Stát inkasuje z pronájmu budov více, než kolik platí za cizí kanceláře. Ušetří stamiliony

Budova ministerstva vnitra

Budova ministerstva vnitra Zdroj: Michael Tomeš / E15

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
Ministerstvo financí
Pražské sídlo ministerstva zdravotnictví
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo financí
7 Fotogalerie
Pavel Otto

Průměrně za 2130 korun ročně pronajímá nyní stát jeden metr čtvereční plochy v budovách, které vlastní. Oproti tomu za kanceláře pro úředníky v soukromých objektech platí o dvě stě korun méně. Úspory ministerstev a dalších vládních složek a institucí se budou pohybovat kolem 130 milionů korun, plyne z údajů Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

„Od vzniku České republiky je to vůbec poprvé, kdy se podařilo sevřít nůžky tak, že na jeden metr čtvereční už stát inkasuje z pronájmu svých objektů více, než kolik platí za nájem kanceláří privátním subjektům,“ řekla šéfka úřadu Kateřina Arajmu.

Ještě na začátku minulé dekády byl trend zcela opačný. Za úřadovny v cizích budovách stát hradil 677 milionů korun ročně. Od nájemníků naopak tržil méně než třetinu, a to 193 milionů. Rozdíl tedy činil více než 480 milionů v neprospěch příjmů státního rozpočtu.

Jen ministerstvu pro místní rozvoj, které pronajímá lukrativní prostory v centru Prahy, tak utíkalo třicet milionů korun ročně. Například tehdejší provozovatel kavárny v ulici Na Příkopech úřadu platil 7800 korun za metr čtvereční, když reálná cena podle analýz ministerstva byla čtyřicet tisíc.

Podobně nevýhodně stát v té době pronajímal prostory v Pařížské ulici pro obchody světových značek Christian Dior, Hugo Boss, Cartier či Vertu.

Celkovou bilanci však ovlivňovala především skutečnost, že přibývalo úřadů, které si pronajímaly kanceláře od firem. Důvodem byla prakticky nulová výstavba nových úřadoven. Navíc se příliš neopravovaly ani ty chátrající.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových proto začal sledovat obsazenost státních budov, kterou postupně zvýšil. Zároveň snížil kancelářskou plochu na zaměstnance. „V roce 2007 na každého pracovníka připadalo šestnáct metrů čtverečních. V současnosti je to třináct metrů. Rádi bychom se dostali na evropský standard, který je ještě o metr nižší,“ dodala Kateřina Arajmu.

Přináší to multiplikační efekt: čím méně plochy úředníci potřebují, tím méně se pro ně najímají kanceláře od soukromých osob. Stát také ušetří na provozu a údržbě. K začátku roku už zrušil veškeré komerční nájmy ve dvou stovkách obcí.

Rozdíl ve státem inkasovaném a placeném nájmu (v korunách za metr čtvereční)

            inkasovaný nájem      placený nájem

2015                 947                            1743
2016                1143                           1520
2017                1598                           1834
2018                1561                           1886
2019                1728                           1915
2020               2052                           1940
2021                2133                           1927

Pramen ÚZSVM