Výstavba u metra D přilákala trestně stíhaného developera. V Libuši chystá celou novou čtvrť

Vizualizace okolí stanice metra D Libuš

Vizualizace okolí stanice metra D Libuš Zdroj: IPR

Vizualizace okolí stanice metra D Libuš
Budoucí stanice linky metra D Libuš
3
Fotogalerie

Lukrativní pozemky u budoucí stanice linky metra D Libuš, kde Praha slibuje nové byty až pro tři tisíce lidí, vlastní firmy přímo spojené s trestně stíhaným developerem i zkrachovalý podnikatel v realitách. Jednatel developerské společnosti Centrum Nová Libuš, která má zastavět obří území podél Novodvorské, Antonín Kanta je spolu se svým dlouholetým obchodním partnerem Milanem Gánikem obžalovaný z dotačního podvodu na severu Čech ve výši téměř 300 milionů korun. Stejní podnikatelé stáli i za dříve krachujícím žižkovským projektem Central Park Praha, který musela převzít financující banka.

Současné vedení hlavního města představilo letos v létě velké stavební záměry v lokalitách přiléhajících k vestibulům budoucích stanic déčka. V případě Libuše má na celkovém území o 47 hektarech vyrůst 1300 bytů s kompletní občanskou vybaveností. Investorem je společnost Centrum Nová Libuš. „Metro je silný městotvorný prvek a já se těším na nové čtvrti, které kolem jeho stanic vyrostou,“ zdůraznil radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček (TOP 09, nyní STAN).

Jak bude vypadat nová linka D pražského metra?

Video placeholde
. • Videohub

Zatímco v okolí ostatních stanic nové linky figurují známé developerské společnosti, Centrum Nová Libuš se zdá být nováčkem. Ovšem jen zdánlivě. Jeden ze dvou jednatelů architekt Antonín Kanta se teď zpovídá před soudem kvůli jinému developerskému projektu.

Pražský městský soud začal v září projednávat případ možného dotačního podvodu při výstavbě vědecko-technického parku Nupharo v Libouchci na Ústecku. Kanta a Gánik čelí žalobě, že podvodně získali ze státního rozpočtu a z evropských fondů skoro 300 milionů korun. Před deseti lety měli podle obžaloby poskytnout ministerstvu průmyslu a obchodu nepravdivé či hrubě zkreslené údaje o hospodaření své firmy. Oběma hrozí pět až deset let vězení.

Krachující projekty

Kanta podle obžaloby mimo jiné založil takzvanou prázdnou schránku Projekt gamma, přes kterou šly bankovní převody. „Koordinovaným zasíláním finančních částek mezi třemi subjekty byl účelově vytvořen simulovaný závazkový vztah a simulovaná pohledávka věřitele,“ stojí v obžalobě.

Nupharo Park získal dotace v roce 2013, dokončení areálu byl o dva roky později přítomen i tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Projekt ale vzápětí zkrachoval. V roce 2016 byl Gánik odvolán z vedení společnosti Nupharo Park a přišel insolvenční návrh. V lednu 2018 poslal Městský soud v Praze firmu do konkurzu. Poté Národní centrála proti organizovanému zločinu dvojici obvinila a loni v prosinci ji navrhla obžalovat.

Čechoameričan Gánik má za sebou i další developerský krach. I v případě rezidenčního projektu Central Park Praha byl jeho blízkým spolupracovníkem Kanta, který část projektu navrhoval. Před 15 lety se pokusili udělat z části pražského Žižkova malou kopii New Yorku, jenže prodat na Parukářce přes pět stovek údajně luxusních bytů se ukázalo jako příliš velké sousto. A také zde vyšlo najevo, že Gánik nedisponuje slibovanou hotovostí. Projekt u parku Parukářka převzal v roce 2009 fond České spořitelny a za pomoci slev i realitní kanceláře orientované na rusky mluvící klientelu se nakonec byty podařilo doprodat.

Podezřelá směna pozemků

Společnost Centrum Nová Libuš, jejímž jednatelem je vedle Kanty ještě Jiří Prokop figurující i v dalším společném developerském projektu v Libouchci, se k pozemkům hned u budoucí stanice metra dostala díky restituentům. Cena za hektarovou parcelu byla před třemi lety vyčíslena na víc než čtvrt miliardy korun.  Zatím firma zaplatila restituentům jen zhruba polovinu celkové kupní ceny. Doplatek ceny je podmíněný změnou územního plánu, který zatím v místě počítá jen s plochami zeleně. Další, sousední parcely jsou podle katastru nemovitostí zatím stále ještě ve vlastnictví převážně soukromých osob.

Firma ale intenzivně pracuje na scelování území pro plánovanou výstavbu. Loni žádala o směnu pozemků s hlavním městem, které se kvůli tomu obrátilo na městskou část Praha 12. Její radní ovšem směnu zamítli.

Jak stojí v usnesení radních, vadilo jim, že neznají záměr společnosti Centrum Nová Libuš, směna se jevila výměrou i hodnotou pozemků jako zcela neadekvátní a soukromý investor díky ní měl získat i část veřejné komunikace v ulici Freiwaldova. „Záměr nám proto připadal podezřelý,“ vzpomíná na jednání s investorem místostarostka Eva Tylová (Piráti).

Pražští plánovači netuší

Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), který na budoucím rozvoji území kolem déčka s developery pracuje, pozadí Centra Nová Libuš rozebírat nechce. „O podnikání investorů máme pouze informace, které jsou dostupné v médiích,“ říká mluvčí IPR Marek Vácha.

„Naším cílem je nastavit taková pravidla a limity, aby zde vznikla plnohodnotná část města s budoucí stanicí metra. Stejně jako s každým investorem na podobně velkém území i s tímto město za účasti IPR, Dopravního podniku, pořizovatele i zpracovatele územní studie jedná. Aktuálně se stále diskutuje o uspořádání severní části území, kde zatím nepanuje shoda,“ pokračuje Vácha.

Praha před dvěma lety schválila územní studii zpracovanou ateliérem UNIT architekti. V lokalitě kolem stanice Libuš mohou podle architektů vyrůst čtyři tisíce bytů pro téměř deset tisíc lidí a kancelářské budovy, které pojmou dvě tisícovky zaměstnanců. „Návrh soustředí hustší a vyšší zástavbu kolem stanice metra a podél ulice Novodvorská,“ uvádí studie.

Nové Město Libušské

Velké plány v místech, kde chce stavět firma Centrum Nová Libuš, ale nejsou úplnou novinkou. V roce 2011 Praha spolu s dnes už neexistujícím developerem KZP ideal invest podnikatele Pavla Jagrika představila plán Nového Města Libušského s byty, obchody i kancelářemi. Jeho výstavba měla tehdy vyjít na pět až šest miliard korun.

„Inspiraci pro Nové Město Libušské jsme čerpali v Mexiku. Několik let tato vize zrála, než jsme ji přetavili do podoby, která odpovídá 21. století a vysokým nárokům českých zákazníků,“ uvedl tehdy Jagrik. Hotovo mělo být v roce 2020.

Pozemky pro výstavbu v té době z poloviny vlastnil magistrát, zbytek patřil soukromým osobám a Jagrikovým firmám. Jagrik v lokalitě stihl postavit několik desítek řadových domů a bytů, než v roce 2015 skončila jeho firma Městské vily Libuš v insolvenci. Jagrik jako soukromá osoba dodnes vlastní jednu z nezastavěných parcel v těsné blízkosti stanice metra Libuš.

Z(a)tracená čísla 6. díl

Video placeholde
• Videohub