„V závěru loňska jsme zaslali požadované dokumenty pro prekvalifikaci na výstavbu podzemního kolektoru ve Stockholmu,“ uvedl mluvčí Subterry Vladislav Beneš. Pokud společnost v tendru uspěje, získá zakázku zhruba za 200 milionů korun. Ve Švédsku však česká firma větří mnohem tučnější sousta zvláště v podobě dalších tunelových a železničních zakázek.
V případě Maďarska už má ale Subterra vrabce v hrsti, a to mnohem tučnějšího, než je holub na švédské střeše. Český podnik nyní v Maďarsku vyhrál tendr na přestavbu železničního uzlu Székesfehérvár s nabídkovou cenou v přepočtu za 2,3 miliardy korun. Na samotnou Subterru z této částky připadne zhruba 900 milionů, dodal zástupce podniku.
Subterra rovněž nově zabodovala také v soutěži na výstavbu osmnácti mostů kolem maďarské dálnice M43. Z této zakázky bude tuzemská firma inkasovat přes čtvrt miliardy korun. Také v tomto případě je Subterra členem stavařského sdružení.
Zahraniční zakázky tvoří asi čtvrtinu tržeb Subterry, které předloni dosáhly zhruba čtyř miliard korun. „Předpokládáme, že náš obrat realizovaný v zahraničí v roce 2013 bude činit asi jednu miliardu korun,“ dodal mluvčí Beneš.
V zahraničí je jako doma též společnost PSJ. Podnik původem z Vysočiny staví tradičně v Rusku. Nedávno ale firma vstoupila i do developerského projektu v hlavním městě USA Washingtonu.
Byznys v zahraničí má ale i svá rizika. Vyprávět o tom může Metrostav, do jehož skupiny Subterra patří. Když v roce 2008 udeřila na Island finanční krize, znamenalo to pro Metrostav, který tam tehdy razil tunely, nemalé potíže a ohrožení zisků. S Metrostavem spřízněný slovenský Doprastav zase málem vykrvácel na zakázkách v Polsku.
Současně platí, že ne všechny stavební firmy působící v Česku mohou dělat byznys za hranicemi. Týká se to hlavně firem s velkými zahraničními matkami, které už mají mapu Evropy pokrytou a logicky nechtějí, aby se jejich dcery navzájem požraly.
