Developeři mají stavět za své. Banky zůstávají opatrné

Projekt River Garden II./III v pražském Karlíně

Projekt River Garden II./III v pražském Karlíně Zdroj: HB Reavis

Od vypuknutí krize hodnotí banky developery přísným metrem. A v dohledné době se na tom asi nic nezmění. „Na financování akvizic pozemků prostřednictvím úvěrů mohou realitní hráči zapomenout úplně,“ uvedl na konferenci Stavebního fóra Pavel Kühn, ředitel produktového řízení České spořitelny. „Banky stále ještě nepůjdou do stoprocentního rizika a vyžadují tržní test projektů,“ uvedl bankéř.

Tržní test znamená, že banka nepůjčí stavebníkovi dříve, než prodá či pronajme určitý počet bytů nebo komerčních ploch. Požadavky na takzvané předprodeje či předpronájmy se podle bankovního manažera pohybují od 50 do 90 procent. Současně banky od developerů dále vyžadují, aby do projektů vložili minimálně 30 procent vlastních peněz.

„Spekulativní výstavbu banky financují jen v nejlepších lokalitách a u nejlepších projektů,“ řekl Kühn. Většinou se ale stavebníci musejí spolehnout na své zdroje. „Stavění jen s vlastní hotovostí jde, ale není to pravidlem,“ poznamenal Jaromír Smetana, ředitel tuzemské filiálky poradenské firmy DTZ. Jako příklad developera, který má na to do takovéto výstavby jít, zmínil původem slovenskou skupinu HB Reavis.

Situace není zas tak špatná

Právě člen vedení HB Reavisu Radim Římánek nabídl na Stavebním fóru trochu optimističtější pohled na vztah developerů a peněžních ústavů. „Banky se začínají předhánět, nejen jestli vám půjčí peníze, ale i za jakých podmínek,“ uvedl Římánek. Avšak i podle něj to platí jen pro špičkové produkty.

Za příklad projektu, který nemá problémy s financováním, dal kancelářskou budovu, kterou bude původem slovenský HB Reavis stavět v londýnské City. O něco méně přísným okem než na developery hledí banky na investory, kteří kupují již hotové a pronajaté budovy. Také od nich ovšem chtějí, aby do nákupu dali nejméně třetinu ze svého.

Marže bank v podnikatelských nemovitostech se v závislosti na rizikovosti projektu pohybují od dvou do čtyř procent. „Konkurence je tak vysoká, že každý rok musíme marže o desetinku až dvě snižovat,“ říká Pavel Kühn z České spořitelny.

Developer YIT: Škrty nákladů nestačí, ne nutné hledat inovace