Jak založit startup: Vždy byl a bude prostor pro inovativní projekty, říká investor Hlavenka

Jiří Hlavenka má rád projekty, do kterých vstupuje v úvodní fázi, tedy jako takzvaný andělský investor.

Jiří Hlavenka má rád projekty, do kterých vstupuje v úvodní fázi, tedy jako takzvaný andělský investor. Zdroj: Osobní archiv

„U úspěšných podnikatelů je docela časté, až typické, že uspějí s druhým, třetím projektem, ne s tím prvním,“ říká podnikatel a investor Jiří Hlavenka.
2
Fotogalerie

Podnikání je podle investora Jiřího Hlavenky vždycky především týmová práce. „Tým vás jako zakladatele hrozně moc obohatí. A pustit se do toho opravdu velkého podnikání s lidmi, které znáte, máte je ověřené a oni vás, to je skoro záruka úspěchu,“ říká podnikatel a andělský investor Jiří Hlavenka.

V čem vidíte z hlediska podnikatelských příležitostí perspektivu do budoucna?

Příležitosti jsou všude! Narážíte-li na současnou situaci (covid a navazující ekonomická krize), pak se z mého pohledu pro investování do inovativních startupů nic nemění - možná až na velmi vzácné výjimky některých oborů, které jdou ke dnu krátko- i střednědobě. Vždy je, byl a bude prostor pro inovativní podnikatelské projekty, pro lidi s vynikajícím podnikatelským talentem, s extrémní pracovitostí a odhodláním. Vždy tu byl, je a bude prostor pro budoucí vítěze.

A může být ve všech možných oborech, nejen v technologiích. Ty jsou populární, protože máme na mysli globální vítěze jako je Amazon, Google nebo Facebook, a protože technologie jsou atraktivní kvůli globální škálovatelnosti, rychlosti růstu a dobrým možnostem exitu pro vítěze. Současně je v nich ale gigantická konkurence, neboť je odkudkoli z planety. Já mám osobně rád obory, kde se střetává svět starý a nový. Kde už je byznysový fundament a potenciál (například energetika, doprava, zemědělství), ale které z pohledu byznysu fungují zastarale, nemoderně a jsou zralé na disrupci.

Jaké zdroje k rozvoji byste doporučil začínajícím podnikatelům? 

Velice se bráním doporučování několika konkrétních zdrojů - a myslím že zdůvodnění najdete v předchozích odstavcích. Daleko důležitější než co podnikatel čte nebo jaký podcast poslouchá, je jak tvoří. Roste nikoli čtením a posloucháním, ale vlastní tvorbou, vlastní kreativitou. Tam se rodí to, co jej odliší od ostatních; v knihách to nenajde. Neříkám tím samozřejmě, že nemá nic číst a poslouchat. Ale má vždy podle konkrétní situace (co mu chybí, co ještě nezná) hledat zdroje. V každém případě by si měl udržovat šíři a nadhled, protože to mu umožní „rozumět světu“.

Co byste jakožto podnikatel poradil člověku, který začíná podnikat či se na podnikání chystá?

Moc nepřemýšlet a jít do toho! Klidně ať začne s něčím menším a trénuje se na tom. V podnikání je nejlepší školou praxe. Pokud dělá dobrou zahraniční univerzitu, ať ji dokončí, pokud dělá českou vysokou školu, ať ji co nejrychleji opustí (dostuduje později, když bude potřeba). Český vzdělávací systém podnikatelské talenty nevychovává, spíše ubíjí.

U úspěšných podnikatelů je docela časté, až typické, že uspějí s druhým, třetím projektem, ne s tím prvním. Není přitom nutné dvakrát zkrachovat a potřetí zvítězit, spíše jde o to se vytrénovat. Podnikání není nic jiného než řemeslo, poměrně těžké, a je potřeba se jej naučit. Tak jako ve starých dobách, učedník, tovaryš, a nakonec mistr.

Hodně bych doporučil vytvářet kolem sebe už ze startu tým, klidně minitým, nebo i „network“, síť dalších lidí, spolupracovníků, konzultantů. Podnikání je vždycky týmová práce - tým vás jako zakladatele hrozně moc obohatí. A pustit se do toho opravdu velkého podnikání s lidmi, které znáte, máte je ověřené a oni vás, s již sehraným týmem, to je skoro záruka úspěchu.

Podnikatel se nesmí bát přebírat, či doslova opisovat. Někdy vidím snahu vše vymyslet z nuly, po svém; podnikatel by se neměl bát vzít to co existuje, vzít tři existující produkty a technologie a z nich vytvořit čtvrtou, novou a vítěznou.

Poslední věc, kterou bych doporučil, je získat jakousi „světovost“. Čeští začínající podnikatelé v tomto bohužel hodně zaostávají. My jsme často spokojení s naší malou kotlinkou, s českou světničkou, kterou považujeme za trh. Ale za okny této světnice je sedmsetkrát větší potenciál! Když si toto zakladatel uvědomí, najednou vše začne vypadat jinak.

Jaké projekty vás jakožto investora zajímají a jaké nikoliv?

Mám rád projekty, do kterých vstupuji v úvodní fázi, tedy jako takzvaný „andělský“ investor, nicméně jsem ochotný s firmou pak dál dělat i další investiční kola. Tam, domnívám se, jsem schopný přinést největší přidanou hodnotu, neboť se teprve tvoří firma, produkt, tým a tam mohu se svými zkušenostmi, ale i kreativitou pomoci, přičemž poněkud neskromně si myslím, že mou přidanou hodnotou je vůbec i schopnost identifikovat startup a foundera, kteří jsou „odsouzeni k úspěchu“. Příliš mě už nelákají investice v pozdějších částech života firmy - tam jsou potřeba zase jiné dovednosti. Je potřeba také říci, že peníze z kapsy soukromého investora, který věnuje startupu hodně svého času, jsou vlastně ty nejdražší možné, a z toho vyplývají i ty nejranější fáze firmy.

Jak má postupovat člověk, který by rád podnikal, ale zatím si třeba není jistý v čem? Jak rozpoznat příležitost?

Docela banální a současně metoda jak rozpoznat příležitost má název „scratch your itch“, tedy „tebe samotného něco trápí, vidíš že na tvůj problém není dobré řešení“, tedy popřemýšlet, jestli náhodou stejný problém nemají stovky tisíc dalších lidí a jestli není možné jej vyřešit, udělat to lépe. To byl mimochodem prvotní impuls ke vzniku Kiwi.com, kdy jeho zakladatel, vášnivý cestovatel-baťůžkář, chtěl hledat levné kombinace spojů po Evropě a trávil nad tím celé dny - tak si řekl, přece ve stejné situaci musí být stovky tisíc dalších lidí, nejde to nějak technicky vyřešit? 

Zní to snadno, ale vyžaduje to mít otevřenou hlavu a kritické myšlení - tedy nepřistupovat k věcem kolem sebe tak, že „jsou jaké jsou“, ale neustále přemýšlet, zda by nemohly být lepší. Současně ale je potřeba i určitá sebekritičnost a zodpovědět si: opravdu je získaná výhoda tak velká? Budou za to lidé ochotní platit? Je lidí s podobným problémem dostatek, aby to zdůvodnilo start podnikání?