Obnova polských silnic končí. Žalobami a krachy firem

Polské dálnice

Polské dálnice Zdroj: Wikimedia Commons

Z polského plánu rozvoje silniční sítě, představeného před pěti lety, měli profitovat všichni. Země posune své silnice do 21. století, evropské stavební firmy získají uprostřed krize zakázky a evropská unie, která na stavby přispěla, bude moci na jasném příkladu ukázat, jak pomáhá. Takové byly vize. Vše ale nakonec dopadlo jinak.

Přinejmenším část plánu dokázala Varšava naplnit, Polsko dostalo většinu slíbených silnic. V řadě dalších ohledů ale jeden z největších stavebních projektů Evropy nedokázal naplnit očekávání, píše agentura Reuters. Řada stavebních firem bojuje o miliardy eur, které jim Poláci údajně dluží. Desítky polských dodavatelů zkrachovaly a nadnárodní společnosti ze svých ztrát obviňují právě polské projekty. Na Polsko si stěžovalo i šest členských států EU, projekt proto nyní vyšetřuje Evropská komise.

Na vině ale tentokrát nejsou obvyklí podezřelí jako korupce a osekávání nákladů. Polsko se pevně drželo rozpočtu a cen dohodnutých v jednotlivých kontraktech. Řada firem ale nabídla velmi nízké ceny a spoléhala na pozdější navýšení nákladu, na které Poláci často odmítali přistoupit. Ve snaze udržet náklady při zemi navíc Varšava ignorovala varování inženýrů – včetně těch najatých státem – že některé projekty musí být upraveny.

Jednou z největších obětí polských zakázek je rakouská firma Alpine Holding. Její červnový bankrot byl největší v zemi od konce Druhé světové války. Projekt se stal „jatkami polských a evropských firem“, napsal bývaly manažer Alpine Bau Jaroslaw Duszewski v dopisu polským úřadům.

Dalších pět firem se Polskem soudí o platby za stavby. Polský premiér Donald Tusk jakékoli pochybení odmítá, ministerstvo dopravy se prý drželo podmínek dohodnutých ve smlouvách.

Nejvyšší dotace v EU

Všechny stížnosti se stahují ke kontraktům uzavřeným po roce 2008, kdy se do čela GDDKiA, obdoby českého Ředitelství silnic a dálnic, postavil Lech Witecki s úkolem vytěžit co nejvíce z evropského dotačního programu na obnovu polské infrastruktury. Sedmiletý program v hodnotě 37,56 miliardy eur je dosud největším svého druhu.

Následovalo vypsání standardních výběrových řízení, ovšem s dvěma odlišnostmi oproti zvyklostem ve zbytku Evropy, uvedl pro Reuters Frank Kehlenbach, šéf lobbyistické skupiny European International Contractors. Polské úřady zaprvé v mnoha případech odmítly na dotaz účastníků tendru poskytnout detaily projektů. Uchazeči o zakázku tak mohli buď riskovat, anebo se z tendru stáhnout.

Zadruhé, i když stavitelé narazili na nepředpokládatelné překážky, jako chyby v projektové dokumentaci či nevybuchlou historickou bombu na staveništi, GDDKiA pokaždé odmítla zvýšit rozpočet a nespokojené dodavatele odkázala na soud. „Nikdy jsem nic takového, co se dělo v Polsku, nezažil,“ prohlásil Kehlenbach.

Spor o most

Typickým příkladem Polského přístupu je stavba stále nedokončeného dálničního mostu u obce Mszana na dálnici A1, navazující na českou D47. Smělá architektonická konstrukce překlenující malou rokli se měla stát výrazem nového Polska. Architekt Stefan Jendrzejek navrhl kabelový most, počítající pouze s jednou sadou ocelových lan uprostřed dálnice namísto jedné na každé straně. Tendr na most na navazující úseky dálnice získala v roce 2007 Alpine Bau. Poté, co se s projektem detailně seznámila, požádala GDDKiA o jeho změnu. Ta to odmítla a smlouvu se stavební firmou v roce 2009 vypověděla. Nové výběrové řízení opět vyhrála Alpine Bau, firma se od té doby pře se státem, zda cena navržená Alpine Bau zahrnuje i stavbu mostu.

Podle dokumentů, které má Reuters k dispozici, projekt mostu kritizují i při současní či bývalí inženýři GDDKiA. Tvrdí, že návrh mostu je nevyzkoušený a příliš ambiciózní. Podle GDDKiA se ale Alpine Bau pouze pokoušela nafouknout cenu stavby.

Když začal most skutečně vyrůstat, začaly se v konstrukci na přelomu loňského a předloňského roku opět objevovat praskliny. Místní stavební úřad nařídil zastavit práce. Šéf GDDKiA Witecki Reuters řekl, že za praskliny může Alpine Bau. Firma, které hrozilo, že nedostane zaplaceno za již provedení práce, souhlasila s podpisem nové smlouvy na opravu mostu.

Alpine Bau tvrdí, že platby od státu se zpožďovaly od začátku spolupráce. V létě 2012 navíc GDDKiA sáhla na část bankovní záruky, kterou musela Alpine Bau složit v bance. Když se k tomu GDDKiA letos chystala znovu, Alpine Bau oznámila ukončení spolupráce a o několik týdnů později vyhlásila platební neschopnost.

Stězují si polské firmy i velvyslanci

Na GDDKiA si nestěžuje jen Alpine Bau, ale i polské firmy. „Stát je zodpovědný za krachy stovek stavebních společností a za vznik armády nezaměstnaných Poláků,“ stojí ve společném dopisu stavebních firem polské vládě.

V červnu se ke stížnostem přidali i velvyslanci Rakouska, Francie, Německa, Irska a Nizozemska. Ti tvrdí, že postup GDDKiA poškozuje obraz polského podnikatelského prostředí v zahraničí a poukazují na to, že stavební firmy se u polských soudů dožadují 2,35 miliardy eur.

Stížnosti stavebních firem nyní začala zkoumat i Evropská komise. Stavba na mostě u obce Mszana, na níž závisí otevření dálnice mezi Českem a Polskem, stále stojí.