Pandemie dolehla i na majitele památek. Vlastník zámku Peruc ale rozšiřuje záběr

Perucký zámek po rekonstrukci

Perucký zámek po rekonstrukci Zdroj: E15 Michal Nosek

Perucký zámek po rekonstrukci
Náměstí před zámkem v Peruci
Pavel Ondráček po zámku Dětěnice zahajuje provoz na zámku Peruc
Původní zrestaurované fresky
Původní zrestaurované fresky
30
Fotogalerie

V Česku jsou desítky lidí, kteří si dali za úkol vrátit život zchátralým zámkům a hradům. Jedná se o restituenty i o nové investory. Web E15.cz bude v seriálu mapovat jejich mnohdy obtížný boj za záchranu památek, které by se za jiných okolností staly zbořeništěm. Dnešní zastávkou je zámek Peruc.

Pavel Ondráček s partnerkou Dominikou Matušovou se rekonstrukci peruckého zámku věnují šestým rokem a investovali do ní desítky milionů korun. Letos po rozvolnění proticovidových opatření zahájili druhou sezonu zámeckých prohlídek. V té první na perucký zámek zavítalo za dva měsíce 22 tisíc návštěvníků. Současná sezona je ale oproti té loňské slabší.

„Pandemii jsme prožívali špatně, protože podnikáme v cestovním ruchu a veškerý byznys byl zavřený,“ vzpomíná na nedávné období Ondráček, který je zároveň vlastníkem zámku, restaurace, pivovaru i hotelu. Letošní sezona je podle něj stále zabrzděná a lidé jsou unavení z neustálých změn nařízení.

Z podpůrného programu se na hrady a zámky navíc dostane jen malá část nákladů spojených s provozem. „Na rozdíl od státních zámků jsme na Peruci zatím nedostali žádnou dotaci,“ dodává majitel, který je závislý jen na zájmu a počtu návštěvníků, s tím, že letos budou na Peruci patřit k velkým lákadlům i dva obrazy nizozemského malíře Rembrandta.

Zámek musí podle Ondráčka žít a kromě standardních prohlídek se zde konají již i svatby a firemní setkání. „Pandemická opatření mi připadají obdobná, jako kdyby někdo zakázal chodit do lesa na houby, protože tam jsou nebezpečná klíšťata. A protože v rámci zachování zdraví nemůžeme dopustit, aby se lidé infikovali,“ zamýšlí se majitel.

Prohlédněte si fotografie peruckého zámku:

Rekonstrukce na zámku ale pokračuje. Kromě prohlídkové trasy je již  připravené i ubytování v osmi zámeckých apartmánech, ve finále jich na zámku bude osmnáct. Klenutá sklepení dala prostor vzniku restaurace a konečnou podobu dostává i zámecké nádvoří. O velikosti investice, která za znovuzrozením rokokového zámku stojí, nechce majitel hovořit s tím, že se to prakticky nedá přesně ani vyčíslit.

Na lepší cestě je i řešení sporů s lounskou Galerií Benedikta Rejta o provoz pamětní síně Emila Filly, která je s peruckým zámkem tradičně spjatá. „Soudy pokračují, ale změnilo se vedení jak kraje, tak galerie, a proto doufáme v cestu ke smíru a vyhovujícímu řešení pro všechny. Pamětní síň Emila Filly na Peruc každopádně patří. Věřím, že zanecháme soudů a najdeme nejlepší řešení a domluvíme se a že se Fillovo dílo vrátí na Peruc,“ plánuje Ondráček.  Podobný názor má již i protistrana. Nová ředitelka galerie Kateřina Melenová uvedla, že s majiteli zámku jednají o smíru. Galerie Emila Filly podle ní bude na stejném místě, tedy v jižním křídle zámku.

Video placeholde
Nejdražší domy České republiky • Videohub

Filla na peruckém zámku žil a tvořil po druhé světové válce až do své smrti. Umístění jeho děl na Peruci je podmínkou darovací smlouvy z roku 1956. Manželka umělce Hana Fillová tehdy s touto podmínkou převedla na stát část rozsáhlého Fillova díla, vybavení ateliéru i letního bytu na zámku, kde malíř pobýval.

V záchraně peruckých památek chce podnikatel Ondráček pokračovat, byť vše financuje ze svých zdrojů a bankovních úvěrů bez grantové podpory.

Ondráček stojí i za vznikem Nadace Emila Filly, kterou založil s dědici světoznámého kubistického malíře, a nově začíná i s rekonstrukcí kostela, který stojí na náměstí proti zámku.

„Není nám lhostejné, že je kostel v havarijním stavu a hrozí propadnutí klenutého stropu a zřícení střechy,“ vypočítává. Místní diecéze má na starost desítky kostelů a než by se na záchranu toho peruckého dostalo, tak by mu hrozilo vážné poškození.

Zámek Peruc

Dochovaná podoba zámku je výsledkem rokokové přestavby z let 1760–1770, jejímiž iniciátory byli členové rodu Ledeburů. K pozdějším majitelům patřili Kinští a Thun-Hohensteinové. V polovině dvacátého století na zámku žil a tvořil malíř Emil Filla, jemuž zde byla po jeho smrti otevřena pamětní síň. Samotný zámek je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka, k níž patří také přilehlý park a blízká novogotická Boženina studánka, uvádí česká verze Wikipedie.

„Dohodli jsme se s církevním vlastníkem, že nám objekt kostela za korunu převede, a naopak se zavázali, že dáme kostel do pořádku. Kostel zůstane vysvěcený a bude sloužit svému církevnímu účelu. Nám jde o to, aby prošel rekonstrukcí a nehrozilo mu zřícení,“ plánuje Ondráček.

V kostele již proběhlo základní zajištění kleneb proti zřícení, připraven je i plán opravy střechy a krovu a pak bude následovat kompletní rekonstrukce.