Vláda bez vize potápí stavebnictví, tvrdí analýza

ilustrační foto (autor E15)

ilustrační foto (autor E15) Zdroj: 7 Tomas Blazek

Stát zcela postrádá dlouhodobou koncepci investic do stavebnictví. To ještě víc potápí celé odvětví. Tvrdí to nejen Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS), ale jeho volání po oživení veřejných investic především do infrastruktury, podpořila i nejnovější studie společnosti Deloitte.

„Oproti roku 2008 zmizely stavební zakázky v objemu 270 miliard korun,“ uvedl analytik Deloitte pro stavebnictví Miroslav Linhart. Objem stavebních prací v tuzemsku letos podle studie klesne zhruba o pět procent na 440 miliard korun. Zaměstnanců přitom ubydou další čtyři procenta na celkem 372 tisíc.

„Přístup státu by měl být pragmatický s důrazem na prosazování proticyklické politiky v oblasti veřejných investic,“ zdůraznil Linhart. „Namísto toho stát v době, kdy se ochladla poptávka, ještě šlápl na brzdu,“ dodal expert Deloitte. „Není to volání po výstavbě hladových zdí, ale volání po koncepci. Ta je nutná, protože jinak stát v době boomu staví silnice příliš draze, a v době poklesu nevyužívá možnost stavět relativně levněji,“ vysvětlil Linhart.

Zejména firmy dřív zaměřené na dopravní infrastrukturu teď hledají uplatnění v pozemním stavitelství a velké firmy soutěží o zakázky v řádech desítek i jednotek milionů, na což nejvíc doplácejí střední a menší společnosti. „Nemohou dlouhodobě ustát cenový tlak, nemají sílu na financování staveb v rámci požadovaných splatností, garancí a dalších podmínek, které jsou schopny splnit velké společnosti, mnohdy i ony na pokraji svých možností,“ popsal situaci generální ředitel SPS Miloslav Mašek.

Stavařský svaz i Deloitte shodně poukazují na to, že vláda postrádá dlouhodobou koncepci veřejných investic do infrastruktury. „Stavební sektor tak neví, na co se má připravit,“ zdůraznil Linhart. „Bylo by vhodné minimálně vytvořit funkci náměstka ministra průmyslu a obchodu pro oblast stavebnictví,“ míní prezident SPS Václav Matyáš. Chaos v plánování investic v poslední době ještě umocňují častá střídání šéfů rezortu dopravy.

Stavaři a Deloitte také poukazují na možný organizační model, jaký funguje například v Německu, s jedním ministerstvem, spojujícím v oblasti investic kompetence rezortů dopravy, ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva průmyslu a obchodu a rezortu životního prostředí.