České silnice loni spolkly rekordní množství asfaltu

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: ctk

Tuzemský asfaltový byznys má za sebou zřejmě nejtučnější rok vůbec. Horečná výstavba nových silnic i látání starých donutilo loni tuzemské obalovny pracovat na plné obrátky. Celkem tak vyprodukovaly rekordních téměř 7,7 milionu tun asfaltových směsí, což je meziročně o čtvrtinu více. Statistiky serveru E15.cz poskytlo Sdružení pro výstavbu silnic, které zastřešuje největší firmy z oboru.

„V loňském roce se po velmi dlouhé době konečně významně investovalo do výstavby a hlavně údržby českých silnic, a to jak ze strany státu, tak i krajů,“ uvedl jednatel sdružení Petr Svoboda. Vyzdvihuje přitom především nárůst investic do silnic nižších tříd, které byly dlouhodobě zanedbávány. Jejich obnově pomohla i pomoc státu krajům v podobě uvolněných tří miliard ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

Loňský rok byl výjimečný i tím, že se finišovalo s čerpání peněz z evropských fondů. Ředitelství silnic a dálnic tak utratilo přes 34 miliard korun, stavělo nebo opravovalo nebývalých 120 kilometrů dálnic a silnic první třídy. Stavbaři si přitom pochvalují, že se zlepšilo zadávání zakázek tak, aby samotné práce bylo možné provádět v sezoně od jara do podzimu. To v minulých letech nebylo běžné. Křivka měsíčních statistik výroby asfaltu vždy skákala prudce vzhůru v říjnu, kdy už jsou často teploty pro pokládku nevhodné.

Výroba asfaltu v tuzemsku
Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
tisíce tun5538,9 7444,4 6984,6 7076,6 6668,1 5897,1 5617,0 5459,5 5152,9 6083,1 7682,1

pramen: Sdružení pro výstavbu silnic

I loni se vyrobilo nejvíce asfaltu v říjnu, od července je ale křivka téměř plochá a roste jen povlovně. O poznání více než v minulých letech se stavělo i v jarních a letních měsících. V České republice je zhruba stovka obaloven, největšími producenty asfaltových směsí jsou Strabag a Eurovia. Ceníková cena jedné tuny se loni pohybovala podle druhu směsi od 1200 do 1900 korun, interní ceny pro vlastní pokládku bývají ale nižší. Loňskem ale zřejmě pozitivní vývoj v dopravním stavitelství skončil.

Fond dopravy má k dispozici k dispozici necelých 66 miliard korun oproti loni utraceným 92 miliardám. Navíc je čím dál zřejmější, že se nepodaří utratit ani snížený rozpočet, neboť velkorysé stavební plány rezortu dopravy se hroutí díky známému problému se starými dokumentacemi k vlivu staveb na životní prostředí (EIA). „Zdá se, že kdykoli se u nás objeví nějaký pozitivní trend a něco funguje, sami si situaci zkomplikujeme,“ uvedl Svoboda. Vyjádřil přitom obavu, že dopravní infrastrukturu postihne syndrom „rozsviť x zhasni“. Letos to prý vypadá na zhasnuto.