Zažité představy o bankovním byznysu se v příštích letech otřesou. Finančníci budou propříště moci vydělávat jen v povolených odvětvích. Mnohé zdravé firmy na odvrácené straně si naopak budou moci o levné půjčce nechat jen zdát. V extrémním případě mohou mít s financováním problémy i státy. Pokud nebudou dost zelené. „Nemyslím, že je správné vytvořit z bank nástroj na plnění politických cílů. A udržitelné financování je právě tou oblastí, kde se ta hranice možná překračuje,“ říká někdejší dlouholetý viceguvernér České národní banky a současný poradce pro finanční sektor v KPMG Mojmír Hampl. Zatímco vlna regulací po finanční krizi měla podle něho za cíl srovnat banky do latě, ta současná míří mnohem dále.
Nakolik kontroverzní je přechod centrálního bankéře do poradenství? Vyžaduje to nějakou mentální výhybku?
Kontroverzní bych neřekl, ani pro mě, ani pro ČNB nebo KPMG. Splnil jsem povinnou karanténu a do značné míry přebírám agendu někdejšího guvernéra Zdeňka Tůmy, kterého si vážím a kterého mám rád. Jde spíš o mentální transformaci.
To jsem měl právě na mysli, transformaci v co?
Když jsem byl v ČNB, měl jsem na starosti regulaci a vyjednávání o ní. Tady vidím tu další fázi, když se regulace uplatňuje prakticky. Obecně znamená přechod z veřejného do soukromého sektoru jinou perspektivu, jiný pohled na věc.
Vrháte se do odvětví, které kvůli rozmachu finanční regulace během poslední dekády chytilo druhý dech. To hlavní už regulátoři řekli, nebo ne?
Ještě nedávno jsme si kladli otázku, zda už je regulační tsunami pryč, ale nemyslím si to. Velkým tématem budou green finance a to může ve svých důsledcích vlnu po roce 2008 ještě překonat. Tehdy se jen jinak nastavovala pravidla téže hry. Takzvané udržitelné financování znamená hru trochu jinou. Jde o jedno z největších témat, která se budou v Evropě na nejvyšší úrovni řešit. A půjde o transformační změny. Nejen pro banky, ale i pro pojišťovny, penzijní fondy a tak dále.
Kterak tyto záměry konkrétně promění finanční byznys?
Jemnější část chystaných pravidel začíná určitým výčtem nástrojů, které jsou dostatečně zelené, a odsunutím těch, které tato kritéria nesplňují. S tím, že první skupině by se mohlo dostávat preferenčního zacházení a tu druhou naopak čekají malusy. Návrhy Christiana Thimanna, který šéfoval pracovní komisi pro udržitelné finance (Evropské komise - pozn. red.), jdou ale mnohem dál. Říkají, že finanční sektor by se měl stát nástrojem transformace ekonomiky k ekonomice zelené.
Proč zrovna on?
Protože má peníze. Protože je pánem krevního oběhu v ekonomice. A úvahy jdou daleko, od změněných pravidel oceňování přes nová účetní pravidla až po nové pojetí péče řádného hospodáře. Ve finančním sektoru by to třeba znamenalo, že nejde o to vytvářet krátkodobý zisk pro akcionáře, ale spoluvytvářet udržitelnou ekonomiku v dlouhém období. Kdybych to karikoval, najatý management by třeba mohl jít do vězení za to, že udělal krátkodobý zisk z něčeho, co se ukázalo, že nenaplňuje myšlenku udržitelnosti. To jsou principiální změny pohledu na celý byznys.
Pokud ještě o nějaký pořádný byznys vůbec půjde.
Z bank se stává odvětví, ve kterém je veřejný a politický zájem větší než jinde. Nemyslím, že je správné vytvořit z bank nástroj na plnění politických cílů. A udržitelné financování je právě tou oblastí, kde se ta hranice možná překračuje. Vlastně říkáte, že soukromé subjekty jsou do určité míry veřejné. S tím jsem měl problém už v ČNB. Doufal jsem, že se příval regulací uklidní a nastane standardní byznysový zápas, a ono ne. Pro nás jako poradce to může být naopak příležitost.
Lecjaká „špinavá“ fabrika tedy za pár let nedosáhne na úvěr?
Některé zahraniční instituce mají třeba vnitřní politikou stanoveno, že výrobu elektřiny z neobnovitelných zdrojů buď nefinancují, nebo ji financují s přirážkou. To by mohlo být stanoveno jako obecný princip fungování. Některé finanční instrumenty by se mohly stát naprosto neakceptovatelnými. Pojišťovny nebo třeba penzijní fondy by měly zakázáno do takových instrumentů investovat.
Některé z bank ostatně už udělaly v tomto směru první krok, belgická KBC už loni zastavila financování uhelných firem.
To, že s tím některé z institucí přijdou, je jejich soukromá věc. Teď by to ale mohlo přijít jako systémová změna pravidel. A myslím, že nová Evropská komise, která to má jako jedno z hlavních témat, tomu bude přát ještě více.
Nakolik destruktivně může dopadnout srážka bankovního byznysu s udržitelnými financemi v českém prostředí?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
