Česko stojí v koutě při porcování miliardového sousta pro startupy
Evropa právě rozjíždí technologický fond se 125 miliardami korun, ale Česko do něj neposlalo ani korunu.
- Tuzemské startupy tak přicházejí o cennou viditelnost a pro největší evropský balík peněz si budou muset dojít mnohem složitější cestou.
- Česká AI a deep-tech scéna přitom patří k evropské špičce, rozvoj nadějných firem však dlouhodobě brzdí nefunkční státní podpora.
Česko vypustilo závod s visačkou 125 miliard korun, který se otevírá pro mladé inovativní firmy v Evropě. Řeč je o investičním nástroji Scaleup Europe Fund představeném před pár dny na summitu Evropské rady pro inovace (EIC) v Bruselu. Ani tuzemská vláda, ani žádný lokální investiční fond do něj nesměřují svůj kapitál. Jde přitom o jeden z pilířů pro udržení inovací na kontinentu, k němuž vyzvala předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.
„Evropská unie chce zajistit, aby klíčové technologie, know-how a duševní vlastnictví zůstávaly v Evropě. Mělo by to být i prioritou České republiky, ale dlouhodobě se tak neděje,“ říká David Kotris, šéf firmy enovation zabývající se dotačním poradenstvím. Ministerstvo průmyslu a obchodu, pod které agenda startupů spadá, na dotazy redakce, proč se Česko programu neúčastní, do vydání textu nereagovalo.
Situace automaticky neznamená, že by české startupy měly zavřené dveře k financování z fondu, ukazuje to ale pozici Česka na startupové mapě, což se podle Davida Kotrise odrazí v šancích na úspěch při žádosti o podporu. Pro tuzemské technologické hráče je to signál, že si cestu k největšímu evropskému balíku peněz budou muset prošlapat sami, a o to složitěji. „Je to pro českou startupovou scénu rána. I když se o peníze z nového fondu budou moci ucházet firmy z celé Evropy, investoři se logicky budou dívat na to, jaké země se na financování podílejí. A startupy z těchto zemí tak budou v očích investorů více viditelné,“ dodává.
Nový fond je jedním z prvních kroků, který má zvýšit konkurenceschopnost Evropy oproti USA a Číně. V první fázi má přislíbeny investice v celkové hodnotě 1,5 miliardy eur, cílová úroveň je stanovena na pět miliard eur, čili 125 miliard korun. Díky následnému pákovému efektu by nicméně výsledná částka měla být ještě výrazně vyšší.
Podpora fondu má mířit především do hi-tech technologií, rozvoje kvantových počítačů, vesmírných technologií, biotechnologií či polovodičů. Záběr bude ale širší a prostor pro financování nově získají i takzvané dual-use technologie, tedy řešení využitelná jak v civilním, tak i obranném průmyslu.
Podle Jana Staňka, řídícího partnera venture kapitálového fondu Purple Ventures a člena správní rady České startupové asociace, by sice zapojení Česka mohlo zvýšit viditelnost domácího ekosystému, ale šance kvalitních českých scaleupů ve fondu uspět tím zásadně neklesají. Důvod, proč se země nedokázala zapojit, vidí v institucionálním nastavení podpory startupů.
„Na rozdíl třeba od Polska nemá Česko silnou státní rozvojovou banku s jasným mandátem investovat do venture kapitálu. Polská BGK operuje v jiné lize než například CzechInvest nebo ČMZRB co do velikosti i mandátu. I proto je zapojení do podobných evropských iniciativ pro Česko složitější,“ soudí.
Do fondu pošle přibližně miliardu eur program Horizon Europe, zbývající kapitál pak zajistí soukromí investoři. K fondu se již připojila řada významných evropských institucí a investorů, například Novo Holdings, Santander, CriteriaCaixa nebo Export and Investment Fund of Denmark. Správcem fondu byla vybrána švédská investiční skupina EQT, jeden z největších evropských private equity investorů.
České startupy by přitom měly co nabídnout. „Tuzemská AI, deep-tech i SaaS scéna patří v evropském kontextu ke špičce a pravidelně přichází s inovativními projekty s globálním potenciálem. České startupy navíc zvládají uspět i na mezinárodních trzích a přitahovat zájem zahraničních investorů,“ vyjmenovává Jan Staněk.
Podobně to vidí i Robert Kubín, místopředseda představenstva investiční společnosti Amundi Czech Republic. „Česká republika má stále co nabídnout, ať už jde o technický talent, silnou průmyslovou tradici nebo rostoucí startupovou komunitu. Samotný fond samozřejmě evropskou konkurenceschopnost nevyřeší, ale může být důležitým krokem k budování hlubšího evropského kapitálového trhu, který je pro dlouhodobý růst inovativních firem klíčový,“ říká.
Budování startupů se daří i navzdory tomu, že české prostředí nepatří mezi nejpřátelštější v Evropě, i když třeba úprava zaměstnaneckých akcií startupům situaci ulehčila. I tak Česká republika v plnění evropských standardů, ke kterým se zavázala před pěti lety, patří mezi nejhorší evropské země, v žebříčku 24 zemí je třetí od konce.
Jakkoliv se Česko nezapojilo do Scaleup Europe Fund, v jiných podobných iniciativách podporujících různou formou financování evropských a domácích startupů, ať už přímo, či nepřímo, figuruje. Jde například o Inovační fond NATO s jednou miliardou eur, fond Trojmoří rovněž s až jednou miliardou eur. Jako člen EU figuruje i v Evropském investičním fondu slibujícím desítky miliard eur. Účasti na fondech NATO i Trojmoří nicméně schválil už předchozí kabinet Petra Fialy.
