Stavaři stále více upozorňují na nedostatek písku a kamene, do kterého se Česko v příštím desetiletí dopracuje. Stávající lomy a pískovny budou v následujícím desetiletí vytěžené a budou ve velkém zavírat. Otevření nových je podle těžařů i stavařů téměř nemožné. Většina záměrů těžby se stává předmětem politických bojů nebo neprojde legislativním sítem. Dovoz suroviny ze zahraničí je nereálný. Znamenalo by to totiž nejen několikanásobné zdražení, ale i neporovnatelně vyšší zatížení silnic kamionovou dopravou. Těžaři proto vyzývají k rychlému hledání celorepublikového řešení.
Obyvatelé Nákla nedaleko Olomouce odpovídali v termínu letošních komunálních voleb také na otázku místního referenda. Ta zněla, zda má jejich obec zabránit rozšíření těžby štěrku a písku, kterou v Náklu provozuje společnost Cemex. K dalším ložiskům, která chce Cemex v budoucnu těžit, vede cesta pouze přes obecní pozemky. Obyvatelé Nákla nepřekvapivě hlasovali proti těžbě, a obec tedy bude rozšíření blokovat. Produkce pískovny, která ročně vytěží zhruba 500 tisíc tun suroviny, bez možnosti hrábnout rypadly jinde do osmi let skončí.
„Obec si bohužel tímto krokem zabouchla dveře k jednáním s těžaři. Obec se k tomu teď musí vyjadřovat negativně. Pokud ale dojde k tomu, že bude písku nedostatek, stát to obci nařídí bez ohledu na referendum. V koridoru řeky Moravy je pískoven asi jedenáct a podle předpokladu těžařů bude do pár let devadesát procent z nich vytěženo,“ shrnul celou situaci dosluhující starosta obce Náklo Marek Ošťádal.
Důsledkem uzavírání pískoven bude i velký nárůst nákladní dopravy. „Vzdálenost z pískovny na stavbu je u kameniva klíčová, a to z důvodu logistických nákladů. Optimální vzdálenost je do padesáti kilometrů,“ říká mluvčí společnosti Cemex Vesselin Barliev.
Velmi brzy bude nejspíš tuto situaci řešit východní Kolínsko. V současnosti dotěžovaná pískovna ve Veletově dosud nenašla náhradu, jelikož se podobně jako v Náklu setkala s odporem obce.
„Region se bude potýkat s nárůstem nákladní dopravy, protože spotřeba neklesne a materiál bude nutné dovážet z větších vzdáleností. To nutně vyvolá jak zvýšení ceny, a tedy i vstupních nákladů liniových staveb, tak větší environmentální zátěž a uhlíkovou stopu,“ říká František Jampílek mladší z těžařské společnosti České štěrkopísky.
Nedostatek písku a kamene bude znamenat další zdražení staveb a růst ceny bytů:
Analýza České geologické služby ukazuje, že pískovny jsou vymírajícím druhem i ve středních Čechách, kde se v současnosti nachází 32 aktivních pískoven. Dvě třetiny z nich ukončí těžbu kvůli dotěžení ložiska během příštích sedmi let a další budou následovat. Do roku 2032 skončí další a přežijí pouze čtyři. Nově připravovaných záměrů ale geologové ve Středočeském kraji evidují pouze devět.
Přesto je situace ohledně pískoven méně dramatická než v případě kamenolomů. Zatímco povolování nové či rozšiřování stávající pískovny zabere průměrně sedm let, poslední kamenolom se na českém území otevřel ještě za totality. „Problém je v tom, že i tam, kde je zásob dostatek, nelze kamenivo z legislativních důvodů vytěžit. Prostě na to nedostanete povolení,“ vysvětluje ředitel betonárny TBG Metrostav Jakub Šimáček.
Vedoucí vnějších vztahů společnosti Skanska Central Europe Ondřej Šuch považuje nedostatek kameniva za nevyhnutelný. „V situaci, kdy stavebnictví včetně veřejných investic neustále roste a současně se už třicet let neotevřel žádný nový lom, nepochybně směřujeme k nedostatku kameniva. Například pro železniční stavby, kde je na kvalitu kladen kvůli odolnosti extrémní důraz, se kámen těží jen na čtyřech místech v Česku,“ vysvětluje situaci.
Záměr otevřít novou pískovnu nebo kamenolom mnohdy na úřady ani nedorazí. Situace, která nastala v Náklu, totiž není podle Šimáčka ojedinělá a stopku často vystaví samy obce a jejich obyvatelé. „Průmyslové provozy se často stávají politickým tématem, zejména před volbami. Provoz je relativně jednoduše označen za nežádoucí, kandidáti si to zařadí do programu a pak sbírají hlasy a podpisy k jeho omezení nebo uzavření,“ popisuje Šimáček.
Důsledkem postupného uzavírání pískoven bude postupné zdražování betonu, ve kterém je písek a kamenivo základní složkou. To povede k prodražení v podstatě všech staveb. Firmy na situaci reagují i tak, že kamenivo nahrazují recyklovanou sutí ze zbouraných staveb. Užití takového betonu má však svá omezení.
„Stavební normy umožňují použít jen omezené množství recyklovaných materiálů,“ vysvětluje mluvčí stavební společnosti Eurovia Iveta Stocková. Pro velmi namáhané dopravní stavby je využití recyklátu vyloučeno úplně.
Situace v Náklu je o to zajímavější, že obyvatelé nemají největší problém se samotnou těžbou. „Lidé se naučili jezdit do pískovny koupat a právě nárůst turistického ruchu, který se ještě umocnil během covidu, obyvatelům vadí nejvíc. Bohužel referendum tenhle problém nijak nezlepší. Obec se turistů nezbaví, jen to více komplikuje vztahy obce s těžaři, kteří jediní by mohli turismus na svých pozemcích regulovat,“ okomentoval Ošťádal.
Stavaři se shodují na tom, že otázku, kde těžit písek a kamenivo, je potřeba řešit celorepublikově. Česku totiž hrozí enormní nedostatek materiálu pro zásadní strategické stavby. „V nejbližších letech zahájí stát výstavbu vysokorychlostních tratí, musí se dobudovat dálniční síť, obchvaty měst a obcí. Bude se také rozšiřovat elektrárna Dukovany a je třeba stavět tisíce bytů. Je proto nutné strategicky naplánovat, z čeho se bude v budoucnu stavět, a bez dlouhodobého celorepublikového plánu to nepůjde,“ zakončil Šimáček.
