Dnes je vše jinak. Výpovědi se rozdávají ve velkém a čeká se výrazné přeskupení sil. Hlavně na úkor středních a malých podniků. Firmy si totiž místo někdejší parcelace trhu jdou tvrdě po krku. Mnohé berou zakázky i pod cenou nákladů, jen aby si udržely práci.
Práce zdarma
Velké firmy kalkulují u standardní zakázky v průměru s marží 2,3 procenta, malé naopak až s 10,8 procenta. „Znatelně vzrostl podíl firem, které jsou ochotné vzít zakázku i s nulovou nebo dokonce zápornou marží. U velkých společností jde o každou druhou firmu,“ komentoval nejnovější data z trhu Jiří Vacek, ředitel společnosti CEEC Research, která ve spolupráci s KPMG Česká republika stavebnictví pravidelně analyzuje.
Pracovat bez zisku už nyní nemá problém 41 procent firem, loni jich bylo ochotných takto nasazovat krk 30 procent. Jenže jde o taktiku, která se hodí jen pro velké hráče s dostatečným kapitálovým polštářem, shoduje se partner tuzemské KMPG Pavel Kliment s dalším expertem na stavebnictví z poradenské společnosti Deloitte Miroslavem Linhartem. Firmy, které nyní na zakázkách prodělávají, si navíc nepřipouštějí, že by na takový přístup mohly doplatit. „Každý si myslí, že bude ten poslední, kdo přežije,“ řekl předseda Sdružení pro výstavbu silnic Petr Čížek.
Ztracených 124 miliard
Na historickém vrcholu bylo stavebnictví v roce 2008, kdy tuzemští stavaři vykonali práce zhruba za 548 miliard korun. Odvětví od té doby nerostlo, naopak se o 23 procent propadlo na loňských 424 miliard. V absolutních číslech to znamená, že odvětví od té doby zhublo přibližně o 124 miliard korun.
Největší pokles vykázala výstavba bytů, která zažila rekord už v roce 2007, kdy se prostavělo přes 80 miliard korun. Proti tomuto vrcholu se propadla o 35 procent. Stavební firmy minulý rok při výstavbě bytových budov udělaly práce za 52 miliard.
O moc lépe na tom ovšem nejsou ani zakázky na inženýrské stavby, které jsou pro odvětví klíčové. Nejvíc práce měli stavaři v této oblasti v roce 2010, kdy odvedli práci za 176 miliard. Objem stavebních prací v této oblasti se od té doby snížil o 32 procent.
Přežijí jen silní
Odborníci se shodují, že v této situaci čeká české stavebnictví zásadní proměna. „Nyní probíhající boj o přežití či o tržní podíl bude mít za následek vyčištění trhu ve prospěch větších firem. To se ovšem netýká pouze stavebních firem, ale také navazujících profesí, mnoho z nich segment stavebnictví opouští,“ soudí Linhart z Deloitte. Podle Klimenta z KPMG však nehrozí, že by z Česka odešly velké firmy vlastněné zahraničními koncerny. „Problémy budou mít hlavně malé a střední firmy,“ potvrzuje Kliment.
Část stavebních podniků hledá v krizi spásu v zahraničí, celkové výsledky ale zatím příliš oslnivé nejsou. Navíc i v tomto případě výkon firem spíše klesá. Loni vykonaly české stavební podniky v cizině práce za deset miliard korun, což jsou asi dvě procenta z hodnoty celkové produkce.
„Pokud jde o práce v zahraničí, nemáme mnoho šancí. Není to proto, že by naše stavební firmy nedokázaly obstát v mezinárodní konkurenci. Ale proto, že ty velké, které by měly schopnost dodávat v zahraničí technicky i technologicky náročné stavby ve vysoké kvalitě a v šibeničních termínech, jsou vlastněny nadnárodními mateřskými firmami, jež velmi přísně určují, na který trh jejich česká společnost může vstoupit,“ řekl deníku E15 prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš.
Máte „padáka“
Kromě samotných stavebních firem pocítili dotek krize také jejich zaměstnanci. Podniky totiž často na recesi reagovaly propouštěním. Loni pracovalo ve stavebnictví v průměru 232 tisíc lidí. Ve srovnání s rekordním rokem 2008 to představuje úbytek o 14 procent a škrtnutí více než 38 tisíc pracovních míst.
„Velká část stavebních společností z odvětví je nucena propouštět. Některé se ještě snaží udržet zaměstnance alespoň na základních mzdách. Firmy je nechtějí ztrácet, protože jsou jejich největší hodnotou,“ poznamenal šéf stavařského svazu Matyáš.
Celková zaměstnanost ve stavebnictví, zahrnující také například živnostníky, se už ale tak výrazně nesnížila. Proti roku 2008 klesla o sedm procent na loňských 381 tisíc osob. Rozdílnou dynamiku poklesu zaměstnaneckých řad a celkové zaměstnanosti vysvětluje ředitel CEEC Research Vacek tím, že ne všichni propuštění stavaři míří na úřad práce. „Zhruba 10 až 15 tisíc jich zůstalo v oboru, ale pracují na živnostenské listy,“ dodal Vacek.
V trablech jsou i kadibudky
V neposlední řadě se potíže stavařů přelily do dalších návazných odvětví. A nejde jen o producenty stavebnin. Například výrobce kontejnerů Touax dodával tradičně mobilní buňky právě pro stavaře. Nyní se však musel přeorientovat na dodávky pro maloobchod a veřejnou správu.
Lehké spaní nemají ani manažeři firem, na jejichž záchodcích si ulevují stavební dělníci. Například společnost Toi Toi měla v roce 2008, tedy v době horečné stavební aktivity, tržby 357 milionů korun. „Kvůli útlumu zejména stavební výroby obrat z hlavní činnosti společnosti v následujících letech postupně klesal,“ uvedl její jednatel Karel Svoboda. Loni pronajímatel mobilních toalet utržil 253 milionů korun.
Tržby stavařů stále hledají dno
Před krizí byla z hlediska tržeb jedničkou mezi stavebními společnostmi Skanska, jež měla v roce 2008 výnosy 38 miliard korun. Loni už utržila „jen“ 16 miliard, z nichž vytvořila zisk 357 milionů. To bylo hlavně kvůli špatnému předloňskému výsledku pětinásobně lepší číslo. Provozní marže Skansky činila loni 2,2 procenta, kdežto na vrcholu sil dosahovala 3,7 procenta.
Na Skansku zvláště od vypuknutí krize tvrdě útočí Metrostav. Jeho loňské tržby ve srovnání s rekordním rokem 2008 klesly o devět procent na 20,7 miliardy při provozním výsledku 908 milionů. Ten byl meziročně o šest procent lepší. Marži má nyní Metrostav dokonce vyšší než před krizí. V roce 2008 byl poměr provozního zisku k tržbám 3,7 procenta, loni 4,4 procenta.
Další významné firmy výsledky loňského hospodaření zatím buď nezveřejnily, což je případ společnosti Eurovia CS, nebo poskytly jen dílčí údaje.
Další stavební obr Strabag loni zaznamenal snížení tržeb o 15 procent na 13 miliard korun při propadu hrubého zisku o 53 procent na zhruba 253 milionů. „Vzhledem k tomu, že je společnost Strabag specialistou zejména na dopravní stavby, souvisí hospodářské výsledky především se zastavením investic do dopravní infrastruktury ze strany státu,“ řekla deníku E15 mluvčí firmy Edita Novotná.
Snížení výkonů o osm procent na čtyři miliardy korun a mírný pokles hrubého zisku na 170 milionů vykázala za loňský rok i Subterra ze skupiny Metrostavu. „Naše dosavadní výsledky letos prozatím nenasvědčují, že v jeho závěru budou obdobné jako loni. Hlubší propad předpokládáme především v tvorbě zisku,“ uvedl mluvčí podniku Vladislav Beneš.
