Dobrodružství osmačtyřicetiletého byznysmena začalo před čtvrt stoletím na Slovensku. Spojil se tehdy s jinými mladíky, Antonem Siekelem, Máriem Hoffmannem a Braněm Prieložným. Společně založili skupinu Istrokapitál. Pochopili příležitosti skryté v mechanismu kuponové privatizace a pustili se do obchodů s akciemi. Majetek jejich investičního fondu se brzy počítal v miliardách korun.
Netrvalo dlouho a do centra Vítkovy pozornosti se dostaly nemovitosti. Už v roce 1997, když se společníky rozjel ne právě přátelské převzetí spotřebního družstva Včela, mu v první řadě nešlo o retail, ale o četné reality této organizace.
Část původních družstevníků se pokoušela zvrátit nepřátelské převzetí u soudů, ale neuspěla. Po pozdějším rozchodu s partnery z Istrokapitálu se reality Včely staly základem nové Vítkovy skupiny Czech Property Investments. Po osamostatnění pokračoval byznysmen v realitní expanzi. Spekuloval s pozemky získanými od restituentů. Jako první pochopil poklad, který mohou do budoucna skýtat nájemní byty. Začal je skupovat od starých průmyslových podniků od Moravskoslezského kraje po severní Čechy.
Kdyby Vítkovi v roce 2003 vyšla nabídka na odkup 44 tisíc hornických bytů na Ostravsku od tehdy ještě polostátní firmy OKD, stal by se největším majitelem bytů v Česku. Plán se však nezdařil a Vítek se tak i teď musí mezi soukromými vlastníky bytů spokojit s postavením dvojky. Hned za firmou Residomo, u níž nakonec hornické byty po pár letech u miliardáře Zdeňka Bakaly skončily.
|
• Majetek v hodnotě 50,1 miliardy korun mu zajistil páté místo v žebříčku miliardářů E15 Premium za rok 2018. |
V realitách Vítkovo jmění rychle bobtnalo, avšak z osobního hlediska nebylo pro něj toto období jednoduché. V září 2004 si proněj a několik dalších osob přišla policie kvůli podezření z kuplířství. Byznysmen nakrátko dokonce skončil ve vazbě. O rok později ale státní zastupitelství Vítkovo stíhání zastavilo. V dalších letech podnikatel žaloval stát o odškodnění ve výši 412 milionů korun. Kvůli stíhání prý nemohl uskutečnit obchod s pozemky na pražském Proseku. Avšak v roce 2016 Ústavní soud Vítkovu stížnost definitivně zamítl.
V době, kdy Vítek řešil stíhání, začaly potíže kolem rozvodu s tehdejší partnerkou. Tehdy začala jako jediná akcionářka CPI vystupovat Vítkova matka Milada Malá. A to i v roce 2007, když na čas polovinu skupiny získali dva britští investoři. V tomto složení skupina fungovala až do roku 2010. Tehdy oznámila, že plnou kontrolu nad holdingem po vyplacení investorů znovu přebírá Vítek. Svět zápolil s dopady krize a realitní žralok zavětřil životní příležitost.
V letech bezprostředně před recesí Vítek akviziční aktivitou nepřekypoval. „Nebylo to o tom, že by očekával krizi, ale jednoduše mu tehdy nemovitosti připadaly drahé. Jakmile však ceny klesly a z Česka začaly odcházet zahraniční fondy, skupina CPI šla razantně do akvizic,“ líčí generální ředitel CPI Property Group Martin Němeček. V roce 2010 nastal přelom. A nejen tím, že se Vítek zapojil do boje o loterijní společnost Sazka, z níž nákupem pohledávek pomohl vyšachovat Aleše Hušáka. Ve stejném roce nakoupil reality za více než sedm miliard korun.
Na celkových výsledcích investic do komerčních realit v Česku se CPI v roce 2010 podílela téměř polovinou. Řadu realit museli jejich majitelé prodat, protože se v krizi kvůli dluhům ocitli v obtížné situaci. Největší úlovky měl ale Vítek teprve před sebou.
Na podzim 2012 získal téměř třetinový podíl v realitní skupině Orco, tedy ve firmě se značným množstvím budov, pozemků, ale i dluhů. O tři čtvrtě roku později už měl kontrolu nade dvěma fondy Orka a postupně ovládl celý koncern. Ve stejné době převzal maďarskou realitní skupinu Ablon. Z Vítka se stal mezinárodní hráč nejvyšší kategorie. „Radovan Vítek je v první řadě vynikající obchodník. Umí velice dobře nakoupit a prodat stejně jako pracovat s cizími zdroji,“ popisuje miliardáře veterán tuzemského realitního trhu Milorad Miškovič ze společnosti Karlín Port.
Kapitálová skladba CPI byla předmětem různých spekulací. Po trhu se šuškalo, že kromě klasických bankovních úvěrů a dluhopisů společnost využívala i zdroje od různých dalších investorů, mezi nimiž nechyběla zvučná jména tuzemského byznysu. Firma o případné účasti jiných osob na svém majetku nikdy nemluvila. Něco o vztazích kolem skupiny naznačil loni konflikt mezi Vítkem a bývalými uhlobarony Markem Čmejlou a Jiřím Divišem. Tvrdili, že Vítkovi pomohli financovat rozjezd skupiny, ale nedošlo k vyrovnání. Vítek však jakýkoli dluh vůči miliardářské dvojici popíral.
Zatímco v krizi velká část trhu řešila dluhy a omezila akvizice, Vítek to pojal přesně obráceně. V krizi nakupoval, zatímco poslední roky realitního boomu věnoval refinancování úvěrů a dluhopisů. Aktuálně investuje především dovnitř svého portfolia. Na případnou novou krizi je však připraven. K okamžitému použití má zhruba 26 miliard korun.
