Zavedení pravidel pro takzvané kontribuce vyvolalo před rokem v Praze nevoli řady developerů. Příspěvky od nich chtělo hlavní město zejména na výstavbu škol a další veřejnou vybavenost v místě nové výstavby. Nyní se podle studie CEEC Research dvě třetiny oslovených developerů shodují na potřebě kontribucí, byť je považují jen za provizorní řešení. Podle zástupců Prahy a městských částí by trvalou změnu přinesla jen změna rozpočtového určení daní a stavebního zákona.
„Je to svým způsobem výpalné,“ řekl s nadsázkou starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS), podle kterého jsou příspěvky developerů městu nutné zejména proto, že rozpočtové určení daní, tedy přerozdělení vybraných daní mezi samosprávy a stát, nezohledňuje stavební aktivitu v místě. Miliardy na daních, které developeři a další firmy odvedou, se nedostanou k pražským městským částem, které přitom v nových čtvrtích musejí vybudovat na své náklady školy nebo parky. „Kontribuce jsou něco, co vlastně nahrazuje tuhle daňovou absenci,“ uvedl Portlík.
Podle Asociace developerů získají veřejné rozpočty z činnosti developerů v hlavním městě zhruba 14,2 miliardy korun ročně, samotné Praze však po přerozdělení daní zůstane zhruba půl miliardy korun. Začátkem minulého roku přijali pražští zastupitelé jednotná pravidla pro příspěvky developerů. Podle metodiky mají v případě žádosti o změnu územního plánu developeři městu odvést 2300 korun za metr čtvereční hrubé podlažní plochy. Prahu následovala další města, řada starostů v hlavním městě i mimo něj nicméně podobné dohody s developery uzavírala i dříve.
Podle studie CEEC se průměrná výše poplatku obci loni pohybovala kolem 1381 korun za metr čtvereční v Praze, ve zbytku republiky činil průměr 911 korun. „Vnímám kontribuce jako nějaké provizorní řešení, byť z praxe víme, jak dlouho některá provizoria platí. Chápu, proč to městské části potřebují, že bez toho nemohou investovat a připouštět rozvoj. Na druhou stranu to principielně správně není, zvlášť když metodika není závazná a řada městských částí má svoje pravidla,“ podotkl výkonný ředitel společnosti Penta Real Estate Petr Palička.
Hlavní město se s developery loni dohodlo na příspěvcích ve výši jedné miliardy korun, městské části na dalších 3,5 miliardy korun. „Kdybychom ty kontribuce neměli, tak by pro nás bylo vlastně nereálné postavit novou školu a školku,“ řekl Portlík s tím, že na Praze 9 se prodává pětina všech nových bytů v metropoli, na což radnice musí reagovat nejen výstavbou nových škol, ale i další veřejné vybavenosti a infrastruktury.
Podle opozičního pražského zastupitele Ondřeje Prokopa (ANO), který byl původně ke kontribucím spíše skeptický, by stálo za to poplatky zvýšit. „Bohužel tu kontribuce zůstanou asi delší dobu a je třeba se zamyslet i v rámci inflace nad tím, jestli ty poplatky nenavýšit. Čeká nás opravdu spousta velkých rozvojových lokalit,“ upozorňuje Prokop. Například pro rozvoj brownfieldu nákladového nádraží Žižkov si město aktuálně vyjednalo příspěvky od developerů ve výši přes 1,5 miliardy korun.
„Je to bypass systému,“ souhlasí ředitel Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč, podle kterého je nutné problematiku řešit mimo jiné změnou rozpočtového určení daní, což je ovšem kvůli napjatému státnímu rozpočtu politicky spíše neprůchodné. Nutné je podle něj také revidovat část nového stavebního zákona o územním plánování, která mimo jiné upravuje plánovací smlouvy s investory.
Zvýšené výdaje nakonec zaplatí kupci bytů, jak připouštějí developeři. „Klient zaplatí všechno, co vstupuje do nákladů developera,“ říká Juraj Murín ze společnosti Skanska Residential s tím, že se jedná ale jen o drobnou část nákladů ve výši jednotek procent. „Na kontribucích development ani nestojí, ani s nimi nepadá,“ dodal Murín, podle kterého je pro development podstatnější nový územní plán a stavební zákon.
