Že jsme dlouho nevyhráli ve velkých tendrech? Vlastně je to úspěch a štěstí, říká šéf Skansky

Michal Jurka

Michal Jurka Zdroj: Michael Tomeš

Michal Jurka
Michal Jurka
Michal Jurka
Michal Jurka
Michal Jurka
6
Fotogalerie

Dlouholetý stavbař Michal Jurka zažívá vrchol dosavadní kariéry. Je nově prezidentem švédského koncernu Skanska pro Česko, Slovensko a Polsko. Změna přichází v době, kdy firma zkouší český a polský byznys Skansky vrátit do zisku. „Se samotným růstem tržeb letos ale nepočítáme. Naším heslem je zisk před tržbami,“ říká ve svém vůbec prvním rozhovoru v nové funkci. Zisk by už letos podle Jurky měl být "přiměřený", dlouhodobě pak dle plánů na úrovni přes tři procenta podílu z tržeb. V rozhovoru pro E15 Premium pak také mimo jiné tvrdí, že kvůli nízkým cenám je dobře, že se firmě nepodařilo v poslední době uspět v tendrech na velké železniční nebo silniční stavby.

Nedávno se pod vás sjednotilo řízení Skansky v České republice, na Slovensku a Polsku. Co je smyslem této změny?

Stavebnictví je lokální byznys a dál budeme chtít působit na trzích, kde nyní jsme. Na druhou stranu střední Evropa je poměrně konsolidovaný celek, takže je lepší hledat synergie napříč jednotlivými zeměmi. Navíc pod nás patří ještě i Maďarsko a Rumunsko. Tam ale stavíme jen komerční projekty pro developerskou sestru Skanska Commercial Development Europe. Celkově chceme naší pozici ve střední Evropě posílit. Pro celou Skansku je to stále poměrně zajímavý trh. V posledních letech jsme u nás, na Slovensku i na polském trhu procházeli strategickými změnami, kdy jsme se začali soustředit jen na náš hlavní byznys. Proto jsme například v Česku prodali divizi zaměřenou na fasády nebo v Polsku výrobnu ocelových konstrukcí. Současně se Skanska na těchto trzích kvůli těmto změnám zmenšila. 

Kolik pracovníků vám ubylo?

V Polsku jsme se za posledních pět let zmenšili ze 7500 zaměstnanců na 2100. U nás to bylo z 5000 pracovníků na zhruba 3500. Tím také začala debata, jestli dává smysl mít dvě menší jednotky nebo byznys ve střední Evropě zkonsolidovat. Padlo rozhodnutí to spojit. S polskými kolegy jsme navíc historicky spolupracovali. 

Budete dál propouštět?

Naším cílem určitě není dramatické snižování počtu zaměstnanců. Když to řeknu v nadsázce, může se stát, že ubyde nějaký náčelník, ale indiánů by mělo zůstat víceméně stejně. Je tam samozřejmě riziko, že lidí, kteří nebudou ochotní se ztotožnit s novou strategií v podobě spojené střední Evropy, tak se můžou nějak rozhodnout, ale to neovlivníme.

V Polsku snad vadí, že je řídíte z Česka?

To ne. Máme buď pozitivní nebo neutrální ohlasy. Těch úplně negativních jsem osobně zaznamenal minimum.    

Budete měnit také obchodní strategii?

Obchodní strategie zůstane na všech lokálních trzích stejná. Už jsme zakotvili a dramatické změny neplánujeme.  

Michal Jurka (41)

Vystudoval ekonomiku a management na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava. Hned po dokončení studií v roce 2002 nastoupil do Skansky. Postupně si v koncernu prošel řadou manažerských pozic. Byl členem představenstva Skansky v Norsku a Polsku. Pro Polsko byl i výkonným viceprezidentem. Od roku 2016 začal řídit českou a slovenskou Skansku. Od podzimu 2019 je prezidentem nové jednotky Skansky sdružující Česko, Slovensko a Polsko. 

Ptám se kvůli tomu, že při pohledu na vaše nové zakázky v posledním roce a půl to vypadá, že jste třeba úplně vyklidili železniční stavitelství. Je to tak?

Úplně tak to není. Na železnici v současnosti děláme dvě zakázky středního rozsahu. Děláme elektrifikaci trati Kadaň-Prunéřov a velkou subdodávku pro společnosti AŽD a Elektrizaci železnic na koridoru Oldřichov-Litvínov. Takže v této oblasti dále působíme. Zároveň se zajímáme o nové zakázky, které na železnici přicházejí. Na druhou stranu je třeba uvést, že jsme v železničním stavitelství poslední dva roky prošli zásadní restrukturalizací. Efektivita a ziskovost tohoto segmentu byla v posledních letech dost slabá. Proto jsme si řekli, dejme se na železnici do pořádku, abychom se mohli znovu nastartovat. 

V čem spočívala restrukturalizace vašeho byznysu v železničním stavitelství?

Zmenšili jsme počet zaměstnanců asi o patnáct procent. Nebyl to tedy žádný zásadní škrt. Byznys jsme si rozdělili na standardní regionální zakázky v podobě oprav menších místních tratí a na projektové týmy, které jsou schopny řídit větší projekty. Jsme přesvědčeni, že velké investice do strojního vybavení, které jsme v posledních třech letech dělali, tak konsolidace lidí, povede k tomu, že budeme na železnici opět úspěšní.  

Vrátíte se tedy do velkých železničních tendrů?

Určitě do nich chceme jít. Možná ne do těch super velkých za sedm osm miliard korun, které ale tady stejně dneska nejsou. Spíš do těch standardních mezi jednou až třemi miliardami. To je segment trhu, který je pro nás zajímavý.

Jaké byly poslední velké tendry na železnici, do nichž jste se hlásili?

Před lety jsme se ucházeli o výstavbu tunelů v Ejpovicích, kde jsme nakonec nebyli úspěšní, a to ani ve sporu, který jsme následně vedli kvůli způsobu vybrání vítěze. Neuspěli jsme potom ani v několika dalších větších tendrech. Na druhou stranu když vidím, s jakými cenami se v posledních třech letech vyhrávalo, tak si říkám, že je možná štěstí, že jsme nic z toho nezískali. 

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!