Na českém území není podle odborníků z řad vodohospodářů možné podobné řešení, k jakému se přiklánějí Němci, kvůli tomu, že sklon dna je větší než v Německu. „Proto musíme stavět příčné stavby přes řeku, takovou je právě jez v Děčíně,“ vysvětlil na česko-saské konferenci v Ústí nad Labem šéf děčínské okresní hospodářské komory Jiří Aster.
Posun v několikaleté debatě o splavnění řeky vidí nyní v tom, že ministerstvo životního prostředí a ministerstvo dopravy se snaží řešit věc společně. „Předtím mezi sebou jen stavěly barikády,“ doplnil.
Jez má stát do roku 2020
Stavba by podle Martina Vavřičky mohla být ukončena v roce 2020. V jejím rámci se plánují revitalizační opatření. Proti jezům na dolním toku Labe protestují některé ekologické organizace, zaznívají i obavy o vliv stavby na rozliv řeky v případě povodní.
„Situace při záplavách by se zprovozněním jezu v Děčíně spíše zlepšila, součástí investice je třeba revitalizace břehů, rybí přechody nebo výsadba lučních porostů,“ uvedl Vavřička.
Návratnost nákladů
Debata o jezu se vede i okolo nákladů na investici a její návratnosti. V současnosti se vozí kvůli nestálé splavnosti po řece jen málo nákladů. Vavřička připomněl, že stále platí usnesení vlády z roku 2005, v němž se Česká republika zavázala řešit splavnost úseku Ústí nad Labem-Střekov až státní hranice.
Německé generální ředitelství vodních cest představilo v Ústí koncepci splavnění Labe na území Německa. Vedoucí realizace staveb Hans Bärthel řekl, že už existuje celkový koncept pro Labe, které protéká deseti ze šestnácti spolkových zemí. Cílem konceptu je využít labskou vodní cestu s ohledem na životní prostředí.