Zámek ve Žďáru nad Sázavou žije kulturou. Rekonstrukce čeká řadu dalších prostor

Živá atmosféra zámeckého areálu se již vrací do normálu, který v nedávné minulosti prakticky paralyzovala pandemie covid-19. 

Živá atmosféra zámeckého areálu se již vrací do normálu, který v nedávné minulosti prakticky paralyzovala pandemie covid-19.  Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Jedna část je ale prakticky nenávratně poškozená. Jedná se o část starého opatství, kde začalo v osmdesátých letech minulého století vznikat muzeum socialismu. Dřvěné trámové stropy a schodiště nahradil odbytý železobeton a nepochopitelně řešené nasivní artefakty. Po roce 1989 se práce na chrámu socialismu zastavily, ale původní prostory jsou nenávratně zničené.
Jedna část je ale prakticky nenávratně poškozená. Jedná se o část starého opatství, kde začalo v osmdesátých letech minulého století vznikat muzeum socialismu. Dřvěné trámové stropy a schodiště nahradil odbytý železobeton a nepochopitelně řešené nasivní artefakty. Po roce 1989 se práce na chrámu socialismu zastavily, ale původní prostory jsou nenávratně zničené.
Jedna část je ale prakticky nenávratně poškozená. Jedná se o část starého opatství, kde začalo v osmdesátých letech minulého století vznikat muzeum socialismu. Dřvěné trámové stropy a schodiště nahradil odbytý železobeton a nepochopitelně řešené nasivní artefakty. Po roce 1989 se práce na chrámu socialismu zastavily, ale původní prostory jsou nenávratně zničené.
Jedna část je ale prakticky nenávratně poškozená. Jedná se o část starého opatství, kde začalo v osmdesátých letech minulého století vznikat muzeum socialismu. Dřvěné trámové stropy a schodiště nahradil odbytý železobeton a nepochopitelně řešené nasivní artefakty. Po roce 1989 se práce na chrámu socialismu zastavily, ale původní prostory jsou nenávratně zničené.
Zámek Žďár nad Sázavou
45
Fotogalerie

V Česku působí desítky lidí, kteří si dali za úkol vrátit život zchátralým zámkům, hradům a jiným historicky cenným nemovitostem. Jsou mezi nimi restituenti i noví investoři. Web E15.cz ve svém seriálu mapuje jejich mnohdy obtížný boj za záchranu památek, které by se jinak proměnily ve zbořeniště. Další zastávkou je zámek ve Žďáru nad Sázavou, o jehož rozvoj se stará hrabě Constantin Kinský s rodinou.

Hrabě se po kariéře bankéře v pařížské a londýnské pobočce Merill Lynch vrátil na rodové panství ve Žďáře nad Sázavou v roce 1997 a od té doby spravuje, rekonstruuje a zvelebuje zámecký areál. Zároveň vede rodinnou firmu Kinský Žďár, která obhospodařuje 750 hektarů rybníků, lesní hospodářství a podniká v zemědělství. Sídlí v bývalé šlechtické akademii hned vedle rezidence manželů Kinských.

Další část areálu využívají zámečtí hasiči, škola a církev. Součástí prostoru jsou i nově vybavené dílny, ve kterých ožívají tradiční řemesla v rámci programu Chytrá ruka, což jsou mezigenerační setkávání spojená s předáváním řemeslných a rukodělných dovedností od starší generace k mladší. 

„Myslím si, že pro mladou generaci je seznámení s řemeslem výbornou zkušeností a děti to baví,“ říká Kinský. 

Živá atmosféra areálu se již vrací do normálu, který v nedávné minulosti paralyzovala pandemie. Pro návštěvníky je otevřené interaktivní muzeum s názvem Muzeum nové generace se zaměřením na baroko a období budování cisterciáckého kláštera. Na rozdíl od klasických muzeí se tam doporučuje dotýkat se rozličných exponátů, které návštěvníkovi nabízejí interaktivní odezvu.

Budova konventu skrývá galerii barokních obrazů ze sbírky pražské Národní galerie, mezi něž patří díla Brandla, Brauna, Brokoffa, Santiniho nebo Škréty. „Naším cílem je náklady na provoz areálu dostat na černou nulu, což se nám před pandemií dařilo. Uzavření areálu nás ale od vyrovnaného rozpočtu vzdálilo,“ vypočítává ředitel zámku Pavel Haluza s tím, že provozní náklady činí  zhruba čtyři miliony korun ročně, na které si provoz zámku potřebuje vydělat.

Kromě kulturních aktivit tam pokračují rekonstrukce, a tak se život postupně vrací dalším budovám a prostorům, jichž je v zámeckém areálu s pěti nádvořími, zahradami, sadem a s rybářskými sádkami nespočet. Jedna část je ale prakticky nenávratně poškozená, a to část starého opatství, kde v osmdesátých letech minulého století začalo vznikat muzeum socialismu. Dřevěné trámové stropy a schodiště tam nahradil odbytý železobeton a nepochopitelně řešené masivní artefakty. Po roce 1989 se práce na chrámu socialismu zastavily, ale původní prostory jsou nenávratně zničené.

„Nevíme, co s tím, a když to viděli památkáři, jen rezignovaně kroutili hlavami a říkali, že tady už opravdu není co zachraňovat,“ hodnotí škody Haluza.

Neblahý osud naštěstí potkal jen menší část areálu. V opravených budovách zámku se pořádají večerní nebo divadelní prohlídky, koná se tam festival KoresponDance a řada dalších akcí.

„Díky rozlehlému areálu můžeme také nabídnout několik typů prostor k pronájmu a ubytování. Pokud se tedy chce určitá skupina lidí setkat, školit nebo slavit, dokážeme vybrat nejvhodnější prostor podle typu akce, případně vymyslet akci na klíč,“ vypočítává možnosti Haluza. Přemýšlí už o největší podzimní akci, jíž bude Den venkova, tentokrát věnovaný tematice vody a její udržitelnosti. 

Zámečtí organizátoři již počtvrté připravili program, který patří přírodě, celospolečensky diskutovaným ekologickým tématům i lidské tvořivosti. Vodní ateliéry, pokusy s vodou, hra na skleněnou harfu nebo odborná konference pro veřejnost. To je jen stručný výčet z „vodního“ programu Dne venkova, který se zde uskuteční v sobotu 25. září. 

Prohlédněte si areál zámku ve Žďáře nad Sázavou

Podívejte se na nejdražší domy České republiky

Video placeholde
Nejdražší domy České republiky • Videohub