Nakupovat v krizi. Radovan Vítek na realitní špičku stoupal dvě desetiletí
Z obchodního a kancelářského centra Quadrio u pražské Národní třídy vychází nenápadný muž v brýlích. Krátké kalhoty a batůžek přehozený přes rameno nenasvědčují, že je to pátý nejbohatší Čech s majetkem přes padesát miliard korun. Quadrio je jeho. Stejně jako nespočet dalších nemovitostí sdružených ve skupině CPI Property. Muž se jmenuje Radovan Vítek. Na vrchol stoupal dvě desetiletí. „Rozměr CPI dalece přesahuje hranice Česka. Vliv skupiny je třeba vnímat v evropském kontextu,“ říká Zdenka Klapalová, ředitelka poradenské společnosti Knight Frank.
Dobrodružství osmačtyřicetiletého byznysmena začalo před čtvrt stoletím na Slovensku. Spojil se tehdy s jinými mladíky, Antonem Siekelem, Máriem Hoffmannem a Braněm Prieložným. Společně založili skupinu Istrokapitál. Pochopili příležitosti skryté v mechanismu kuponové privatizace a pustili se do obchodů s akciemi. Majetek jejich investičního fondu se brzy počítal v miliardách korun.
Netrvalo dlouho a do centra Vítkovy pozornosti se dostaly nemovitosti. Už v roce 1997, když se společníky rozjel ne právě přátelské převzetí spotřebního družstva Včela, mu v první řadě nešlo o retail, ale o četné reality této organizace.
Část původních družstevníků se pokoušela zvrátit nepřátelské převzetí u soudů, ale neuspěla. Po pozdějším rozchodu s partnery z Istrokapitálu se reality Včely staly základem nové Vítkovy skupiny Czech Property Investments. Po osamostatnění pokračoval byznysmen v realitní expanzi. Spekuloval s pozemky získanými od restituentů. Jako první pochopil poklad, který mohou do budoucna skýtat nájemní byty. Začal je skupovat od starých průmyslových podniků od Moravskoslezského kraje po severní Čechy.
Kdyby Vítkovi v roce 2003 vyšla nabídka na odkup 44 tisíc hornických bytů na Ostravsku od tehdy ještě polostátní firmy OKD, stal by se největším majitelem bytů v Česku. Plán se však nezdařil a Vítek se tak i teď musí mezi soukromými vlastníky bytů spokojit s postavením dvojky. Hned za firmou Residomo, u níž nakonec hornické byty po pár letech u miliardáře Zdeňka Bakaly skončily.
• Majetek v hodnotě 50,1 miliardy korun mu zajistil páté místo v žebříčku miliardářů E15 Premium za rok 2018. |
V realitách Vítkovo jmění rychle bobtnalo, avšak z osobního hlediska nebylo pro něj toto období jednoduché. V září 2004 si proněj a několik dalších osob přišla policie kvůli podezření z kuplířství. Byznysmen nakrátko dokonce skončil ve vazbě. O rok později ale státní zastupitelství Vítkovo stíhání zastavilo. V dalších letech podnikatel žaloval stát o odškodnění ve výši 412 milionů korun. Kvůli stíhání prý nemohl uskutečnit obchod s pozemky na pražském Proseku. Avšak v roce 2016 Ústavní soud Vítkovu stížnost definitivně zamítl.
V době, kdy Vítek řešil stíhání, začaly potíže kolem rozvodu s tehdejší partnerkou. Tehdy začala jako jediná akcionářka CPI vystupovat Vítkova matka Milada Malá. A to i v roce 2007, když na čas polovinu skupiny získali dva britští investoři. V tomto složení skupina fungovala až do roku 2010. Tehdy oznámila, že plnou kontrolu nad holdingem po vyplacení investorů znovu přebírá Vítek. Svět zápolil s dopady krize a realitní žralok zavětřil životní příležitost.
V letech bezprostředně před recesí Vítek akviziční aktivitou nepřekypoval. „Nebylo to o tom, že by očekával krizi, ale jednoduše mu tehdy nemovitosti připadaly drahé. Jakmile však ceny klesly a z Česka začaly odcházet zahraniční fondy, skupina CPI šla razantně do akvizic,“ líčí generální ředitel CPI Property Group Martin Němeček. V roce 2010 nastal přelom. A nejen tím, že se Vítek zapojil do boje o loterijní společnost Sazka, z níž nákupem pohledávek pomohl vyšachovat Aleše Hušáka. Ve stejném roce nakoupil reality za více než sedm miliard korun.
Na celkových výsledcích investic do komerčních realit v Česku se CPI v roce 2010 podílela téměř polovinou. Řadu realit museli jejich majitelé prodat, protože se v krizi kvůli dluhům ocitli v obtížné situaci. Největší úlovky měl ale Vítek teprve před sebou.
Na podzim 2012 získal téměř třetinový podíl v realitní skupině Orco, tedy ve firmě se značným množstvím budov, pozemků, ale i dluhů. O tři čtvrtě roku později už měl kontrolu nade dvěma fondy Orka a postupně ovládl celý koncern. Ve stejné době převzal maďarskou realitní skupinu Ablon. Z Vítka se stal mezinárodní hráč nejvyšší kategorie. „Radovan Vítek je v první řadě vynikající obchodník. Umí velice dobře nakoupit a prodat stejně jako pracovat s cizími zdroji,“ popisuje miliardáře veterán tuzemského realitního trhu Milorad Miškovič ze společnosti Karlín Port.
Kapitálová skladba CPI byla předmětem různých spekulací. Po trhu se šuškalo, že kromě klasických bankovních úvěrů a dluhopisů společnost využívala i zdroje od různých dalších investorů, mezi nimiž nechyběla zvučná jména tuzemského byznysu. Firma o případné účasti jiných osob na svém majetku nikdy nemluvila. Něco o vztazích kolem skupiny naznačil loni konflikt mezi Vítkem a bývalými uhlobarony Markem Čmejlou a Jiřím Divišem. Tvrdili, že Vítkovi pomohli financovat rozjezd skupiny, ale nedošlo k vyrovnání. Vítek však jakýkoli dluh vůči miliardářské dvojici popíral.
Zatímco v krizi velká část trhu řešila dluhy a omezila akvizice, Vítek to pojal přesně obráceně. V krizi nakupoval, zatímco poslední roky realitního boomu věnoval refinancování úvěrů a dluhopisů. Aktuálně investuje především dovnitř svého portfolia. Na případnou novou krizi je však připraven. K okamžitému použití má zhruba 26 miliard korun.
