Za první čtyři měsíce roku se výkon tuzemského stavebnictví snížil meziročně o 13,7 procenta. Propad inženýrského stavitelství, které představuje asi třetinu odvětví, je srovnatelný s propadem stavitelství pozemního. Ani nejnovější čísla za duben nijak nenaznačují, že by se celková situace v odvětví alespoň začala stabilizovat.
Určitý náznak pozitivního trendu je vidět snad jen u bytové výstavby. Ani ta sice v posledním měsíci nedokázala povyrůst, ale údaje o startujících výstavbách a stavebních povoleních na bytové domy přece jen ukazují, že se situace alespoň v tomto stavebním odvětví zlepšuje. Rozhodně ne všude, ale v některých regionech je už nyní patrné výrazné oživení výstavby.
Naproti tomu tradičně rostoucí Praha zažívá kvůli vlastním administrativním překážkám radikální útlum bytové výstavby. A to v době, kdy poptávka po nemovitostech díky rekordně nízkým úrokovým sazbám trhá rekordy.
Tak nezbývá než očekávat o to rychlejší růst cen pražských bytů a domů. Zvláště když politika všeobecně nízkých úrokových sazeb podporuje i spekulativní a investiční poptávku po nemovitostech a současně průzkumy mezi spotřebiteli potvrzují rostoucí ochotu pořídit si nové bydlení, nebo alespoň rekonstruovat to stávající.
Jestliže poptávka po bytech vykazuje jednoznačně rostoucí trend, tak ve zbytku stavebnické branže to až tak neplatí. Zcela jasně je vidět, jak se tenčí zásoby veřejných zakázek. Tento propad je jen z malé části kompenzován pozitivním záchvěvem poptávky soukromé.
Boom financovaný z unijních fondů skončil a nic nenaznačuje, že by jej něco nahradilo.
Zcela zřetelný je pak přímo razantní propad zakázek inženýrského stavitelství, které se těšilo v předchozích dvou letech zvýšenému zájmu díky dočerpávání peněz z fondů EU. Tento boom však skončil a nic zatím nenaznačuje, že by v letošním roce mělo dojít ke zlepšení.
Dílčí zprávy o stavu přípravy velkých infrastrukturních projektů nebo o startu konkrétní výstavby příliš nadějí nedávají. Skoro se zdá, že problémem nakonec nejsou ani tak peníze, ale hlavně fakt, že vlastně není co stavět. A snad nejviditelnější stavební akce – rekonstrukce D1 – v tomto směru s celkovými čísly stavebnictví zahýbat nedokáže.
Ve srovnání s hodnotou stavebních prací (loni zhruba 460 miliard korun) jde v podstatě o drobné, byť pro řidiče jistě užitečné. Kvůli tomuto tristnímu stavu se dosažení alespoň kladné nuly jako celkového letošního růstu stavební výroby jeví jako docela ambiciózní odhad.
Autor je analytikem ČSOB
