V KLDR všechny nemovitosti oficiálně vlastní stát a obyvatelé je do užívání získávají přidělením. Počet Severokorejců, kteří odmítají čekat na rozhodnutí úředníků a nakupují byty na černém trhu, přesto rychle roste, tvrdí podle agentury Reuters lidé, kteří ze země v posledních letech uprchli.
Obchod s byty se neodehrává podle zvyklostí jako jinde ve světě. Překupníci se se seznamy bytů na prodej pohybují po soukromých tržnicích s jídlem a drobným zbožím ve větších městech, jejichž existenci Pchjongjang toleruje. „Zeptáte se překupníků. Tak seženete byt, který chcete,“ tvrdí Kim Young-il, severokorejský uprchlík, který nyní žije v Soulu.
Transakce v Pchjongjangu probíhají v amerických dolarech, ve městech u čínské hranice se obchoduje v juanech. Prodávající a kupující poté uplatí příslušného úředníka, který převod nemovitosti zlegalizuje.
Uprchlíci prodávají, jejich příbuzní nakupují
Peníze na nákup lepších domovů obvykle Severokorejci získávají od svých příbuzných v zahraničí. Kim a další uprchlíci také slyšeli o případech nákupu nemovitosti jako investice v očekávání znovusjednocení země s jihem, píše Reuters. Podle společnosti Organization for One Korea posílají severokorejští uprchlíci svým rodinám každoročně 10 milionů dolarů. Peníze do země obvykle proudí přes Čínu.
Mezi prodávající mohou být i ti, kteří chtějí KLDR opustit. Kim, který v Soulu vede organizaci People for Successful Corean Reunification, tvrdí, že jeden z jeho přátel prodal dům ve městě Hyesan za 40 tisíc juanů (128 tisíc korun), aby měl peníze na útek do Jižní Koreje.
Systém přidělování bytů vybudoval tvůrce severokorejského režimu a dědeček současného vůdce země Kim Il-sung. Hladomor, který v 90. letech minulého století zabil milion lidí, způsobil kolaps přídělového systému potravin a otevřel cestu nejen k prodeji potravin soukromníky, ale i k obchodu s byty.
Trh roste o desítky procent
Za prodej či pronájem nemovitostí přitom hrozí v KLDR dlouholeté tresty nucených prací. Loňský průzkum Univerzity v Soulu mezi 133 uprchlíky ze severu ale ukázal, že 67 procent z nich si koupilo vlastní byt či dům. Prostřednictvím přidělení své bydlení získalo jen 14 procent z nich. Oslovení imigranti z KLDR odešli v roce 2012. Podobný průzkum mezi těmi, kteří uprchli v roce 2011, ukázal, že vlastní bydlení si koupilo jen 46 procent z nich. „S byty, jedním z mála majetků Severokorejců, se intenzivně obchoduje. Režim nemá jinou možnost než to tolerovat, zapojeni jsou totiž i výše postavení úředníci,“ uvedl jeden z autorů studie Jeong Eun-mee.
Někteří uprchlíci tvrdí, že ceny bytů v posledních letech rostou o více než deset procent ročně. Byty v městech u čínské hranice si drží vyšší ceny, vůbec nejdražší jsou byty poblíž soch Kim Ir-sena a jeho syna Kim Čong-ila, které se těší stabilním dodávkám vody a elektřiny.
Zdroje Reuters tvrdí, že na prodej bývají i nové či ještě nepostavené byty. Státní stavební firmy by prý bez těchto nelegálních příjmů nepřežily.
