Spokojenost lidí v nájmech roste. Podle výzkumu Postoje k bydlení Sociologického ústavu Akademie věd letos dosáhla prakticky stejných hodnot jako u těch, kteří bydlí ve vlastním. Touha nemovitost vlastnit je současně v porovnání s lety 2001 a 2013 stále větší, mít vlastní dům nebo byt si přeje 87 procent ze vzorku 2019 dotázaných dospělých. „Potvrzuje se, že Češi zůstávají národem vlastníků,“ komentuje zjištění šetření expert na sociální a ekonomické aspekty bydlení Petr Sunega.
Česko přitom zůstává jednou ze zemí Evropské unie s nejhorší dostupností bydlení. Podle dat Eurostatu za posledních 14 let vzrostla kupní cena rezidenčních nemovitostí o 122 procent, větší zdražení zaznamenaly jen pobaltské země a Maďarsko. Poradenská společnost Deloitte letos navíc v létě zveřejnila index vlastnictví, podle nějž Češi potřebují pro nákup nemovitosti přes 13 průměrných hrubých ročních platů.
I přes rostoucí spokojenost lidí v nájmu pro ně ale nepředstavuje plnohodnotnou alternativu k vlastnictví. Prakticky všichni dotazovaní v rámci výzkumu Postoje k bydlení 2023 považovali vlastní bydlení za lepší variantu než to nájemní, až 89 procent z nich si navíc myslí, že jde o ideální způsob, jak se zajistit na stáří. Mít vlastní byt nebo dům je pro ně důkazem odpovědného přístupu k budoucnosti.
Obsáhlou studii týkající se cen bydlení napříč Evropou zveřejnil začátkem letošního prosince web Politico. Jeden z grafů, v nichž se na první nelichotivé příčce umístila Praha, brzy obletěl sociální sítě, a to zejména mezi mladými lidmi do 30 let. Ukazuje evropské porovnání počtu let, která člověk potřebuje k ušetření dostatku financí pro koupi bytu o rozloze 75 metrů čtverečních. Ti, kteří si začali šetřit v lednu 2022, by na pražskou nemovitost této velikosti dosáhli za více než 25 let. Během této doby by ale navíc nesměli utrácet za nic jiného.
Češi se napříč generacemi shodují, že pro mladé je v současné době bydlení mnohem nedostupnější, než bývalo pro jejich rodiče. Liší se ale jejich názory na to, čím je nedostupnost způsobená. Zatímco respondenti starší 60 let jako hlavní důvod nejčastěji zmiňovali nedostatečnou nebo nevhodnou bytovou politiku státu, třicátníci a dvacátníci viní některé aspekty volného trhu. Mezi ně patří ceny pozemků nebo spekulace s byty.
„Ať už je v pozadí snižující se dostupnosti bydlení jakýkoliv důvod, je z výzkumů postojů v letech 2001, 2013 a 2023 patrné, že se v čase zvyšuje podpora větší regulace trhu bydlení ze strany státu,“ hodnotí jeden z výzkumníků a vedoucí oddělení Socioekonomie bydlení Martin Lux.
Hlavním nástrojem pro získání vlastního bydlení zůstávají hypotéky, podle průzkumu Sociologického ústavu letos hypoteční úvěr využilo nebo využívá kolem 22 procent respondentů. Oproti roku 2001 jde o sedmnáctiprocentní nárůst. Zájem o financování nákupu nemovitosti klesá u stavebního spoření, Češi jej využívají spíše pro úročení svých úspor.
Klíčovou roli pro mladé hraje při pořizování vlastního bydlení rodina. Více než pětina dotázaných získala svůj byt nebo dům v rámci dědického řízení, dalších přibližně 11 procent alespoň jeho část darem. Pokud si mladí lidé bydlení přeci jen pořizují sami, obvykle i tak využijí určitou formu podpory. A to jak finanční, tak materiální.
„Nemalá část dotázaných, která již v minulosti od rodiny finanční výpomoc obdržela, se domnívá, že jim rodiče přispějí i v budoucnu,“ uvádí socioložka Martina Mikeszová. Ohledně toho, zda by měli na nákup bydlení přispívat rodiče nebo prarodiče, panuje v populaci neshoda. Těch, kteří mezigenerační výpomoc zcela odmítají, je ale minimum.
