Zapomenutý zámek Palupín vstal z trosek a pyšní se novým zvonem | E15.cz

Zapomenutý zámek Palupín vstal z trosek a pyšní se novým zvonem

Michal Nosek

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

V Česku působí desítky lidí, kteří si dali za úkol vrátit život zchátralým zámkům, hradům a jiným historicky cenným nemovitostem. Jsou mezi nimi restituenti i noví investoři. Web E15.cz mapuje ve svém seriálu jejich mnohdy obtížný boj za záchranu památek, které by se jinak proměnily ve zbořeniště. Další zastávkou je zámek Palupín ve stejnojmenné vesnici na Jindřichohradecku, který rekonstruuje Johanna Victoria Karenová.

„Pro mír, spravedlnost, krásu a lásku boží“ stojí na novém, ještě nevysvěceném zvonu pro palupínský zámek. Instalace zvonu, který v padesátých letech zmizel, je dalším krokem v rekonstrukci zámečku a přilehlých dnes hospodářských stavení bývalého palupínského hradu. Veškerý svůj čas tomu zasvětila majitelka Johanna Victoria Karenová.

Dvůr Palupín má zajímavou minulost. V jeho kamenné paměti se zachovaly nejrůznější prvky architektury, které svědčí o historii. „Analýzu kulturních, etických, náboženských, filozofických a sociálních dějin tohoto objektu vidím jako základ vzájemného pochopení a harmonického spolužití,“ říká majitelka. Rekonstrukcí a péčí se rozhodla dát zapomenutému Palupínu šanci a jeho budovy postupně zachraňuje.

Odhalení pravé historie a záchranu památky považuje majitelka za svůj  příspěvek k přesným a pravdivým českým dějinám, které komunistická diktatura v minulosti falšovala stejně jako z politických důvodů ničila historické objekty. „Po soustavném bádání jsem byla překvapená, jak dalece se liší tradované a opisované chyby od historické reality,“ dodává Karenová.

Majitelka se rekonstrukci Palupína dlouhé roky věnovala na dálku, protože celý profesní život působila jako architektka a scénografka v Německu a v Rakousku. Před čtyřmi lety se rozhodla tyto pracovní aktivity ukončit a rekonstrukci Palupína se věnovat naplno.

„Do rekonstrukce jdou všechny za roky práce našetřené peníze. Investice je to však zatím nevratná. Jezdím dvanáct let svým starým autem a veškerý čas včetně dovolených trávím hlavně v Palupíně, aby byla péče co možná nejintenzivnější,“ usmívá se zámecká paní a ukazuje na budovu sýpky, dříve obytné budovy původního hradu, kterou rekonstrukce ještě čeká.

Tato rozlehlá stavba by v budoucnu měla sloužit kulturním účelům. „Ráda bych po zásadní rekonstrukci spojila části dnes zemědělsky užívané budovy, aby sloužily pořádání kulturních akcí. Po dokončení se zde budou pořádat malé koncerty, přednášky a výstavy věnované jak tradicím, dějinám a zapomenutým řemeslům, tak modernímu umění všech směrů, které v okolí chybí,“ plánuje využití historických prostor.

S rekonstrukcí souvisí i pracovní místa. Karenová proto nastálo zaměstnává několik řemeslníků. „Mít svůj rekonstrukční tým je výhoda, protože schopní řemeslníci-živnostníci jsou v poslední době velice vytížení, navíc práce zdražují a se starým zdivem a s dalšími materiály neumí pracovat každý. A kdybych zvala specializované firmy, finančně to neutáhnu,“ vysvětluje důvod, proč si vychovala vlastní stavební partu architektka, která před nynější rekonstrukcí vypracovala řadu rekonstrukčních projektů.

Palupínu se však nevěnuje pouze projektově, ale i stavebně. „Návrat na venkov popravdě není žádná romantika, ale návrat k tvrdé práci a přírodě. Pak je také důležité vytvářet na vesnici možnosti kulturního vyžití,“ hodnotí Karenová své rozhodnutí přemístit se ze světa velkoměst do malého Palupína přístupného jen po úzké okresní silnicí v polích a lesích.

Už třetím rokem teď připravuje malý vánoční provoz, kdy se na nádvoří v době adventu budou prodávat vánoční stromky a víkendy budou patřit malým trhům s občerstvením a s prodejem domácích výrobků z Palupína a okolí. Akce začne malým koncertem na první adventní den. Karenová dál hodlá kulturní akce rozvíjet a rozšiřovat, aby areál dvora ožil a fungoval pro lidi ze vsi i z okolí.

Zámek Palupín je částí středověkého hradu, jehož historie je dokumentována od roku 1358, tedy od doby Karla IV., který založil katastr nemovitostí a jejich majitelů, mimo jiné v Čechách a na Moravě .

„Do té doby se záznamy z různých důvodů ztrácejí, a tak lze datování historických objektů jen interpretovat ze zachované architektury. V případě palupínského dvora, dříve rozsáhlého hradu či pevnosti nacházíme struktury, které nás ujišťují, že je zástavba mnohem staršího původu než její první archivní datování roku 1358,“ popisuje Karenová historii nemovitosti.