Český trh nemovitostí zažívá svou zlatou éru. Za první pololetí letošního roku utratili investoři v tuzemsku za nemovitosti přes 1,22 miliardy eur. Tedy téměř dvojnásobek toho co loni. Pokud tempo jejich nákupů vydrží, bude letošní rok v tomto ohledu rekordní. Podle mezinárodní poradenské společnosti DTZ by konečný účet za rok 2015 mohl dosáhnout 2,5 až tří miliard eur.
Investoři se přitom stejně jako v předešlých letech zaměřili především na retailové nemovitosti, a to nejen v Praze. Dokládají to transakce nákupních center Arkády Pankrác společností Atrium European RE za 162 milionů eur nebo Futurum Kolín, které koupila společnost CPI Group.
Analytici očekávají, že v dalších měsících budou investory i přes omezenou nabídku kvalitních nemovitostí přitahovat především pražské nákupní třídy. Do konce roku by se mohlo uzavřít také několik transakcí kancelářských budov v segmentu takzvaného value-add, který investorům nabízí možnosti zvýšení hodnoty aktivní správou či rekonstrukcí.
„Česká republika zůstává jedním z nejatraktivnějších trhů v regionu střední a východní Evropy. Němečtí a rakouští investoři jsou spolu s americkými a britskými fondy soukromého kapitálu nejaktivnějšími investory na českém trhu,“ shrnuje výsledky investičního trhu na druhé čtvrtletí Ryan Wray, vedoucí oddělení Investmentu společnosti DTZ. V tomto ohledu letos Česká republika poprvé od roku 2004 předstihla Polsko.
Kdo dá peníze nápadům?
Jenže pro tuzemskou ekonomiku je to dobrá zpráva jen na první pohled. Peníze investované do nemovitostí totiž českému hospodářství chybí jinde. S dlouhodobým nedostatkem kapitálu se potýkají především inovace, včetně těch na světové úrovni, nebo start-upy.
„Jako brzdu rozvoje bych označil nedostatek důvěry investorů v neznámé věci, příliš zavedené formální postupy a neschopnost riskovat. Kdo není alespoň trochu blázen, musí investovat do tradičních odvětví, jako je nákup a prodej nemovitostí a podobně,“ vysvětluje vynálezce Jan Procházka.
Ten má za sebou mnohaleté zkušenosti s obtížným hledáním investorů pro svůj objev 3D baterie. Přestože již předtím uspěl po celém světě s objevem samočistícího nanonátěru, investory pro svůj další vynález hledal dlouho a obtížně. I když se mu to nakonec podařilo, měl mnohem těžší pozici než jeho kolegové ve vyspělých zemích.
„Finanční svět podle mě nemá rád investice do výzkumu ani do nových technologií. Nemyslím si, že investoři dokáží u nových věcí odhadnout, jejich potenciál. A tak čekají, až vznikne trh a potom jej kupují. Statisticky to ale vždy byla sázka na kvalitu a nové technologie, co posunuje svět dopředu, nikoliv stokrát přeprodané nemovitosti,“ dodává Jan Procházka.
Podobnou zkušenost mají i podnikatelé. „Pro realizaci nápadů potřebujeme gramotné investiční prostředí, které tady není. Inovace u start-upových firem nelze financovat z bankovních úvěrů. Úvěr si může vzít firma, která už je zavedená,” vysvětluje předseda Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR Karel Havlíček.
