Realitním sektorem v Číně zmítá krize. V modelu postaveném na nepřetržitém růstu cen bytů se objevily závažné trhliny a v této souvislosti se hovoří o takzvané zombifikaci mezi tamními developery.
Kvůli útlumu poptávky po nových bytech a neschopnosti platit náklady na výstavbu opouštějí tamní developerské firmy nedostavěné projekty. V předešlých letech přitom byly zvyklé, že se byty prodaly ještě před dokončením. V tomhle ohledu se však situace významně změnila. Mnozí developeři navíc kvůli těmto faktorům a také klesajícím cenám bytů nejsou schopní splácet své půjčky, což se dále odráží ve finančním sektoru a v celém hospodářství.
„Zombifikace čili nedokončování výstavby projektů kvůli neschopnosti platit náklady je problém rozšířený napříč čínskými developery. To utlumuje zájem domácností o nákup bytů a domů a ještě více prohlubuje pokles prodejů,“ uvedl server Nikkei Asia.
Symbolem problému je bytový developer Evergrande. Realitní skupina se dostala do potíží už v roce 2021, kdy přestala splácet své dolarové dluhy. Dění okolo Evergrande mělo pokračování minulý týden, kdy společnost požádala soud v New Yorku o ochranu před věřiteli. Skupina však dluží nejen zahraničním investorům, ale také stavební firmám a dalším obchodním partnerům v pevninské Číně. Celkové závazky firmy přesahují 300 miliard dolarů.
V problémech je vedle Evergrande a desítek dalších také třeba Country Garden. I tato společnost není schopná splácet své dluhy. Přitom cenné papíry Country Garden byly podle listu FT investory donedávna považovány za poměrně bezpečnou investici. Špatnou situaci v sektoru dokládá také propad developera Soho China, který má akcie obchodované v Hongkongu. Za prvních šest měsíců letošního roku mu spadl zisk o 93 procent. Středně velký developer Yuzhou Group Holdings se v první polovině roku dokonce dostal do ztráty.
V neposlední řadě má velké potíže také finanční skupina Zhongrong. Ta peníze střadatelů zhodnocovala právě investicemi do odvětví realit. Potíže mohou mít i další nebankovní instituce. Problémy mají i samotné banky, kterým se kvůli nižším objemům poskytnutých úvěrů, nárůstu těch problémových (včetně těch poskytnutých firmám z realitního sektoru) a klesajícím úrokovým maržím snižují zisky.
Klesá tempo růstu HDP
Situace vzbuzuje velké obavy ohledně dalšího hospodářského vývoje v Číně. Právě výstavba nových bytů a dalších nemovitostí byla vedle investic do infrastruktry důležitým zdrojem jejího hospodářského růstu. Na čínské ekonomické aktivitě se realitní sektor podílel více než čtvrtinou.
Některé významné zahraniční banky postupně snižují své odhady růstu HDP země pro letošní rok. Naposledy švýcarská UBS snížila svou predikci růstu z 5,2 na 4,8 procenta. To se sice může zdát velké číslo v porovnání například s evropskými zeměmi, v kontextu Číny, kde byli po čtyři dekády zvyklí na rychlejší tempo, by to ale byl slabý výsledek, i když lepší než loni, kdy to byla tři procenta. To bylo nejméně od 70. let, přičemž na vině byla opatření namířená proti šíření covidu. K jejich uvolnění došlo teprve počátkem tohoto roku.
Kromě problémů v odvětví rezidenční výstavby trápí čínskou ekonomiku také slábnoucí export, který se v červenci meziročně propadl o 14,5 procenta. Kvůli obavám z dalšího ekonomického vývoje a růstu nezaměstnanosti navíc čínští spotřebitelé tlumí své nákupy. Za zmínku také stojí, že minulý týden komunistický režim pozastavil zveřejňování dat o tom, kolik mladých lidí je bez práce.
Na situaci se snaží Peking reagovat. Centrální banka na úvod tohoto týdne snížila jednoletou úrokovou míru. Snížením sazeb a také dodáváním likvidity do ekonomiky se snaží centrální bankéři podpořit poptávku po úvěrech, a tedy oživit poptávku v ekonomice. Na druhou stranu však centrální banka ponechala beze změny pětiletou úrokovou míru.
Banky nechtějí snižovat sazby
Analytici očekávali razantnější krok, centrální bankéři však byli opatrní, protože výraznější posun sazeb směrem dolů by mohl vést k oslabení měny. Jüan v dosavadním průběhu roku oslabil vůči dolaru o zhruba šest procent.
Nižší sazby by navíc dále tlačily na snižování úrokových marží komerčních bank. „Interpretujeme ponechání pětileté sazby beze změny jako signál, že čínské banky nejsou příliš ochotné snižovat své sazby na úkor svých marží,“ řekl agentuře Reuters Ken Cheung, stratég japonské Mizuho Bank. Podle něj to navíc naznačuje, že čínské centrální bance scházejí efektivní nástroje na to, aby podpořila realitní sektor a ekonomiku prostřednictvím uvolnění měnové politiky.
Je tak pravděpodobné, že dříve nebo později bude muset situaci řešit vláda v Pekingu. Ta přitom k současné špatné situaci svým způsobem přispěla, když v předchozích letech „ochlazovala“ přehřívající se nemovitostní sektor, který se stával čím dál více závislý na přísunu nových a nových peněz od bank a dalších finančních institucí. Komunistickému režimu se navíc nezamlouval ani nákup bytů kvůli spekulaci na další růst cen.
Dosáhnout dlouhodobějšího zotavení realitního trhu však nebude snadné, mimo jiné proto že demografický trend se obrátil a počet Číňanů se začal snižovat.
