Agentura se snaží podílet na jejich regeneracích a v nynějším programovacím období Evropské unie 2007 až 2013 se podařilo ve zmapovaných krajích uskutečnit 346 revitalizačních projektů za 6,72 miliardy korun z operačních programů. Další projekty se uskutečnily bez dotací. Nejúspěšnějším žadatelem je Moravskoslezský kraj.
CzechInvest se postupně snaží propojit svou databázi s daty, která mají k dispozici kraje. „Momentálně mapujeme Vysočinu a Zlínsko, chybí nám jižní Čechy a Olomoucko, do databáze jsme nezahrnuli Prahu. Chceme mít přehled o všech brownfieldech a mít je zanesené v databázi na webu,“ uvedl ředitel Odboru koncepce regionálních projektů agentury CzechInvest Igor Gargoš. Největší část brownfieldů má rozlohu do jednoho hektaru. Nejčastěji se jedná o plochy po průmyslu, zemědělství a také občanské vybavenosti. „Méně je vojenských brownfieldů, ale ty jsou zase rozlehlejší,“ doplnil Gargoš.
Největším problémem při jejich revitalizaci jsou vlastnické poměry. Mnoho z nich má více soukromých vlastníků, které je těžké dohledat, nebo je obtížné se s nimi dohodnout. „Někteří zase mají zkreslené představy o tom, co za pozemek mohou dostat a chtějí přemrštěné peníze,“ vysvětlil Gargoš. Jen 15 procent brownfieldů je ve veřejném vlastnictví. „S těmito vlastníky spolupracujeme nejvíc,“ řekl Gargoš.
Pokud se regenerace podaří, nepatří už areál zpravidla průmyslu, ale většinou občanské vybavenosti nebo smíšené výstavbě. „Přesná čísla však teprve zjistíme,“ upozornil Gargoš. Vzniku nových brownfieldů by podle něj mohlo zabránit lepší územní plánovaní. „V některých oblastech můžeme předpokládat budoucí vývoj, ale nejde to vždy,“ uvedl. Jako úspěšné projekty, vítěze cen, uvedl například Strojírnu Oslavany na Brněnsku či břeclavský areál, který revitalizovala společnost AlcaPlast.
V dalším programovacím období Evropské unie by Gargoš chtěl zvýšit počet regeneračních projektů, a pokud by to bylo možné, i objem dotací do nich.
