Čínská MG válcuje evropský trh. V Česku už předběhla Volvo i Audi
Čínských značek se snaží na evropských trzích prosadit hodně, žádné se však zatím nedaří tolik jako MG. Dceřiná automobilka státního koncernu ze Šanghaje SAIC předbíhá v prodejích zavedené západní značky, a to jak v Česku, tak i v celé Evropě.
Netěší se takové mediální pozornosti jako největší čínský vyzývatel tradičních západních automobilek BYD, expanze na starém kontinentu se jí však daří výrazně lépe. Jen v Česku udala za prvních sedm měsíců tohoto roku 3002 osobních automobilů, téměř o šest set více než za stejné období loni. Drtivou většinu tvořily benzinové vozy, čistě elektrických značka udala 176 plus 76 hybridů. V žebříčku nejprodávanějších značek se tak vyšplhala na jedenáctou pozici, tedy hned za natolik zavedené značky, jakými bylo desáté BMW, devátý Renault a osmý Mercedes-Benz. Naopak Peugeot, Volvo a Audi už koukají MG na záda.
Kdysi britská značka, kterou po krachu přede dvěma dekádami koupil čínský SAIC, zažívá renesanci napříč Evropou. Čtyři roky od vstupu do Německa, největšího evropského trhu s automobily, který je vzhledem k silné konkurenci zároveň považován za vůbec nejnáročnější, zde prodala asi 75 tisíc vozů. Zdánlivě nicotných osm desetin jednoho procenta tržního podílu je tak ve skutečnosti velmi slušný výsledek – stejného aktuálně dosahují například Mitsubishi nebo Suzuki – obzvláště s ohledem na očekávaný další růst.
Ne elektromobily, ale levnější spalováky MG bodují v Česku i v EU
„Příští rok chceme udělat další krok a dosáhnout jednoho procenta,“ uvedl v rozhovoru pro Automobilwoche obchodní ředitel MG pro Německo Oliver Rittierodt. K MG se přesunul teprve přede dvěma měsíci v rámci personální rošády z jihokorejské Hyundai. Jeho předchůdce v ředitelském „dresu“ MG Patrick Schulz se naopak přesunul ke konkurenci, k čínské BYD. MG je v Německu zdaleka nejúspěšnější čínskou značkou, od ledna do konce července zde udala 13,5 tisíce vozů. Druhé BYD „pouze“ 7,5 tisíce, Leapmotor 2,7 tisíce.
„V Evropě mělo MG nepochybně určitou výhodu v zavedeném jméně, které navíc nezní bizarně jako většina jiných čínských značek. V Česku to takřka neplatilo, nikdy zde aktivní nebylo a britské vozy u nás obecně neměly dobrou pověst,“ říká redaktor portálu Auto.cz Michal Dokoupil.
„V Česku MG začalo s levnými spalovacími modely, které míří na méně náročné uživatele. Zdaleka nejlépe se prodával od počátku model ZS, který patřil mezi vůbec nejlevnější SUV na trhu. Zároveň ale aspoň na pohled nepůsobil lacině, a to jak zvenku, tak uvnitř. Navíc nebyl nijak špatný ani technicky, i když do kvalit západních modelů měl hodně daleko,“ dodává Dokoupil.
Podobný příběh píše MG na českém trhu s větším modelem HS. Novější generace obou sice zdražily, stále se ale řadí k levnějším autům na trhu. ZS se aktuálně prodává od 450 tisíc korun, HS od 675 tisíc. „Jedním z hlavních důvodů úspěchu MG v Česku je ale zavedený importér AutoBinck, který dal značce potřebnou péči. Tedy širokou síť autosalonů a servisů a také spoustu peněz do marketingu. Zatímco MG jsou v reklamě vidět na každém rohu, o jiných čínských značkách u nás většina lidí ani neví,“ říká Dokoupil.
Zatímco v Česku MG boduje hlavně se spalovacími modely, v západní Evropě sází především na elektromobily a hybridy, kde zdatně konkuruje nižší cenou i dobře známým jménem. Celá mateřská automobilka SAIC je ještě dále, v celé Evropě včetně Velké Británie by letos měla dle Rittierodta překročit hranici tří set tisíc prodaných vozů. Pro srovnání – Tesla loni udala v Evropě 327 tisíc vozů. V EU a Spojeném království drží tržní podíl 2,1 procenta, tedy zhruba stejnou pozici, jakou zaujímají zavedené značky Cupra nebo Nissan. Je pevně etablovaná v Británii a získává na popularitě v Itálii i ve Španělsku.
K dalším čínským značkám se značným potenciálem patří hlavně BYD. „Jejich prodeje v Evropě přesáhly za šest měsíců sedmdesát tisíc vozů, ale to je jen začátek. Mezi další viditelné skupiny už patří Geely, které má podíl ve Volvu a představuje značku Lynk & Co, Chery se značkami Jaecoo a Omoda je už také přítomné na českém trhu. Rozjíždí se Xpeng a možná i Dongfeng zkusí oživit svou pozici na českém trhu,“ říká odborník na autoprůmysl z poradenské společnosti EY Petr Knap.
„V Evropě pak uvidíme také více Great Wall a Nio. Celkově jejich přítomnost posílí, až budou dodávat větší část produkce z továren v EU nebo v Turecku,“ dodává.
Evropská unie loni uvalila dovozní cla na elektromobily vyráběné v Číně ve výši až 45 procent, výše cel se však liší podle jednotlivých značek. Zástupci čínské vlády vyjednávají o zmírnění opatření nebo o změně jeho formy, například nahrazením cel takzvanými minimálními cenami, za které by se čínské elektromobily prodávaly, uvedli dříve eurokomisař Maroš Šefčovič a čínský ministr obchodu Wang Wen-tchao. Zatím však platí loni uvalená dodatečná cla, což nutí v Číně vyrábějící automobilky reagovat.
Některé v EU budují továrny, aby se vyhnuly platbě cel, například BYD staví obří závod v Maďarsku. Některé značky reagují i tím, že místo dovážení elektromobilů, jejichž prodeje rostou pomalejším než očekávaným tempem, exportují hybridní nebo spalovací vozy. Na ně se dodatečná cla nevztahují. Hybridní pohon je přitom u zákazníků mimořádně oblíbený.
Prodej těchto vozů roste mnohem rychleji než ryzích elektromobilů. Například plug-in hybridů největší čínské automobilky BYD si jen v pololetí zaregistrovali Evropané dvacet tisíc, třikrát více než za celý loňský rok. Tak třeba zmíněný koncern SAIC, do kterého MG spadá, platí za elektromobily dovážené do Německa cla až 45,3 procenta. V případě plug-in hybridů to je „pouze“ standardních deset procent.
