Podle analytika Václava Frančeho z Raiffeisenbank stálo za snížením inflace zejména zlevňování cen potravin a nealkoholických nápojů. Franče podotknul, že výrazně klesly zejména ceny zeleniny, podle dalšího analytika Petra Dufka z ČSOB to souviselo s obavami ze šíření nebezpečné střevní bakterie E-coli. Navíc se podle Dufka letos nekonal ani bramborový efekt (přechod na rané brambory), a tak inflace dopadla výrazně lépe než čekal trh.
Radovat se mohou motoristé, protože po třech měsících růstu šly lehce dolů ceny pohonných hmot. Nahoru naopak táhly inflaci ceny plynu, které se meziměsíčně zvýšily o 7,7 procent. Dražší bylo také nájemné, to se meziměsíčně zvýšilo o 0,1 procenta. Z potravin rostly ceny chleba, cukru, kávy a minerálních vod. I meziroční růst spotřebitelských cen nejvíce ovlivnily ceny potravin a nealkoholických nápojů.
Zdroj: ČSÚ
Brzdnou silou inflace byly podle analytika Michala Kozuba ze společnosti Home Credit hlavně ceny zboží dlouhodobější spotřeby, jako je oblečení nebo elektronika. Svůj podíl měla i nová auta, jejichž cena stále klesá. Na Octavii Tour za 264 tisíc korun dnes lidé vydělávají v průměru 11 měsíců, zatímco v roce 1996 stála Felicia 220 tisíc a průměrný Čech na ni pracoval téměř dvakrát tak dlouhou dobu, doplnil Kozub.
Meziroční inflace klesá podle Dufka pod cíl ČNB, která tak může ponechat své úrokové sazby beze změny i v dalších měsících. Inflaci navíc stále brzdí slabá domácí poptávka a relativně silná koruna.
