Nájmy v městských bytech se blíží tržním

Štěpán Stupčuk

Štěpán Stupčuk

S koncem regulovaného nájemného se jeho výše o něco více přiblížila tržnímu, například v Praze od roku 2010 činže v městských bytech zdražily o 14 procent. Letos tak činil průměrný regulovaný nájem v metropoli 87 korun za metr čtvereční. Naopak tržní nájemné kleslo v průměru na 132 korun za metr. Vyplývá to z údajů Útvaru rozvoje hlavního města a také průzkumu Institutu regionálních informací (IRI).

V některých pražských lokalitách se v posledních dvou letech regulované nájemné zvýšilo až o desítky korun. Přesto za městský byt o velikosti 60 metrů čtverečních platí Pražané průměrně 5220 korun měsíčně. Důvodem je především nižší kvalita těchto bytů. „Jejich průměrný standard je velmi nízký. U mnohých chybí dlouhodobá údržba a často by celé tyto bytové domy potřebovaly kompletní rekonstrukci,“ konstatoval šéf realitní sítě RE/MAX Hanuš Němeček.

Podle odborníků v nejbližších letech k růstu cen nájmů v bytech vlastněných radnicemi nedojde. „U radnic často převládá názor, aby se nájemné už dále nezvyšovalo,“ řekl předseda Sdružení nájemníků ČR Milan Taraba. „V našich domech jsme nastavili tržní nájmy na takovou úroveň, aby se k nim regulované nájemné přiblížilo a dorovnalo se to. Předpokládám, že v nejbližších dvou třech letech se s tím nic nestane,“ uvedl zástupce soukromých pronajímatelů bytů, ředitel společnosti Central Europe Holding Jiří Pácal.

Podobná situace se očekává i u tržního nájemného. „Konec regulace zřejmě nebude znamenat výraznější impulz pro změnu úrovně tržního nájemného, protože tato skutečnost je už z velké části v nájmech promítnuta. Vývoj tržních nájmů je pod tlakem nastavení sociálních dávek na bydlení,“ řekla jednatelka IRI Milada Kadlecová.

Právě avizované záměry snížení výše příspěvku na bydlení, který pobírají občané s nízkými příjmy, by mohly znamenat pokles poptávky a přispět ke snížení nájemného zejména u větších bytů. Obce i soukromníci si uvědomují, že dosáhnout stabilního obsazení třípokojových a větších bytů není snadné, a proto vycházejí nájemníkům vstříc. „U některých bytů bychom byli schopni dosáhnout výrazně lepšího nájemného. Otázkou ale je, na jak dlouhou dobu,“ dodal Pácal.

Místostarosta Prahy 6: Nechali jsme ocenit každý byt a podle toho určili nájemné

Šestá městská část přistoupila k diferencovanému nájemnému, neurčuje ho ale pouze lukrativnost dané lokality jako v některých jiných obvodech. „Nechali jsme prostřednictvím znalce a podle příslušné vyhlášky ocenit každou bytovou jednotku zvlášť,“ říká místostarosta Štěpán Stupčuk.

Štěpán StupčukŠtěpán Stupčuk

* E15: Co dále sehrálo roli ve stanovení výše nájemného?

Vedle ocenění každé bytové jednotky jsme při stanovení konkrétní výše nájemného vycházeli z metodiky ministerstva financí, podle níž se obvyklý výnos z pronájmu pohybuje od tří do osmi procent. Praha 6 vzala nejspodnější, tedy tříprocentní, hranici. Momentálně jsme jediná městská část v hlavním městě, která má diferencované nájemné podle kvality daného bytu a jeho polohy.

* E15: Mohli jste místy nasadit nájemné až 149 korun za metr čtvereční, průměrná cena ale bude necelých 91 korun. Proč tak málo?

Sledujeme tím i sociální prevenci, aby nájemníci nezačali být závislí na dávkách. Jsem přesvědčen, že za snahu získat co nejvyšší výnos bychom zpětně doplatili právě na sociálních dávkách, takže konečný efekt by byl možná záporný. Věřím, že tento přístup nájemníci ocení.

* E15: Kolika bytů se to týká?

Máme zhruba 1600 bytových jednotek, z toho jde přes 900 do prodeje.

* E15: Z jakého důvodu Praha 6 dosud diferencované nájemné nestanovila?

To se musíte zeptat bývalých představitelů radnice, za posledních dvacet let tady skutečně podobný přístup nebyl uplatněn. Vracíme se do prvorepublikových zásad, kdy byla výše nájemného výsledkem dohody mezi pronajímatelem a nájemníkem.

* E15: Sdružení na ochranu nájemníků má stejný názor?

Představa ústředí tohoto sdružení odpovídá postupu městské části, minulý týden jsme vydali společné tiskové prohlášení. Poctivě ale přiznávám, že chceme vytvářet i určitou míru zisku, kterou prioritně investujeme do sociálního bydlení. A právě s ohledem na hospodárnost, ale i sociálně odpovědný přístup k nájemníkům jsme stanovili onu nejnižší tříprocentní míru ziskovosti.