Stát trápí stavbaře. Objem zadaných zakázek se výrazně ztenčil

Loni úřady zadaly stavební zakázky za 92 miliard korun. Meziročně je to propad o více než dvacet procent, vyplývá z průzkumu společnosti CEEc Research. (ilustrační foto)

Loni úřady zadaly stavební zakázky za 92 miliard korun. Meziročně je to propad o více než dvacet procent, vyplývá z průzkumu společnosti CEEc Research. (ilustrační foto) Zdroj: Strabag Rail

Stavbařům přitom nepomáhá ani fakt, že počet vyhlášených tendrů loni naopak vyskočil na 174 miliard korun. To je za posledních pět let rekord. (ilustrační foto)
Vypsané zakázky podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví nemají stavební povolení a není proto jasné, kdy se bude moci kopnout do země. (ilustrační foto)
Stavební firmy jsou v této situaci podobně jako v krizi znovu soutěžit i s cenami, které jim sotva pokryjí náklady. (ilustrační foto)
Areál bývalého strojírenského podniku ČKD v Praze-Vysočanech se v režii developera AFI Europe mění na nové byty a kanceláře. Spíše než soukromé zakázky ale stavební podniky živí veřejný sektor.
Dostavba dálnice D11 u Hradce Králové
10
Fotogalerie

Ve stavební branži se opět rozmáhá soutěžení s cenami pod náklady. Může za to závislost stavbařů na státu a tenčící se objem zadaných veřejných zakázek.

Na české stavební firmy dopadla liknavost státu ohledně přípravy nových tendrů z minulých let. Loni úřady zadaly stavební zakázky za 92 miliard korun. Meziročně je to propad o více než dvacet procent, vyplývá z průzkumu, jehož výsledky deníku E15 poskytla analytická společnost CEEC Research.

„Propad v oblasti zadaných zakázek je dán skutečností, že v roce 2015 byl značný, až třetinový, propad v oblasti zahájených tendrů. A pokud nebyly připraveny tendry, nemohly být v roce 2016 ani ve větším množství zadávány zakázky,“ uvedl ředitel CEEC Research Jiří Vacek.

Stavbařům přitom nepomáhá ani fakt, že hodnota vyhlášených tendrů loni naopak vyskočila na 174 miliard korun. To je za posledních pět let rekord. Podle šéfa CEEC Research za nárůst může snaha úřadů vyhlásit soutěže ještě před platností nového zákona o veřejných zakázkách. U nových pravidel vždy trvá, než se uvedou do praxe a investoři se bojí větší náročnosti.

Nad růstem vyhlášených tendrů  neplesají ani stavební podniky.  „Pro svaz a naše členy jsou relevantní jen zadané zakázky, tedy takové, kdy zadavatel s dodavatelem uzavřou smlouvu o dílo. Není směrodatný počet ani objem vypsaných tendrů, protože cesta od vypsání zakázky po uzavření smlouvy je velmi dlouhá,“ komentoval čísla prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš. Vypsané zakázky podle něj nemají stavební povolení a není proto jasné, kdy se bude moci kopnout do země.

Stavební firmy jsou v této situaci podobně jako v krizi znovu soutěžit i s cenami, které jim sotva pokryjí náklady. „Situace je stále kritická. I ve významných tendrech se objevují cenové nabídky pod hranicí reálně očekávaných nákladů. Nicméně, pokud bude i nadále rozhodujícím kritériem u státních zakázek nejnižší cena, tak jsou stavební firmy nuceny pro získání zakázky tlačit ceny na nejnižší možnou hladinu i s rizikem očekávané ztráty,“ řekl Tomáš Koranda, člen představenstva společnosti Hochtief CZ.

Například v tendru na opravu polorozpadlé Šlechtovy restaurace v pražské Stromovce počítal magistrát původně s cenou kolem 169 milionů korun. Vítěz nabídl rekonstrukci za 101 milionů. Stavbařský svaz se obává krachu projektu. Vítězná společnost Pracom tvrdí, že za nabídnutou cenu projekt zvládne.