V oblasti bydlení patří Česká republika mezi nejhorší v Evropské unii. Češi mají jedny z nejvyšších nákladů na chod domácnosti, bydlení je pro ně špatně finančně dostupné a nepomáhá ani délka stavebního řízení. Ukazuje to Index prosperity Česka České spořitelny, který naši republiku v porovnání třinácti faktorů bydlení řadí celkově na sedmou nejhorší příčku v Evropské unii. České domy a byty ale bodují svou kvalitou, která je naopak druhá nejlepší.
Vůbec nejhůř ze všech sedmadvaceti zemí si Česko stojí ve finanční dostupnosti bydlení. Potvrzují to data společnosti Numbeo, podle kterých dá Čech za průměrný byt 15,4násobek svého ročního platu. Vůbec nejrychleji na svůj byt naspoří obyvatelé Kypru, kterým stačí zhruba 6,5násobek ročního příjmu. Až ve čtyřiceti procentech případů se ale nastěhují do bytu s plesnivými zdmi či s okny, do nichž zatéká. Pětina domácností si navíc nemůže dovolit adekvátní vytápění. V kvalitě bydlení, kterou Index prosperity hodnotí třemi kritérii, je tedy Kypr úplně na chvostu.
Právě kvalita bydlení je jednou z mála oblastí, v nichž české domácnosti vynikají. Téměř všechny disponují toaletou a vanou či sprchou a nepotýkají se se zatékáním a pouhá tři procenta domácností si nemohou dovolit adekvátně topit. „Tento podíl ale může začít brzy významně stoupat. Budovy totiž patří k největším žroutům energie, přičemž většina spotřeby připadne právě na vytápění, které z velké části tvoří zemní plyn,“ vysvětluje ředitelka profesního svazu Šance pro budovy Šárka Tomanová.
Nejlépe se podle eurounijního srovnání Indexu prosperity Česka bydlí Finům, kteří mají jak vysokou kvalitu bydlení, tak nízkou cenu novostaveb, k nimž jsou navíc schopni rychle získat stavební povolení. Nejhůře naopak v žebříčku dopadlo Slovensko, které se propadlo i za Rumunsko či Maďarsko.
Mám vlastní byt, a tak rekonstruuji
Češi za současné situace místo hypotéky na větší byt stále častěji sáhnou po úvěru na rekonstrukci toho stávajícího. „Objem poskytnutých úvěrů na rekonstrukce se meziročně zvýšil o šestnáct procent,“ říká šéf hypotečních úvěrů v České spořitelně Filip Belant. Byty se snaží prostorově zefektivnit i snížit jejich energetickou náročnost. Stovky tisíc českých nemovitostí například stále čekají na zateplení.
Výsledkem rostoucích cen nemovitotí jsou také satelitní městečka v okolí Prahy a dalších velkých měst. Vedle nich se ale stále častěji prosazují blízká středočeská města s dobrou dopravní dostupností. Přestože je ve Středočeském kraji nyní rozestavěno historicky nejvíc bytů, dosavadní pomalý rozvoj znamená velmi nízkou nabídku nemovitostí.
„Nedostatečná nabídka souvisí mimo jiné se špatnou koordinací státu, krajů a měst při územním plánování a zajišťování rozvoje. Kvůli tomu zaostává výstavba bydlení v městech s dobrým dopravním spojením s metropolitními centry,“ rozvádí problém ředitel sekce finanční stability České národní banky Jan Frait, který vidí řešení jen v prioritizaci dostupnosti bydlení některou z politických entit. Jedním dechem ale dodává, že k takovým krokům nejspíše nedojde.
Na alternativu v podobě nájemního bydlení Češi stále nahlížejí „skrz prsty“. Podle Eurostatu žije v nájemním bydlení v Česku jen asi dvacet procent populace, zatímco evropský průměr činí třicet procent. Také data agentury pro výzkum trhu Stem/mark potvrzují, že 83 procent Čechů chce bydlet ve vlastním domě nebo bytě a v pronajatém plánují zůstat jen tak dlouho, dokud to bude nutné.
„Pokud se poměr mezi příznivci vlastnictví a nájmu v čase mění, tak nevýznamně a velmi zvolna. Rozhodně nejsme svědky nějaké zásadní změny a trendu. Češi zkrátka preferují vlastnictví. Na tom dosud nic významného nezměnily ani zhoršující se dostupnost vlastnického bydlení, rostoucí úrokové sazby úvěrů, či dlouhodobě jedny z nejdražších bytů v přepočtu na výši platů,“ říká tajemník asociace stavebních spořitelen Jiří Šedivý.
