Meziroční růst cen domů a bytů v Česku v posledním čtvrtletí loňského roku zrychlil na 8,9 procenta. Mezi zeměmi Evropské unie šlo podle evropského statistického úřad Eurostat o čtvrtý nejvyšší růst. V porovnání s třetím čtvrtletím loňského roku se ceny zvýšily o 2,6 procenta. V celé EU ceny meziročně vzrostly v průměru o 5,7 procenta.
V době pandemie koronaviru nastal paradoxní jev: ceny nemovitostí vystřelily nahoru. "Tím se vlastnické bydlení stává stále méně dostupné pro lidi s průměrnými příjmy. Tento vývoj je zapříčiněný omezenou nabídkou nemovitostí, která v budoucnu ještě více klesne kvůli zpomalení výstavby v době pandemie. Na druhé straně roste poptávka, která je vyvolána levnými úvěry na bydlení a rostoucími úsporami domácností," říká analytik BH Securities Štěpán Křeček.
Ceny bytů v posledním čtvrtletí loňského roku vzrostly ve všech zemích EU. Nejvíce se zvýšily v Lucembursku, a to o 16,7 procenta. Následovaly Dánsko (o 9,8 procenta) a Litva (o 9,4 procenta). Nejméně ceny stouply v Irsku (o 0,6 procenta), Itálii (o 1,6 procenta), ve Španělsku a na Maltě (o 1,7 procenta). Údaje za Řecko nejsou dlouhodobě k dispozici.
"Za posledních pět let byty v Česku zdražily v podstatě o polovinu, a to především v důsledku přetrvávající silné poptávky, s níž zdaleka nedržela krok nabídka. Zatímco zájem o byty a rodinné domy zůstává trvale vysoký, staví se čím dál méně. Z tohoto pohledu je docela jedno, jestli poptávku pohání zájem o vlastní bydlení nebo o spekulaci. Fakticky se staví o čtvrtinu méně než před rokem 2009, a to je rozhodně už co říct," dodává analytik ČSOB Petr Dufek.
V Česku rostly ceny nemovitostí v porovnání s ostatními zeměmi unie nejrychleji nepřetržitě od posledního čtvrtletí 2016 do konce třetího čtvrtletí 2017. Nejvyšší byl růst ve druhém čtvrtletí 2017, kdy tuzemské domy a byty meziročně zdražily o 13,3 procenta. V porovnání s průměrem EU byl tehdy růst více než třikrát vyšší.
Podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy tlak na citelný růst cen nemovitostí v Česku v nejbližší době přetrvá. "Celkově letos stavební výroba ztratí zhruba šest procent. K růstu se vrátí až v roce 2022. Na stavebnictví totiž doléhá nedostatek vhodné pracovní síly, například z Ukrajiny, a pandemická nejistota. Tyto faktory se odrážejí například i v meziročně citelně sníženém počtu zahájených staveb bytů," dodal Kovanda. Útlum stavební činnosti v bytové výstavbě se podle něj výhledově projeví dalším omezením nabídky nového bydlení na trhu, což povede k zesílení tlaku na růst cen nemovitostí a následně také nájmů.
