Bitcoin odpočítává dny do divoké cenové zápletky. Dlouhodobější držitelé prodávají

Nástup vůči kryptu vstřícné administrativy Donalda Trumpa, snižování úrokových sazeb ze strany Fedu i pokračující zájem investorů o americké burzovně-obchodované fondy navázané na virtuální mince měly tvořit pomyslné palivo pro další brutální zhodnocování kurzu bitcoinu. Ten za letošek posílil vůči dolaru o dvacet procent, což je na poměry bitcoinu coby nejvýnosnější investice posledních 15 let relativně málo.

Tím spíše v souvislosti s tím, jak moc zazářily jiné druhy investic: například technologické tituly hnané revolučními přísliby umělé inteligence jako Nvidia nebo Oracle od ledna posílily téměř o 30, respektive 90 procent. Skvěle se daří se čtyřicetiprocentním nárůstem od začátku roku i zlatu, k jehož digitální obdobě se snaží fanoušci bitcoinu kryptoměnu připodobnit. Jenže tohle podobenství naráží na současnou tržní realitu, kdy se žlutý kov i virtuální mince pohybují v odlišném rytmu.

„Zlato těží především z geopolitické nejistoty, rekordní poptávky centrálních bank a oslabujícího dolaru. Bitcoin naproti tomu zůstává více navázán na rizikový apetit investorů, celkový sentiment finančních trhů a očekávání budoucí měnové politiky. Právě tato odlišná dynamika vysvětluje, proč se v letošním roce daří výrazně lépe ,analogovému‘ zlatu než jeho pomyslnému digitálnímu protějšku,“ vysvětluje manažer fondu Dopamine Investments Roman Panuška.

Komu nestačí sto procent

Za kulhání bitcoinu ale částečně může i jeho vlastní úspěch v loňském roce, kdy si připsal přes 100 procent. Část investorů proto takzvaně vybírá zisky, v posledních měsících je ale i citelný prodejní tlak ze strany dlouhodobějších majitelů bitcoinu – tedy takových, kteří jej místy drží už od dob, kdy jedna virtuální mince stála řádově méně než dnes. „Dlouhodobí držitelé bitcoinu nyní nezkoušejí prodávat až na samotném vrcholu. V tomto cyklu si dosud vybírali zisky ve třech vlnách. Ta poslední zřejmě už ztrácí na síle,“ popisuje na síti X Joe Consorti ze společnosti Theya specializované na úschovu kryptoměny.

Consorti věří, že bitcoin čeká právě i kvůli slábnoucímu prodejnímu tlaku skvělý závěr roku. Podobně optimistický je i zakladatel blockchainového fondu RockawayX Viktor Fischer, byť z jiných důvodů. „Fed snižuje sazby v situaci, kdy očekává inflaci nad třemi procenty a trhy všeobecně rostou. To je přesně to, co jsme předpovídali. Centrální bankéři tím chtějí brzy zavést negativní reálné úrokové sazby s cílem nechat dluhy požrat inflací. Poznámka pod čarou: investujte, nebo vaše peníze ztratí kupní sílu,“ glosoval rozhodnutí americké centrální banky Fischer.

Bitcoinu se ale postupně krátí čas na to, aby podobným očekáváním dostál. V opačném případě by došlo k rozdrobení dvou základních pouček, které v dosavadní skoro sedmnáctileté historii fungování kryptoměny obvykle posloužily jako zaručená cesta k ziskům.

Bitcoin v říji

Držitelé kryptoměny i vlivem minulých událostí odpočítávají poslední dny září, které je z pohledu změn ceny bitcoinu historicky nejhorším měsícem. „Naopak říjen je pro kryptoměny, zejména bitcoin, statisticky nejsilnější. Od roku 2013 dosahoval bitcoin v říjnu průměrného zhodnocení téměř 22 procent, což je po listopadu druhá nejvyšší hodnota. Pouze ve dvou letech, 2014 a 2018, byl výsledek záporný. To z října činí z hlediska historické výkonnosti zcela výjimečné období,“ dodává Panuška.

„Lze tedy říci, že očekávání trhu pro následující měsíce jsou mimořádně vysoká, což však zároveň představuje i riziko – pokud by realita za těmito očekáváními zaostala nebo pokud se ukáže, že většina investorů již své pozice vybudovala s předstihem, může trh naopak reagovat korekcí.“

I z těchto historických důvodů anglickojazyčná kryptokomunita přejmenovala říjen na Uptober. Každý investor ale musí brát v potaz, že minulé zisky nejsou zárukou těch budoucích. Držitelé bitcoinu nebo zlata k ní přitom rádi přihlížejí i s ohledem na to, že tyto druhy investic samy o sobě negenerují žádný výnos.

Naději na opakování minulých zisků přiživují i data z trhu, která zatím nenaznačují skokový pokles zájmu o kryptoměny. Například tuzemská kryptosměnárna Anycoin si pochvaluje rekordní objemy obchodů během léta, které je jinak typicky utlumenějším obdobím. Za červenec a srpen hlásí obrat 1,13 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o více než 60 procent.

Přispěl k tomu i vývoj ceny bitcoinu, který na sebe během prázdnin opět přitáhl pozornost vylepšením svého dosavadního historického maxima. V srpnu vystoupal až na 125 tisíc dolarů.

V porovnání se začátkem roku byla přesto aktivita klientů Anycoinu o třetinu nižší, podobný trend potvrzuje i česká kryptoburza Coinmate. „Letos byly z pohledu obchodní aktivity nejsilnější leden a březen, kdy se u nás zobchodovalo kolem 3,8 miliardy korun měsíčně. V srpnu to bylo už jen 1,8 miliardy a září zatím vypadá ještě klidněji. Největší nárůst zájmu ale tradičně přichází ve chvíli, kdy bitcoin překonává nějakou psychologickou hranici, jako třeba když padne nové historické maximum. Zároveň podle počtu nových registrací vidíme, že zájem o kryptoměny úplně neochladl,“ soudí šéf Coinmate Roman Valihrach. „Ukazuje se, že lidé o kryptu uvažují, jen jsou spíš ve vyčkávacím módu a čekají na další velký cenový impuls. Nemyslím si, že by byl růstový cyklus u konce, jelikož až bitcoin znovu prolomí rekord, investoři se k obchodování určitě vrátí.“

Bitcoin a konec cyklů?

Právě cyklické chování kurzu hlavní kryptoměny je kromě „Uptoberu“ další pomyslnou mentální berlí, o kterou se optimističtí bitcoineři rádi opírají. Stále věří tomu, že se cena hlavní kryptoměny pohybuje ve čtyřletých cyklech, přičemž ten aktuální má vrcholit v závěru letošního roku. Cyklické chování kurzu virtuální mince dosud obvykle souviselo mimo jiné s psychologií trhu nebo střídáním období utažené a rozvolněné monetární politiky centrálních bank. A právě během podzimu má Fed dál snižovat sazby. V případě bitcoinu a kryptotrhu se tedy buď skokově změní jejich cena, nebo doprovodná mytologie.

Podle hlasů z trhu by cenovka bitcoinu mohla v případě naplnění teorie cyklů vystoupat do rozmezí 130 až 200 tisíc dolarů. Následovat by mělo zhruba dvouleté období táhlého cenového propadu až do dalšího takzvaného půlení v roce 2028. Tedy události vepsané přímo do zdrojového kódu největšího virtuálního aktiva, která na polovinu snižuje množství denně vytvářených bitcoinů. K půlení dochází zhruba každé čtyři roky a symbolicky ohraničuje pomyslné bitcoinové cykly.

Jeho základním smyslem je ale v předvídatelných intervalech snižovat množství nových bitcoinů jdoucích do oběhu tak, aby jejich celkový počet nikdy nepřesáhl 21 milionů. Skutečný vliv půlení nicméně v čase klesá. Zatímco například v roce 2020 redukoval takzvaný halving počet denně vygenerovaných bitcoinů o 900, o čtyři roky později to bylo v duchu logiky půlení 450.