Stát vydá církvi kostel na Zelené hoře zapsaný na seznamu UNESCO | E15.cz

Stát vydá církvi kostel na Zelené hoře zapsaný na seznamu UNESCO

kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou
kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou
• 
ZDROJ: ctk

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou bude vydán zpět do církevní správy. Národní kulturní památku zapsanou na seznamu UNESCO vydá v rámci restitucí Národní památkový ústav (NPÚ), který měl poutní kostel od slavného barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho ve své péči. Potvrdila to mluvčí NPÚ Simona Juračková.

„NPÚ po pečlivém vyhodnocení výzvy a získaných podkladů dospěl k závěru, že nic nebrání uzavření dohody o vydání areálu kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. V nejbližších dnech NPÚ zahájí jednání s Římskokatolickou farností Žďár nad Sázavou o konkrétní podobě smlouvy o vydání areálu,“ doplnila.

Kostel sv. Jana Nepomuckého postavený počátkem 18. století ve stylu gotizujícího baroka patří mezi nejvýznamnější stavby Santiniho Aichela. Konstrukce kostela vychází z kruhu a několikrát opakuje číslo pět jako odkaz na pět hvězd Jana Nepomuckého, jež se podle legendy objevily nad tělem mrtvého světce.

Památkový ústav obdržel čtyři desítky žádostí o vydání majetku, více než deset z nich odmítl, dalších několik postoupil jiným institucím. Plánovaná dohoda o vydání zelenohorského kostela by měla být první smlouvou, kterou ústav uzavře. Také opačných případů, kdy NPÚ památku odmítl vydat, je málo, jde především o hrad Bouzov. Koncem června přitom uplyne půlroční lhůta daná zákonem pro uzavření dohod i pro ty žádosti, které byly podány v nejzazším termínu - tedy na konci prosince loňského roku.

Stát nezvládá posuzovat vydávání majetku

Příslušné státní organizace nestíhají posuzovat vydávání majetku. Státní pozemkový úřad, který obdržel nejvíce žádostí od církví, především proto, že mu chybějí zaměstnanci. Památkový ústav, který posuzuje výzvy k vydání kulturních památek ve správě státu, musí podle mluvčí doplňovat a dohledávat mnoho důležitých dokumentů, aby bylo případné vydání majetku důkladně doloženo.

„Do posuzování výzvy (na vydání kostela na Zelené hoře) byli zapojeni interní právníci NPÚ i externí právní kancelář,“ uvedla. Kromě podkladů dodaných žadatelem požádal NPÚ o součinnost více než deset státních, krajských či obecních institucí. Celkem bylo nutné prostudovat 200 stran dokumentů, řekla Juračková.

„O areál poutního kostela sv. Jana Nepomuckého jsme se starali s péčí řádného hospodáře: v období naší správy v něm proběhla celá řada investic, které si památka takového významu zaslouží,“ uvedla ředitelka NPÚ Naďa Goryczková. Stát podle ní do obnovy kostela investoval 90 milionů korun, rozsáhlé opravy souvisely zejména se zápisem kostela na seznam UNESCO v roce 1994.

Komentovanou prohlídku kostela ročně absolvuje asi 23.000 návštěvníků, přibližně jednou tolik navštíví celoročně volně přístupný ambit a exteriér kostela. Náklady na provoz jsou zhruba milion korun ročně, výnosy pak činí dva miliony korun, uvádí NPÚ.

Vizitka poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou
Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou je považován za nejvýznamnější stavbu ve stylu barokní gotiky v ČR. Koncepčně i detailně propracovaný projekt, jehož základem je kompozice pěticípé hvězdy, je plný odkazů na církevní symboliku spojenou s legendou o umučení sv. Jana Nepomuckého. Autorem kostela byl Jan Blažej Santini Aichel, který také na stavbu v letech 1719 až 1722 dohlížel. Kostel byl vysvěcen 27. září 1722, zcela hotov ale byl až po Santiniho smrti (architekt zemřel v prosinci 1723).
Kostel patří mezi nejvýznamnější české památky, od roku 1994 byl jako čtvrtá česká stavba zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Od roku 1995 patří kostel také mezi Národní kulturní památky.
Pouhých 60 let po dokončení - v červenci 1784 - kostel vyhořel a hrozilo, že jedinečná stavba zanikne. Díky péči místních obyvatel i faráře se ale podařilo kostel zachránit, v době doznívání josefínských reforem ale musel změnit poslání. Namísto poutního místa se stal běžným kostelem a původně velkoryse řešené okolí stavby se změnilo na hřbitov pro nedaleký Žďár nad Sázavou. Teprve v posledních letech se hřbitov stěhuje pryč a chrámu se vrací jeho někdejší podoba. Vykácen byl i okolní borový les, takže bělostná budova je opět vidět zdaleka.
Styl, ve kterém Santini kostel na Zelené hoře vybudoval, byl jeho originálním přispěním architektuře. Barokní gotika, spojuje dynamické baroko s výrazovými prostředky gotiky a příznivce si získala především v osvícených církevních kruzích, zakázky Santinimu zadávali hlavně představení klášterů. K jeho vrcholným dílům patří i klášterní kostely v Želivi a Křtinách, přestavba kostela Nanebevzetí Panny Marie v kladrubském klášteře, obnova chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory nebo zámek Karlova koruna u Chlumce nad Cidlinou.
Architekt Jan Blažej Santini Aichel se narodil 4. února 1677 v Praze do rodiny váženého měšťana, kamenického mistra. V Praze se usadil již jeho děd - zedník původem z jihotyrolské obce Aichel a Santiniho předci se podíleli na budování Chrámu svatého Víta. Ačkoli byl od narození částečně ochrnutý, vyučil se kameníkem a studoval i malířství. Po absolvování vandrovní cesty do Říma začal kolem roku 1700 projektovat a budovat vlastní stavby. Dožil se pouhých 46 let a pochován byl v kostele svatého Jana pod Skalou v Praze.
Kostel na Zelené hoře je první významnou památkou vydanou v rámci církevních restitucí. Menší stavby - například rotundu sv. Longina na pražském Novém Městě - ale církve již v uplynulých měsících získaly. Z významných nemovitých památek církve žádají také o zámek v Kroměříži. Německý řád chtěl zpět i hrad Bouzov, v tomto případě ale Národní památkový ústav žádosti odmítl vyhovět s tím, že byl konfiskován na základě Benešových dekretů, a tudíž se na něj současný zákon nevztahuje.

Autor: ČTK