Situace ve stavebnictví je vážná a je třeba se jí začít systémově zabývat, prohlásil prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václav Matyáš. Svaz kvůli tomu nechal vypracovat analýzu stavební výroby, jejímž autorem je ekonom Petr Zahradník. Upozorňuje v ní například na roztříštěnost oboru po několika ministerstvech, neefektivní čerpání evropských peněz, klesající podíl stavebnictví na HDP nebo nízký podíl kapitálových výdajů ve státním rozpočtu.
"Chceme upozornit odpovědné politiky a ministerstva, že situace je opravdu velmi vážná. Není možné nechat investiční výstavbu dlouhodobě neřízenou. Upozorňujeme na to, že investiční výstavba měřená veřejnou stavební zakázkou se propadá. A kapitálové výdaje jdou dolů," uvedl Matyáš.
Studie předpokládá v letošním roce růst stavebnictví meziročně o 2,5 procenta. Matyáš to považuje za optimistický odhad. "Objem zadaných veřejných zakázek ve stavebnictví do konce května sice meziročně vzrostl o dvě třetiny na 48 miliard korun. Ovšem to je číslo srovnatelné s krizovými roky 2012 a 2013. Myslím, že pokud bychom se dostali k dvouprocentnímu růstu, budeme hodně rádi. Ale takovýhle nízký růst nás z krize nevytáhne," uvedl.
Video: Podívejte se na první tištěný dům
Podle údajů Českého statistického úřadu stavebnictví do konce dubna meziročně vzrostlo o 1,1 procenta. Inženýrské stavitelství, které tvoří hlavně výstavba infrastruktury, ovšem propadlo téměř o 17 procent.
Podle náměstka ministerstva průmyslu a obchodu pro stavebnictví Jiřího Koliby je největší problém v systémové roztříštěnosti.
"Nemáme tady jedno ministerstvo, které by sledovalo celkovou investiční efektivnost. Dokud existuje rozdělení dané kompetenčním zákonem, není možné udělat změnu systému. Proto je potřeba udělat minimálně novelu kompetenčního zákona," uvedl. Se studií podle něj stavaři přicházejí záměrně před volbami, kdy "jsou politici citlivější na podněty zvenčí."
Podle ekonoma Zahradníka stabilně klesá podíl stavebnictví na HDP, aktuálně i s architekturou a projektovými pracemi dosahuje zhruba osmi procent. Ve vyspělých zemích je to podle něj dvojnásobek.
"Dostatečně se nevyužívá silný multiplikační efekt oboru, kdy jedna investovaná miliarda má pozitivní dopad na jiné obory ve výši 2,3 miliardy korun. V minulém programovém období se sice v dopravě vyčerpala drtivá většina evropských peněz, ale bylo to spíše na opravy, než na novou výstavbu vysokorychlostních železnic nebo dálnic," dodal Zahradník.
