Česko bude dál čekat na nová děla, projekt brzdí problém s municí. Síla armády přitom prudce klesá
Klíčová armádní zakázka na nové francouzské houfnice Caesar ráže NATO naráží na další překážku. Vedle odstranění technických problémů samotných děl je také nutné odzkoušet munici. Přestože si české firmy v minulosti vymínily, že výrobu nábojů zajistí samy, státem vlastněná společnost Explosia nemá hotové testy takzvaných hnacích náplní. Právě kvůli slabšímu dělostřelectvu i nedostatku personálu si přitom české vojsko výrazně pohoršilo v mezinárodním žebříčku Global Firepower. Tuzemská armáda se propadla ze 46. na 53. místo hned za Etiopii.
Tyto celospalitelné moduly tvoří spolu s granáty nedílnou součást moderní dělostřelecké munice nazývané dělená. Její jediný ryze český producent STV Group, s nímž ministerstvo obrany přede dvěma lety uzavřelo rámcovou smlouvu v hodnotě až 12 miliard korun, má připravené náhradní řešení. Spočívá ale v dodavateli z ciziny.
Informace redakce e15 o potížích s municí potvrdil ředitel speciálních projektů STV Pavel Beran. „Explosia musí nejprve absolvovat řadu zkoušek a projít procesem certifikace pro houfnice Caesar. Pokud by to nestíhala, máme na přechodnou dobu připravené řešení se zahraničním výrobcem hnacích náplní,“ říká Beran.
Podle mluvčí Explosie Kateřiny Holancové zahájila firma spolupráci s STV „na kvalifikaci a certifikaci munice“ letos. „Proces probíhá podle programu schváleného národní autoritou s cílem splnit požadavky českých obranných standardů a příslušných norem NATO,“ uvádí Holancová.
Zapojení Explosie je pro Česko klíčové
Dělostřelecká munice ráže NATO 155 milimetrů musí splňovat přísné alianční normy známé pod zkratkou STANAG (Standardization Agreement). Obnáší to stovky testů – od pádů, vibrací, rázů a teplotních cyklů přes zkoušky odolnosti vůči vlhkosti až po vojskové neboli uživatelské testy prováděné přímo armádou. „Cílem je zajistit, aby granáty a hnací náplně byly účinné, balisticky přesné, plně kompatibilní s danou zbraní, a především bezpečné při manipulaci, skladování i při střelbě,“ vysvětluje Beran.
STV s Explosií úzce spolupracuje a hodlá v tom pokračovat. „Počítáme s tím, že bude hlavním dodavatelem modulárních náplní pro houfnice Caesar. V poslední době se jí daří významně navyšovat výrobní kapacity,“ upozorňuje šéf speciálních projektů STV.
Produktové portfolio strategické státní firmy je celosvětově unikátní. Sahá od bezdýmných prachů pro střelivo do ručních i velkorážových zbraní přes polospalitelné a celospalitelné modulární náplně, motory do leteckých záchranných systémů nebo protitankových zbraní až k průmyslovým trhavinám včetně plastických na bázi známého Semtexu. „Takové schopnosti v okolních státech, jako je Maďarsko, Slovensko či Rakousko, zcela chybějí. Dodávky od českých výrobců jsou základem soběstačnosti, a tedy obranyschopnosti České republiky,“ zdůrazňuje Beran.
Vývoj náplní skončil už před deseti lety
Problém je v tom, že testy dělostřeleckých hnacích náplní ráže 155 milimetrů podle předpisů STANAG mohly být už dávno hotové. A to z toho důvodu, že jejich vývoj Explosia dokončila před více než deseti lety. V roce 2016 to pak byla právě česká státní akciovka, slovenský podnik ZVS a polský Dezamet, které dotáhly vůbec první středoevropský zbrojní projekt. Vyvinuly moderní velkorážovou munici, kterou si tehdy na základě zkoušek vybrala polská armáda a upřednostnila české celospalitelné moduly před německými nabízenými koncernem Rheinmetall.
Následně si Poláci náboje s tuzemskými hnacími náplněmi za téměř sto milionů korun objednali pro své nové houfnice Krab. V té době se předpokládalo, že zakázka otevře trojici zapojených firem cestu do dalších zemí NATO. Ta však pro Explosii zůstává překvapivě stále uzavřena.
„V současné době vynakládáme maximální úsilí na splnění všech stanovených podmínek,“ ujišťuje Holancová. K termínu dokončení testů se ale mluvčí Explosie vyjádřila neurčitě. „Vzhledem k citlivosti a významu celého projektu nebudeme bližší informace o průběhu kvalifikace a jiných detailech uvádět,“ sdělila.
Česká armáda čeká na nová děla už rok
Ministerstvo obrany aktuálně řeší technické nedostatky samotných houfnic Caesar. Podle červencového vyjádření rezortu existuje riziko, že děla nesplní klíčové požadavky armády. V krajním případě by tak úřad od zakázky za 10,3 miliardy korun mohl odstoupit.
Smlouvu s francouzskou společností KNDS, nástupcem Nexter Systems uzavřela česká strana v roce 2021, o rok později objednala dalších deset houfnic. Vojsko jich má dostat celkem 62. Na zálohách už ministerstvo zaplatilo 7,2 miliardy.
„Stále věříme, že dojde k námi preferovanému řešení, kterým je naplnění smlouvy,“ uvedl před měsícem vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka. První caesary má armáda převzít v dubnu 2026, zbytek do srpna 2027.
Ohrožení projektu by mělo širší dopad na český obranný průmysl. Většinu děl má zkompletovat skupina CSG, která dodá podvozky Tatra a pancéřové kabiny. Cena celého kontraktu je oproti původním předpokladům zhruba o 40 procent vyšší, příčinou je podle Koudelky například inflace nebo zdražení surovin.
