„Všechny developerské projekty, které dnes řešíme mají podobnou historii: projekt je v insolvenci a hledá se cesta, jak s ním naložit, aby prodej byl pro zajištěného věřitele výnos z prodeje co možná nejvyšší,“ popisuje ředitel dražební společnosti Naxos Miroslav Hájek.
„Když jsme před více než rokem dražili první rozestavěný projekt zkrachovalé firmy Kvalt v Pardubicích, tušili jsme, že budou následovat další. Začátkem letošního roku se nám potvrdilo, že to skutečně je trend,“ říká Hájek. Aktuálně Naxos rozprodává na osm desítek bytů z dokončeného projektu v Hradci Králové, který poslala do insolvence Völksbank, a horské apartmány ve Vrchlabí. „Ceny, za něž developer apartmány nabízel, nebyl trh schopen akceptovat, a tak developer skončil na návrh banky v insolvenčním řízení. My se nyní dostáváme se s cenou zhruba o 35 až 40 procent dolů,“ vysvětluje Hájek. Hodně projektů horských apartmánů, stavěných s vidinou poptávky ze zahraničí, dnes končí v potížích.
V rukách dražebníka končí i projekt rekreačního bydlení v Nové Peci u Lipna. „Momentálně se zpracovávají znalecké posudky, uvažujeme opět o prodeji po bytech,“ dodává Hájek.
Problémové projekty se rozprodávají, jak po jednotlivých bytech, tak jako investiční celky. „Zatím spíš vede prodej po bytech. Ale záleží na tom, v jaké fázi se projekt nachází. Finančně vychází vyšší výnos u prodeje po částech, ale zase jde o dlouhodobý proces,“ soudí Hájek.
V Praze zatím finanční instituce s návrhy na insolvenční řízení otálejí. Náklady na projekty jsou totiž vyšší a prodeji v insolvenci znamená pokles ceny v řádu desítek procent. Jak říká majitel stejnojmenné aukční a realitní společnosti Ivo Gavlas, banky ještě dávají v řadě případů přednost řízenemu prodeji projektů například ve výběrovém řízení. „ Pro banku je to výhodnější, než developera poslat do insolvence,“ připomíná Gavlas. Za hranicemi metropole už ale projekty přestávají insolvencím odolávat, což je akutálně případ komplexu V Zámecké zahradě ve Škvorci na Praze – východ.
