Pracují v Praze, často tam i tráví volný čas, ale bydlení si našli na předměstí či přímo za hranicemi metropole. Trend označovaný jako suburbanizace, kdy si město uzurpuje stále širší prstenec kolem sebe, bylo možné v Česku poprvé mohutněji pozorovat v devadesátých letech. Po několika dalších vlnách pokračuje i dnes, i když z jiných příčin. Nové rodinné i bytové domy požírají stále větší kus krajiny a infrastruktura trpí každodenním dojížděním více než dvou set tisíc Středočechů do hlavního města. Zastaví se rozšiřování Prahy za její hranice?
V devadesátých letech minulého století se začala Praha poprvé ve své historii vylidňovat. Lidé, kteří si to mohli dovolit, si po sametové revoluci začali plnit sen o rodinném domě se zahradou. A i když nejvíce Čechů stále touží po vlastním domku, počet obyvatel v hlavním městě v posledních 20 letech opět přibývá. Mladé i cizince lákají pracovní příležitosti.
Metropole se ale stává finančně nedostupnou už i pro střední třídu. Důvodem je kombinace vysokých cen bytů a přísnějších požadavků na poskytování hypoték. Čím dál více lidí, kteří si nemohou dovolit byt v Praze, si kupuje levnější bydlení ve Středočeském kraji. Středočeský kraj tak získává více obyvatel než Praha a v posledních letech se tempo zrychluje.
„Pokud člověk nemá dědictví nebo velmi vysoké příjmy, v Praze si byt dovolit nemůže,“ komentuje situaci Tomáš Brabec ze sekce rozvoje města na pražském Institutu plánování a rozvoje (IPR). A rodinný dům ve středních Čechách se dá pořídit levněji než větší byt v Praze. „Lidé řeší primárně bydlení a teprve pak se zabývají tím, že stráví delší dobu dojížděním do práce. Veřejná vybavenost je už druhotná.“
Suburbanizace zatěžuje především dopravní infrastrukturu. „Doprava je největším problémem pro Prahu, pro obce a společnost jako celek,“ říká Brabec. Kvůli zvýšenému provozu je nutné zvyšovat kapacity silnic nebo stavět nové. Zavádět veřejnou dopravu do obcí je podle něj neefektivní. Lidé by autobusy dostatečně nevytížili a kvůli řídké zástavbě by tam autobus nejezdil často, aby nebyl provoz linek ztrátový. V zájmu města je navyšovat kapacity parkovacích domů na okraji města, jakým je například P+R parkoviště s téměř 900 místy u stanice metra Černý Most. Nové P+R parkoviště s kapacitou až dva tisíce vozidel má vzniknout na Zličíně.
Počet obyvatel Prahy a Středočeského kraje začal strmě narůstat před 20 lety a dnes v celém regionu žije přes 2,7 milionu lidí. Přibližně 200 tisíc Středočechů denně dojíždí do hlavního města za prací a další desítky tisíc studentů do škol. Podle Českého statistického úřadu má v Praze trvalé bydliště zhruba 1,3 milionu obyvatel. Analýzy anonymizovaných geolokačních dat mobilních operátorů ovšem ukazují, že v Praze reálně dlouhodobě žije více než 1,55 milionu lidí. Praha tak ročně přijde o osm až deset miliard korun na výnosech z daní.
Obce sice s novými rezidenty získávají více peněz na daních, ale potýkají se s nedostatečnou kapacitou školek a škol. „Rodiče často nenajdou pro své dítě místo ve škole a vozí je do Prahy, kde tvoří děti ze Středočeského kraje asi pět procent všech žáků základních škol,“ říká Brabec a dodává, že v případě středních škol to je téměř třetina.
Ani Středočeský kraj není nafukovací a odborníci proto odhadují, že časem se bude zvyšovat počet přistěhovalých ze středních Čech do Prahy. Děti lidí, kteří za hranice Prahy zamířili za levnějším bydlením, budou mít v dospělosti tendenci usadit se v hlavním městě.
Hustší zástavba je ekonomičtější i ekologičtější. Ve městě se dá na jednom hektaru postavit 150 až 200 bytů. Rodinný dům zabere typicky pozemek velký 600 metrů čtverečních, takže na jeden hektar se jich vejde 16. A jestliže ve městě je na 1000 bytů potřeba šest hektarů půdy, stejný počet rodinných domů spolkne desetkrát více půdy.
„Každých 1000 teoretických bytů v Praze, které se ale realizují jakoby náhradní výstavbou rodinných domů ve středních Čechách, zabere zhruba o 50 hektarů půdy navíc,“ vypočítává demograf Martin Červinka. K tomu je třeba přičíst problém s dopravní zátěží (nejen infrastruktura, ale i emise) a časovými ztrátami spojenými s pendlováním mezi Prahou a domovem ve středních Čechách.
Suburbanizace se asi úplně zastavit nedá, měla by se však alespoň zmírnit. Podle městských plánovačů by pomohlo, kdyby se v Praze více stavělo, a to nejméně 9000 nových bytů ročně. Aktuálně jich vyrůstá kolem 5500. Doporučuje to IPRem zpracovaná strategie rozvoje bydlení, kterou Praha schválila. Hlavní město by zároveň mělo do roku 2030 vlastnit 35 tisíc nájemních bytů, které by byly finančně dostupné pro širší skupinu obyvatel. Aktuálně jich drží 31 tisíc.
„Na navyšování obecního bytového fondu je politická shoda,“ podotýká Brabec. Městské byty za zvýhodněné nájmy budou určené lidem, kteří jsou pro město potřebné. Zejména jde o zdravotníky a učitelky, ale také o městské policisty. Tyto profese v Praze vloni zastávalo přes 100 tisíc lidí.
Výstavbu nájemních bytů připravuje městem založená příspěvková organizace Pražská developerská společnost (PDS). Ta aktuálně hospodaří s téměř 70 hektary pozemků, na nichž se mají stavět dostupné byty a budovy ve veřejném zájmu. Na městské pozemky se vejde šest až osm tisíc bytů, ale vyrůstat budou pomalu. Vloni začala PDS projektovat první bytové domy ve Vršovicích a na Smíchově s dohromady dvěma stovkami bytů. Největší rozvojová území ve vlastnictví Prahy se nachází na Palmovce a v lokalitě Nové Dvory v okolí budoucí stanice metra. V obou projektech se počítá se vznikem 4300 bytů. Významnější rezidenční výstavbu dále umožňují pozemky v Dolních Počernicích.
Výše nájemného v nových městských bytech bude o 20–25 procent nižší, než je tržní nájem v dané lokalitě. „Zatím se jedná o předpoklad,“ říká demograf Červinka, který je zástupcem ředitele PDS. Projekty nájemních bytů by pro město neměly být ztrátové, nižšími příjmy z nájemného se ale prodlouží návratnost investice.
Ambici postavit do roku 2026 tisícovku bytů zdravotním sestrám či policistům má nově založená společnost Dostupné bydlení České spořitelny. Výše nájemného v nich bude o pětinu nižší, než je obvyklé v dané lokalitě. Byty bude nejpotřebnějším profesím přidělovat veřejná správa a místní samospráva. Prvním projektem spořitelny je Prosek Park s 254 byty, který je určený pro zaměstnance Fakultní nemocnice Motol. Dům má být dokončený za rok.
Česká spořitelna se inspirovala u své mateřské Erste Bank ve Vídni, kde ve spolupráci s radnicí, státem a soukromými developery staví novou čtvrť Aspern Seestadt. Celkem v ní vznikne 21 tisíc cenově dostupných bytů a třetinu z nich bude vlastnit a pronajímat Erste Group.
