Rozdělení ČEZ jako první krok k zestátnění. Vláda se pře s minoritáři, kritický je i exšéf firmy
Problematika zestátnění části skupiny ČEZ, kolem něhož panuje přísné informační embargo, se pomalu přesouvá do advokátních kanceláří. Na právní bitvy je sice brzy, z nedávno zveřejněného návrhu „lex ČEZ“ je však patrné, že vláda si právními pojmy začíná kolíkovat hřiště. Energetický expert a bývalý generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl přitom považuje zestátnění nejen za zbytečné, ale i chybné, protože přesune peníze od daňových poplatníků k investorům.
Minoritní akcionáři v čele s investorem Michalem Šnobrem kritizují, že vládní návrh z pera ministerstva spravedlnosti omezuje práva drobných investorů tím, že k chystanému zestátnění bude kvůli lex ČEZ potřeba méně hlasů.
Dosud se počítalo s tím, že pro zestátnění bude třeba souhlasu 90 procent podílníků. Pro přijetí novely by ale stačilo jen 85 procent hlasů přítomných na valné hromadě, což by vzhledem k dosavadní průměrné účasti znamenalo, že by vláda dokázala jakýkoli návrh bez problémů prosadit. Ministerstvo financí drží v energetické skupině zhruba 70 procent akcií.
Vláda i všichni její zástupci zabývající se energetikou zarytě mlčí kvůli citlivosti tématu, které může ovlivnit cenu akcií polostátní firmy na burze. „Žádné vyjádření nad rámec již veřejně známého nebudu poskytovat ani já a předpokládám, že ani nikdo jiný z pětikoalice,“ sdělil deníku E15 místopředseda ODS Zdeněk Zajíček, který pomáhá s řešením energetické krize.
Ministerstvo spravedlnosti však v materiálu snížení kvóra ospravedlňuje tím, že má umožnit rychlejší dosažení strategických státních cílů v oblasti energetické infrastruktury – jinými slovy zajistit energetickou bezpečnost. Argumentuje i praktickými důvody. Dostat 90 procent akcionářů na valnou hromadu podle něho není uskutečnitelné.
Šnobr ale nesouhlasí s tím, že by vláda neměla jinou možnost. „Lex ČEZ je právní paskvil, který drobným investorům zcela zabrání proces jakkoli ovlivnit,“ říká. „Pokud chce vláda postupovat podle platného evropského práva, musí použít funkční model francouzského zestátnění energetické společnosti EDF. V ní stát od drobných investorů postupně dokupuje podíl nad 90 procent, aby mohl provést finální vytěsnění bez jakýchkoli formálních pochyb,“ dodal Šnobr s tím, že kdyby stát k zestátnění přistoupil dříve, mohl by akcie vykupovat výrazně levněji.
Snížení kvóra označuje za problematické i Legislativní rada vlády. Jeho zjevná účelovost může být v rozporu s ústavním i evropským právem, obává se například člen Legislativní rady vlády Petr Bezouška.
Předkladatel návrhu však oponuje s tím, že podstata legislativní změny je právně v pořádku. Návrh totiž podle něj neřeší vytěsnění minoritářů, ale takzvané rozdělení společnosti s nerovnoměrným výměnným poměrem, pro jehož odsouhlasení – stejně jako v jiných zemí – není třeba tak výrazného souhlasu akcionářů. Snížené kvórum je u této formy přeměny společnosti u celé řady zemí běžné, hájil návrh například premiér Petr Fiala pro Události, komentáře. Například Německo má podle vládních zástupců tuto hranici nastavenou na 75 procent, Slovensko dokonce na 66 procent, protože se zde vychází z právní úpravy pro fúze.
Vláda navzdory kritice nadále tvrdí, že jí jde o spravedlivé vypořádání s minoritními akcionáři. V materiálu lex ČEZ ministerstvo spravedlnosti sice připouští, že cílem změny legislativy je jednodušší nerovnoměrné rozdělení vlastnické struktury v nových rozštěpených společnostech tak, aby jednu z nich plně ovládl stát. Ale zároveň dodává, že součástí tohoto kroku bude spravedlivá kompenzace minoritářů.
Jak by řez polostátní firmy vypadal, zatím není veřejně známo. Většina expertů na energetiku odhaduje, že by do státní společnosti přešly veškeré elektrárny včetně těch obnovitelných a na burze by zůstal podíl té části ČEZ, která se zaměřuje na distribuci, obchod a nové služby moderní energetiky.
Někteří analytici se ale domnívají, že pod plně státní firmu stát nakonec zařadí jen jaderné elektrárny včetně těch, které se teprve budou stavět. Bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl dokonce považuje zestátnění za nesmysl.
„Státní má být pouze obchodník s energií a nové jaderné zdroje, protože ty bez státních záruk postavit nejdou. Vždy se může jednat o nové společnosti,“ říká Míl s tím, že nevidí důvod, proč by daňoví poplatníci měli minoritním akcionářům zaplatit kolem 200 miliard korun za zestátnění, z něhož jim v současné energetické realitě nepoplyne žádné dramatické zlevnění.
Vláda zatím způsob vypořádání minoritářů nekomentovala ani nenaznačila, jak štědrá by vůči nim byla. Podle energetických expertů stále není zcela vyloučené, že by stát dokupoval zbylé akcie na burze. Kvůli spekulacím na růst cen by však byl takový způsob zestátnění extrémně drahý, navíc s nejasným výsledkem. „Existuje totiž reálná hrozba, že by část akcionářů akcie prodat nechtěla a vládu by záměrně držela v šachu,“ spekuluje zdroj z energetických kruhů, který si nepřál být jmenován.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
