Česko vypadlo z top třicítky rájů pro startupy. Ostatní země zabraly víc
Česko vypadlo z elitní top 30 globálních startupových líhní.
- I přes celkový pokles na 32. místo tuzemský ekosystém meziročně vyrostl o 15,9 procenta.
- Odrazem zpět na vrchol má být nový startupový zákon, který konečně odemkne chybějící růstový kapitál pro globální úspěch domácích firem.
Poslední zpráva prestižního žebříčku Global Startup Ecosystem Index dává Česku varovnou zprávu. Země vypadla z top 30 nejlepších líhní pro mladé inovativní firmy. Ne že by země začala dělat znenadání něco špatně. Podle expertů přestala stíhat tempo ostatních, kteří zabrali.
Místo pro Česko má letos číslo 32 a jako trend je varováním zejména do budoucna. „Pokles o dvě místa je odrazem ambicí konkurenčních států, které rychleji vylepšují své prostředí. I přes solidní podmínky negeneruje naše prostředí dost startupů, pro které navíc máme méně kapitálu. Na tyto hlavní cíle se potřebujeme zaměřit,“ přiznává Martin Jiránek, zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro startupy. Zdůrazňuje zároveň, že hodnocení není pro Česko fatální. „Stojíme na pevných základech v podobě talentu, výzkumu i vysokého školství,“ doplnil.
Index analytické společnosti StartupBlink hodnotí země podle tří hlavních oblastí: velikost ekosystému, kvalita startupových výstupů a stav podnikatelského prostředí. Největší váhu má objem financování startupů a počet vznikajících firem. Právě v těchto parametrech Česko podle reportu zaostává za nejrychleji rostoucími ekosystémy.
Konkurence sílí
Podle Roberta Kubína, místopředsedy představenstva investiční společnosti Amundi Czech Republic, není pokles o dvě příčky zásadní problém, ale spíše signál, že konkurence v Evropě i ve světě rychle sílí. „Zkušenost vyspělejších trhů ukazuje, že o úspěchu nerozhoduje jen vznik startupů, ale především jejich schopnost růst a získávat kapitál v pozdějších fázích rozvoje. Tady bych řekl, že často zaostáváme,“ souhlasí s klíčovým ukazatelem indexu.
Čísla konkrétně ukázala, že tuzemský startupový ekosystém sice meziročně vyrostl o 15,9 procenta, za poklesem z loňského 30. místa je ale rychlejší růst konkurence – třeba Saúdská Arábie vyskočila meziročně o 10 míst, Tchaj-wan o pět.
Česko i tak zůstává nejlépe hodnoceným startupovým ekosystémem ve střední Evropě, v rámci EU mu patří 15. místo. Samotná Praha posílila na 83. místo mezi startupovými huby a Česko má v globální top tisícovce měst čtyři své zástupce. Vedle hlavního města je to Brno, Ostrava a nově i Olomouc.
Celkově pak Česko zaostalo za Německem na 7. místě nebo za Estonskem na 12. či Litvou na 22. místě. Jen o místo za námi se pak umístilo Polsko a světovým lídrem jsou USA.
Návratu do prestižního klubu mají pomoci změny, o kterých hovoří Robert Kubín z Amundi. „Startupy obvykle netrápí nedostatek nápadů nebo talentu, ale spíše omezený přístup k růstovému kapitálu, složitější regulace nebo menší propojení mezi akademickou sférou, investory a byznysem,“ říká.
Stát se situaci snaží dohnat legislativou. „Významnou změnu by měl přinést startupový zákon, jehož paragrafované znění právě dokončujeme, a další vylepšení našeho prostředí, která chystáme,“ říká Martin Jiránek, zmocněnec ministra průmyslu.
Podle Jiřího Vicherka, předsedy České startupové asociace, je před Českem ještě spousta práce. „Startupový zákon bude ale velkým milníkem. Díky němu se pojem startup poprvé zakotví v legislativě a nám se tak otevřou mnohem větší možnosti pro podporu rychle rostoucích firem s globálním potenciálem,“ soudí. Už nyní mezi velké změny patří úprava u zaměstnaneckých akcií nebo plná digitalizace živnostenského rejstříku.
