: Zatím se nepotvrdilo, že Blanka je tunel

Jana Havligerová

Jana Havligerová

Na megastavbě tunelového komplexu Blanka si už vylámali zuby všichni pražští primátoři. Podobný osud nejspíš čeká i primátorku Adrianu Krnáčovou. Velkolepý plán stavby nejdelšího městského tunelu v Evropě se zrodil v letech 2005 až 2007, tedy v době, kdy Praze vládly ODS a ČSSD. Tunel měl stát 21 miliard korun a být hotov v roce 2011. Magistrát už proinvestoval 37 miliard. Otevření Blanky je však stále v nedohlednu.

Po téměř čtyřech letech zpoždění už není nejčastější otázkou, kdy konečně bude tunel Blanka hotov, ale kdo za zjevnou blamáž může. Ostatně bez dostavěného obchvatu a městského okruhu budou výhody tunelu sporné. Otevření komplexu zbrzdily tři propady terénu, pak spory o ražbu a placení, teď se stavba nehýbe kvůli mokrým kabelům.

Éra Pavla Béma

Najít jediného viníka nelze. Přesto se zkusme zeptat, kdo za to může? Exprimátor Pavel Bém v rozhovoru pro časopis Týden vloni v prosinci suverénně prohlásil, že pokud by hlavnímu městu vládl déle, Blanka by byla dávno otevřená: „1. ledna 2012 by byl zahájen zkušební provoz a od 1. července 2012 by Blankou jezdilo čtyřicet tisíc aut denně.“ Podle něj byly smlouvy na stavbu uzavřeny podle mezinárodních standardů, garantovaly je renomované právní kanceláře a do doby odchodu jeho odchodu z křesla primátora bylo dokončeno zhruba devadesát procent stavební části díla.

„Opravdu nevím, proč Hudeček (exprimátor za TOP 09 – pozn. redakce) či jeho předchůdce zatížili rozpočet Prahy stamilionovými sankcemi nebo zastavili stavbu a zvýšili tak cenu díla o miliardové částky,“ tvrdí Bém. Od jeho éry platí, že město kvůli Blance systematicky obcházelo vlastní pravidla.

Například podle usnesení rady z roku 2006 se mělo jednat o každém zdražení stavby o víc než deset procent. Až do roku 2011 rada o neustálém zvyšování ceny ani jednou nejednala. Právě kvůli smlouvám uzavřeným v Bémově éře ovšem Praha prohrává jednu arbitráž za druhou. A platí jako „mourovatá“. A třešnička na dortu – ze smlouvy s IDS, firmou, která má výstavbu komplexu dozorovat, vyplývá, že čím je stavba dražší, tím vyšší je odměna pro Inženýring dopravních staveb.

Posudek: V Blance možná nejsou správné kabely
Začíná být stále jasnější, že kardinální chyba při výstavbě tunelového komplexu Blanka se stala před třemi lety. Právě v roce 2012 už bylo jisté, že by se měla přehodnotit kvalita vnitřního prostředí tunelu a tomu přizpůsobit i dodávka technologií, respektive vhodných kabelů. Vyplývá to z pracovní verze nejnovějšího posudku pro pražský magistrát, do něhož mohl deník E15 nahlédnout.
Montáž technologie počítala maximálně s 85procentní relativní vlhkostí vzduchu v tunelu, a to je u Blanky prakticky nesplnitelné. Jak stojí v dokumentu, ve světě se u podobných staveb počítá se stoprocentní vlhkostí – v podzemních stavbách je obvyklá a není jí možné zabránit ani ji běžnými prostředky snížit. Dokumentace také ukazuje, že na stavbě jsou instalovány kabely od řady subdodavatelů, tedy i různých výrobců. Neexistují přitom doklady, že byl při objednávkách kabelů stanoven požadavek na odolnost vůči vlhkosti a vodě podle předem určených vlivů. Ani tento postup není obvyklý, stojí v posudku.
Generální dodavatel, v případě Blanky ČKD Praha DIZ, si většinou vybírá jednoho dodavatele strategického materiálu a sám si materiál i nakupuje.

Mapa tunelu BlankaMapa tunelu BlankaAutor: tunelblanka.cz

Doba Tomáše Hudečka

Exprimátor Hudeček říká, že za jeho éry se museli věnovat neustálému jednání o smlouvách, jejich dodatcích a vzájemných dluzích. Byl to právě on, kdo v době, kdy Praha zaplatila za Blanku už 25 miliard korun, prohlásil, že smlouva mezi Prahou a firmou Metrostav na stavbu tunelu Blanka je od samého začátku neplatná, a tak město nemůže dílo ani dostavět ani převzít: „Město bez legitimního důvodu vyplatilo desítky miliard korun a v tomto jednání nemůže pokračovat.“

Psal se listopad 2013 a Metrostav práce dočasně ukončil. Praha mu v té době dlužila 2,1 miliardy korun. Vzniklý problém dával Hudeček jednoznačně za vinu „právnímu diletantství“ a „bezohlednosti vůči veřejným zájmům“ vedení Prahy z Bémova období. Tehdejší náměstek Jiří Vávra (TOP 09) dokonce uvedl, že Blanka je s největší pravděpodobností černou stavbou.

Rozhodčí soud v lednu 2014 předběžným rozhodnutím přikázal Metrostavu pokračovat v práci, verdikt vynesl v dubnu 2014. Potvrdil jím platnost smluv, a Praha musela stavební společnosti zaplatit celkem čtyři miliardy. Dlužných 2,7 miliardy a dalších 1,34 miliardy korun za práce nutné k dostavění Blanky. Metrostav měl práce na tunelu dokončit do pěti měsíců.

Firmy, které odpovídají za výstavbu tunelů
Metrostav

Stavební firma vyhrála v září 2006 zakázku na stavbu Blanky s nabídkovou cenou 21,2 miliardy korun. Vybrala ji rada města v čele s Pavlem Bémem. Uvedená cena se vztahovala jen na stavební část. Dohromady s technologiemi činila 25,7 miliardy. Na další zhruba dvě miliardy přišly přípravné práce.

V roce 2011 primátor Bohuslav Svoboda oznámil, že stavba podraží přibližně o deset miliard. Byla to cena za vícepráce, například odstraňování škod z propadů tunelu. Metrostav slíbil, že Blanku postaví za 1633 dnů od převzetí staveniště, smluvní pokuta za zpoždění stavby byla v původní smlouvě stanovena na 5,25 milionu korun za každý den prodlení. Praha – z nejrůznějších důvodů – pokutu nikdy neúčtovala. Například, když zjistila, že se stavba notně prodraží, pravicové vedení magistrátu uznalo, že nemá tolik peněz, aby Metrostav pokračoval plným tempem. Tehdy proto padl termín dokončení duben 2014.
ČKD Praha DIZ

Dodavatel technologie, s nímž je Praha na kordy kvůli podmáčeným kabelům, loni koncem listopadu oznámil, že bude nutná výměna veškeré kabeláže v chodníkových průchodkách v tunelu. Cenu odhadl na šedesát až osmdesát milionů korun. Firma tvrdí, že kabely jsou majetkem Prahy, a ta musí zaplatit vše spojené s jejich výměnou.

Jednání mezi magistrátem a firmou pokračují. I ČKD mělo ve smlouvě stanovené penále za zpoždění stavby – 200 tisíc za den. Praha však penále nemůže uplatnit – při podpisu posledního dodatku ke smlouvě tehdejší náměstek primátora Jiří Nouza (TOP 09) nestanovil termín, dokdy musí ČKD instalaci techniky dokončit a předat.
Inženýring dopravních staveb (IDS)

Na organizaci stavby a její dozor si město vybralo Inženýring dopravních staveb (IDS), který si naúčtoval za hlídání zhruba 300 milionů korun. Podle původně uzavřené smlouvy měl IDS za dozor na stavbě Blanky dostat 95 milionů korun. Tato částka vyplynula z původně plánovaných nákladů sedmi miliard. S dodatkem, že v případě zvýšení ceny se zvedne i odměna správce stavby. Pražský magistrát s výší odměny, kterou firma požaduje, nesouhlasí. Rozhodnout musí soud.

Současnost Adriany Krnáčové

Nová primátorka Prahy nejdřív tvrdila, že město už nechce dát za Blanku ani korunu. Pak zjistila, že takhle prostě to nepůjde. Teď má nový cíl. Otevřít tunel alespoň pro zkušební provoz ještě letos. Zatím to ale vypadá, že se Praha pohybuje v bludném kruhu.

Metrostav, ČKD, IDS a Satra (projektanti), hlavní aktéři výstavby, přehazují odpovědnost za zpackané dílo jeden na druhého. Právě se přou, kdo má řešit problém s vodou poničenými kabely. Šéf Metrostavu Jiří Bělohlav magistrátu nabídl, že společnost dokončí Blanku sama. Není za tím nějaký altruismus. Náklady na udržování nepoužívaného tunelu, ve kterém se ovšem svítí a také potřebuje ostrahu, nese právě Metrostav. Jeho zájem na definitivním dokončení stavby je tedy logický, v podstatě má dnes stejný zájem jako Praha.

Právníci města proto zkoumají, zda by to bylo možné a zda lze z kontraktu s dodavatelem technologií, firmou ČKD Praha DIZ, vycouvat. Na Metrostav by se pak přesunulo zhruba deset procent prací na všech technologiích. S Blankou se to má zkrátka tak: Praha hledá cestu, jak pokud možno rychle a nenákladně komplex dokončit a otevřít. Policie se už údajně dotazuje na celou řadu věcí. A stavba stojí kvůli vodě a vadným kabelům. rozhovor s Petrem Dolínkem str. 14 a 15

Primátoři o Blance
Pavel Bém (ODS)

„Opravdu nevím, proč Hudeček či jeho předchůdce nesoutěžili vícepráce, proč neplatili faktury, zatížili rozpočet Prahy stamilionovými sankcemi nebo zastavili stavbu, a zvýšili tak cenu díla o miliardové částky. Účet za Hudečkův manažerský nihilismus je obtížně uvěřitelný.“

O stavbě komplexu Blanka rozhodla rada hlavního města, v jejímž čele Bém stál, v roce 2006. Konkrétně měl výstavbu Blanky na starosti Jiří Toman, šéf tehdejšího Odboru městského investora.
Bohuslav Svoboda (ODS)

„Pan Hudeček zastavil výstavbu tunelu pod záminkou, že smlouva je neplatná, skoro na rok. Pak se ukázalo, že smlouva platná je.“

Svoboda se stal primátorem v roce 2010. Kompetence za výstavbu svěřil náměstkovi pro dopravu Karlu Březinovi (ČSSD). Poté, co se změnilo složení vládnoucí koalice, si vzal Blanku osobně na triko. Dnes připouští, že řada problémů vznikla vinou ODS.
Tomáš Hudeček (dříve TOP 09)

„Myslím si, že to lidé musí vnímat jako šaškárnu. Musí to vnímat jako velký podvod a tunel.“

Hudeček byl zvolen primátorem za TOP 09 v červnu 2013 po odvolání Svobody. Náměstkem pro Blanku se stal Jiří Nouza (TOP 09).
Adriana Krnáčová (ANO)

„Je tam podstatně více debilů, kteří za to můžou.“

Krnáčová po nástupu do funkce pražské primátorky zjistila, že fiasko s Blankou je podstatně rozsáhlejší, než kdy tušila, a označit jediného viníka v podstatě není možné.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!