Byty k pronájmu bleskurychle mizejí z nabídky. Vedle lidí, kteří už nedosáhnou na hypotéky, se na vysokém odbytu projevuje příliv uprchlíků z Ukrajiny. Pokud jim to jejich finanční možnosti dovolí, snaží se postavit na vlastní nohy. Na jeden inzerovaný byt teď volá v Praze 40 až 50 zájemců, hlásí realitní kancelář Maxima Reality. Znalci realitního trhu se shodují, že bez zapojení státu se problém s bydlením vyřešit nepodaří.
„Za minulý týden evidujeme o 270 procent víc poptávek než ve stejném období loni,“ konstatuje Hendrik Meyer, jednatel společnosti Bezrealitky. Poptávka se koncentruje hlavně v Praze a v Brně.
Paní Eva s partnerem se nyní chystají rekonstruovat svůj domov na Smíchově, snažili se proto najít dočasný pronájem jiného bytu. „Nabídka je hrozně malá, pronájmy jsou prakticky rozebrané,“ krčí Eva rameny po schůzce s realitním makléřem společnosti Engel & Völkers, která se specializuje na prémiové byty.
Ředitel realitní společnosti Central Europe Holding Jiří Pácal odhaduje, že kapacita nájemního trhu v Praze záhy nebude stačit poptávce: „Těm, kteří budou potřebovat v brzké době byt třeba pro děti, radím, pronajměte si ho teď, v létě už nemusí být.“
Přicházející Ukrajinci nejsou ekonomickými běženci, nicméně nájemné, které si mohou dovolit, je podle makléřů z Bezrealitky zpravidla o třetinu nižší, než bývá u tuzemských klientů. „A to se na nájem skládají třeba dvě rodiny nebo hned několik dospělých,“ připomíná Meyer. Také Maxima Reality pozoruje, že se v bytech slučují třeba dvě až tři ukrajinské maminky s dětmi.
Bytů je dost, ale prázdných
Minimálně ve větších městech je evidentní, že ceny nájemného porostou. Ale to už analytici trhu předpovídali před vypuknutím války na Ukrajině. Pronajímatelé se musejí vyrovnat s inflací, rostoucími poplatky i se zdražujícími stavebními pracemi, a tak navyšují ceny s každou novou nájemní smlouvou.
„Problémem se mohou stát spekulanti, kteří budou nadsazovat ceny a zkoušet, co trh unese. Tím, že vlastníky nájemních bytů jsou většinou jednotlivci, může to vytvořit takzvaný nechtěný kartel, kdy drahé inzeráty strhnou jednotlivé majitele k přestřelení ceny a vznikne chvilkové předražení,“ upozorňuje Meyer.
Bytová krize: Proč jsou v Česku tak drahé byty a nájmy?
Česko vede v počtu bytů k rekonstrukci
Na druhou stranu Česko v mezinárodním srovnání netrpí výrazným nedostatkem rezidenčních nemovitostí, častým problémem je ale špatný stav bytového fondu. Podle ukazatele Property Index 2021 od společnosti Deloitte připadá v tuzemsku 483 bytů na tisíc obyvatel. Průměr v 16 evropských zemích zahrnutých do Property Indexu činí 463 bytů.
Jak poukazuje Meyer, podle starších údajů OECD má Česko největší počet potenciálně obytných nemovitostí na hlavu v Evropě, a to 603 na tisíc obyvatel. „Potenciálně obytných znamená, že nejsou ihned k dispozici, ale po méně či více zásadních rekonstrukcích se dají využívat k bydlení,“ vysvětluje Meyer. A právě v tom vidí východisko z bytové nouze.
Výtlak do regionů
Po obsazení bytů v hlavním městě bude následovat směřování poptávky do regionů. Nikoli však jen do prstence okolo Prahy, kde už jsou nemovitosti také vesměs rozebrané.
„Pokud bude zájem setrvalý, vyplatí se zrekonstruovat a pronajmout objekty, které zatím ležely ladem a na rekonstrukci čekaly. Tady se obloukem dostáváme ke zmíněným údajům OECD,“ vysvětluje Meyer.
Renovace starších opuštěných nemovitostí se ale nejspíš neobejde bez pomoci státu. „Dovedu si představit pozitivní motivaci v podobě pobídek, které umožní výhodně zrekonstruovat ladem ležící byty nebo rovnou celé domy výměnou za povinný pronájem,“ zdůrazňuje Meyer.
„Pokud stát vymyslí systém podpory zvýhodněných úvěrů na renovace a rekonstrukce s podmínkou následného pronájmu, vidím v tom potenciál,“ souhlasí Pácal. Pomohlo by to venkovu, který je plný opuštěných rodinných domů.
Nejde ovšem jenom o nemovitosti v soukromém vlastnictví. Kolem nevyužívaných nemovitostí státu, krajů či měst začínají kroužit první, spíš menší stavitelé. Například developerská společnost Maverick už vytipovala několik nemovitostí v Královéhradeckém kraji, které jsou vhodné k přestavbě na sociální bydlení.
„Budeme vyhledávat, kde bychom ve spolupráci s obcemi mohli výrazně pomoci s bydlením pro uprchlíky,“ uvedl majitel Mavericku Vladimír Zuzák. „Příští týden máme schůzku, uvidíme, s jakou nabídkou firma přijde,“ potvrzuje zájem například starostka Opočna Šárka Škrabalová.
Developeři se podívají na venkov
Mikrodevelopment na venkově by mohl pomoci s umístěním válečných běženců, ale také pohnout s dlouho diskutovaným budováním sociálního bydlení v obcích. Velkou roli každopádně bude muset sehrát podpora státu. Zuzák v současné době vnímá ochotu státní správy i samospráv zapojit se. „Proč to nešlo dřív? Jedním z faktorů mohly být obavy, že se do zrekonstruovaných bytů budou stěhovat nepřizpůsobiví,“ míní Zuzák.
Kromě renovace bytového fondu a oživení „mrtvých“ lokalit ale nejspíš na trhu přibude i méně kvalitních nabídek. „Vynoří se desítky až stovky ‚podzemních krytů‘ bez oken nabízených za cenu běžné garsonky,“ očekává Meyer. To může ještě tlačit vzhůru ceny standardních bytových prostor.
Jako jednu z variant rychlého přísunu ubytovacích kapacit samosprávy občas zmiňují také modulární výstavbu. „Takové řešení ale není jednoduché. Modulární byty by musel někdo ve větším množství vyrobit a zajistit jejich napojení na inženýrské sítě, což může trvat i déle než rok,“ upozorňuje Pácal. „V požadovaném čase a rozsahu se těžko podaří najít dodavatele,“ doplňuje Zuzák a poukazuje na současné problémy s dodávkami stavebních materiálů.
