Růstu české ekonomiky nezabránil ani propad investic
Překotná loňská výstavba infrastruktury tažená dočerpáváním evropských fondů si letos vybírá svou daň v podobě drastického propadu investic. Do výrobních a dopravních staveb tak ve druhém čtvrtletí putovalo nejméně peněz za posledních dvanáct let, a staly se tak hlavní brzdou růstu české ekonomiky.
Ta i přesto oproti loňsku o 2,6 procenta povyrostla, a to především díky solidnímu odbytu domácího zboží v zahraničí a vysokým útratám českých domácností.
„Řada starších infrastrukturních projektů byla loni narychlo dohotovena v souvislosti s dočerpáním evropských dotací a nové investice jsou často prozatím ve stadiu příprav,“ uvádí jako jedno z možných vysvětlení oproti loňsku takřka dvacetiprocentního výpadku investic do technických staveb analytička ČSÚ Tereza Košťáková.
Stavebnictví bylo ve druhém kvartálu zároveň jediným sektorem tuzemské ekonomiky, jehož výstup oproti loňsku klesl. Zbytku ekonomiky se však dařilo a ekonomika i oproti předchozímu čtvrtletí o 0,9 procenta zbytněla, a překonala tak očekávání analytiků i České národní banky. Vedle více jak dvouprocentního růstu spotřeby domácností pomohly ekonomice o obdobné procento vyšší vládní útraty nebo zahraniční obchod.
„Vysloveně se dařilo exportu a jeho přebytek přispěl k růstu ekonomiky nejvíc od roku 2011. Růst spotřeby naopak zvolnil, takže nadále platí, že domácnosti utrácí méně, než by odpovídalo přírůstku jejich příjmů,“ uvádí hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek.
V prvním čtvrtletí ekonomika meziročně stoupla o tři procenta. „Ve druhé polovině letošního roku ekonomiky velmi pravděpodobně ještě dále oslabí,“ říká hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Celkově by ekonomika měla za celý rok podle odhadů analytiků povyrůst o 2,3 až 2,5 procenta. Pro příští rok očekávají ekonomové zrychlení růstového tempa směrem ke třem procentům.