Soukromé koleje pro vysokoškoláky jsou v Praze na vzestupu. Jejich rozmachu nezabránila ani pandemie koronaviru. Developeři v příštích letech chystají výstavbu hned několika moderních studentských rezidencí. Cílí přitom hlavně na zahraniční studenty, kteří jsou ochotni si připlatit za luxus.
V Praze přibývá soukromých vysokoškolských kolejí. Jejich podíl na studentském bydlení loni navzdory pandemii koronaviru vzrostl. Podle analýzy poradenské společnosti Savills loni veškeré studentské koleje v Praze nabízely celkem 28 400 lůžek, z toho devět procent připadalo právě na ty soukromé. Ještě v roce 2019 přitom tvořila soukromá lůžka pět procent z celkového množství.
„V říjnu 2019 jsme v hlavním městě zaznamenali 11 větších soukromých rezidencí pro studenty s kapacitou přes 35 lůžek, zatímco v březnu 2021 jich bylo už 14. Spolu s řadou menších nemovitostí vzrostl celkový počet lůžek poskytovaných v soukromých zařízeních na zhruba 2580,“ popisuje Lenka Pechová, analytička ve společnosti Savills.
Podíl soukromých kolejí loni posílil hlavně díky otevření komplexu studentského bydlení mezinárodní sítě The Fizz v pražských Holešovicích. V něm vzniklo 675 lůžek. Projekt postavila developerská společnost Karlín Group česko-belgického podnikatele Serge Borensteina, provozovatelem kolejí je německá společnost International Campus. Ta se loni stala největším soukromým poskytovatelem studentského bydlení v metropoli. Druhá je společnost Zeitgeist Asset Management, která nyní studentům nabízí 420 lůžek ve čtyřech domech v Praze 3, Praze 7 a Praze 10.
Další velké projekty se v Praze již chystají. Společnost J&T Real Estate CZ chce v brzké době zahájit výstavbu ubytovacího zařízení pro studenty v těsné blízkosti studentských kolejí Univerzity Karlovy Na Větrníku v Praze na Petřinách. Loni na projekt za více než půl miliardy získala územní rozhodnutí od stavebního úřadu Prahy 6. Podle Savills nebudou studentské koleje vznikat pouze na zelené louce, ale také přestavbou některých stávajících budov. Studentské bydlení má takto vzniknout například v bývalém Domě odborových svazů na Žižkově, který čeká v příštích letech kompletní rekonstrukce. Dům se nachází v těsném sousedství Vysoké školy ekonomické.
O soukromé koleje mají zájem především zahraniční studenti. Jejich počet v Praze v posledních letech neustále roste. To hraje developerům a investorům do karet, studenti ze zahraničí si jsou totiž často ochotni připlatit za vyšší standard ubytování.
Luxus nejen pro cizince
Také mezi Čechy ale začíná přibývat vysokoškoláků, kteří odmítají bydlet na jednom pokoji se spolubydlícím, nebo například nechtějí sdílet společné prostory. Toho si všímají i vysoké školy, které z tohoto důvodu začínají rušit část dvoulůžkových pokojů, aby vysokoškolákům nabídly více soukromí. Podle průzkumu Savills kvůli tomu celková kapacita ubytovacích zařízení vlastněných vysokými školami v příštích letech mírně klesne.
Podle realitních poradců, kteří se specializují na komerční nemovitosti, začínají být soukromé koleje v Evropě stále více atraktivní pro investory. Vloni přitekly do evropského trhu se studentským bydlením investice v celkovém objemu 8,5 miliardy eur. To je sice o 800 milionů eur méně než v roce 2019, podle poradců je to však s přihlédnutím k pandemii velmi dobrý výsledek.
Oproti zemím západní Evropy se trh se studentským bydlením v soukromých komplexech v Česku teprve rozjíždí. Stejně tak se zde developeři a velcí institucionální investoři začínají teprve nyní ve větším pouštět do výstavby nových nájemních bytových domů. V Praze je chce stavět například developerská skupina Trigema či konkurent Finep. Zatímco Trigema si chce tyto nemovitosti převážně ponechávat ve svém vlastnictví a sama v nich byty pronajímat, Finep chce celé projekty stavět právě pro velké investory, například zahraniční fondy.
Už nyní někteří developeři připouštějí, že nájemné v těchto nových nájemních bytech může být o něco vyšší, než je průměrná cena nájmů v Praze. Proto se budou snažit oslovit movitější nájemníky. Podobně jako v případě soukromých studentských komplexů chtějí často i zde mířit na cizince, kteří se do hlavního města stěhují dočasně za prací. Stále častěji v tomto kontextu hovoří o takzvaných „mladých profesionálech“. Například mladých manažerech, kteří mají dostatek peněz, jsou v Praze dočasně kvůli práci a hledají vyšší standard bydlení.
