S rozšiřováním aktivit mimo stavebnictví začaly velké firmy už dříve. „Většina velkých stavebních firem se začala zabývat diverzifikací svých aktivit už v 90. letech. A to hlavně se záměrem stabilizace přidané hodnoty a marže. Tato strategie měla velký dopad na růsty zisků a marží od roku 2000 až do roku 2007, kdy se postupně začala projevovat finanční krize,“ stojí v analýze.
Například francouzská skupina Bouygues Group investovala do mediální sféry a telekomunikací, Vinci Group se zaměřila hlavně na dlouhodobé projekty pro veřejný sektor. Hodně velkých evropských hráčů pak rozšiřovalo svou působnost mimo své tradiční trhy nákupem lokální konkurence. Největší transakcí bylo převzetí Hochtiefu skupinou ACS v roce 2011.
Stavební skupiny se také stále více začaly zapojovat do sektorů, které na stavebnictví navazují. „Například práce spojené s životním prostředím či vodním hospodářstvím nebo jiné aktivity v rámci spolupráce s průmyslovými podniky a v neposlední řadě i aktivity na realitním trhu,“ vyjmenovává vedlejší aktivity analýza.
I díky tomu dokázaly stavební špičky udržet růst obratu i přes celkový pokles sektoru. Nejvíce obrat mezi lety 2007 a 2011 podle analýzy navýšila skupina ACS (o 86 procent), rostl také Strabag (o 39 procent) či Vinci Group (o 22 procent). Z největší sedmičky stavebních firem v tomto období klesl obrat pouze společnosti Skanska (- 12 procent).
I přes diverzifikaci zůstává stavebnictví dominantní aktivitou těchto firem, u největších evropských stavebních skupin tvoří celých 86 procent.
